Průmysl dále těží z automotive, zahraniční obchod zklamal
I v listopadu přinesl automobilový sektor
pozitivní impuls do celkového výsledku průmyslové produkce, a ta tak meziročně
dokázala udržet černá čísla, když rostla o 0,5 %. Meziměsíčně byla produkce
vyšší o 3,1 %. Trh
počítal s poklesem o 1,5 %, my jsme předpokládali ještě o něco slabší výsledek
v oblasti -2 %. Překvapením je zejména silný výsledek automotive, kdy předběžná
data z výroby naznačovala, že již dochází k vyrovnání nízké srovnávací základy
a příspěvek automobilového sektoru do meziročního výsledku by měl být mizivý.
Namísto toho přispěl sektor výroby automobilů 3,5 procentními body, a
vysvětluje tak rozdíl proti tržním očekáváním. Deficit zahraničního obchodu
naopak dosáhl podobné hodnoty jako v říjnu a to -25,5 mld. Kč. Náš odhad
spolu s tržním konsenzem očekával negativní saldo jen zhruba v okolí 10 mld.
Kč, kdy listopad obecně patří mezi příznivější měsíce pro zahraniční obchod.
Hlavním rozdílem proti říjnu je především výrazně vyšší hodnota importů strojů
a dopravních prostředků.
Z pohledu
průmyslové produkce
se potvrdil náš odhad, že negativně bude z důvodu částečných odstávek jaderné
elektrárny Dukovany spolu s teplejším počasím působit energetický sektor. Ten z
meziročního výsledku ubral 1,5 procentního bodu. Naopak již zmiňované
překvapení přišlo ze strany automotive. Zbytek sektorů skončil spíše v
červených číslech, kdy meziroční pokles zaznamenala nadpoloviční většina
sektorů. Propad se prohloubil zejména u energeticky náročných odvětví, jako je
např. výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (-7,4 % r/r).
Z pohledu
nových zakázek
rostla v listopadu hodnota meziročně o 9,8 %. Nové domácí zakázky rostly opět
rychleji (+13,3 %) než ty ze zahraničí (+8,2 %). I přes poměrně svižný růst
tempo v posledních měsících zpomaluje (+18,1 % r/r v říjnu) a navíc je
statistika uváděná v běžných cenách, neočištěných o inflaci.
Průmyslová výroba a obchodní bilance | ||||
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
|
v % r/r | 0,5 | 3,1 | -2,0 | -1,5 |
v mld. Kč | -25,5 | -25,1 | -10,6 | -12,0 |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČSÚ |
U statistiky zahraničního obchodu jsou zajímavé především dále se rozevírající nůžky mezi bilancí České republiky v obchodování se státy Evropské unie a se státy mimo EU. V případě první kategorie je bilance dlouhodobě kladná, v listopadu byla dokonce nejvyšší za posledních několik let (89,6 mld. Kč). Naopak se prohlubuje bilance obchodování se státy mimo EU, kdy v listopadu byla v největším mínusu za posledních několik let (-112,4 mld. Kč). Hlavním důvodem jsou i nadále vyšší ceny dovážených komodit.
Celkově dnešní výsledek přináší rozporuplný pohled, kdy o něco lepší statistika průmyslu by mohla podpořit HDP v závěrečném kvartálu, a tím pádem i výsledek za celý rok, zahraniční obchod naopak bude z růstu ubírat. My očekáváme možný mírný mezikvartální pokles s výsledkem celoročního růstu za rok 2022 okolo 2,5 %. Co se týká samotné průmyslové produkce, oživení bude patrně jen pozvolné a v letošním roce předpokládáme stagnaci nebo jen velmi mírný růst. Obchodní bilance pak podle naší prognózy zůstane pro Česko v nezvyklém záporu (okolo -110mld. Kč) i v roce 2023.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Reality
- Českomoravská Nemovitostní dokončila svou největší akvizici nemovitostního portfolia v hodnotě několika miliard korun
- V roce 1989 činil měsíční nájem průměrného bytu v Praze 358 korun. Dnes vyjde dráž jediný metr čtvereční, neboť průměrný nájem nyní v metropoli vychází na 367 korun právě za metr čtvereční
- Jaký byl vývoj trhu hypoték, realit a pojištění v roce 2024? Objem nových hypoték překoná výsledky za poslední dva roky
- Rok stabilizace a růstu: Co přinese českému realitnímu trhu rok 2025?
- Fiala: Pracujeme na úpravě Green Dealu. Navrhujeme odložit zavedení systému emisních povolenek pro budovy a auta
- Premiér Fiala: Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 %