Fika aneb „povinný“ čas na kávu - nad šálkem dobré kávy se toho dá stihnout opravdu hodně

Nad šálkem dobré kávy se toho dá stihnout opravdu hodně. Možná proto se tvrdí, že neexistuje nic víc švédského, než je fika. Skandinávský rituál společné pauzy na kafe, při kterém načerpáte nový příval energie, proberete zážitky z víkendu a ještě zakousnete něco dobrého k snědku.

Každý Švéd by vám jistě řekl, že fika je více než jen zvyk. Je to celospolečenská událost – tradice, která je v této zemi stejně důležitá jako přestávka na oběd. Omamná vůně kávových zrn linoucí se z kuchyňky dává možnost lidem oprostit se od běžného pracovního shonu a přívalu push notifikací z telefonu.

Zdroj:

Potten & Pannen – Staněk

Jak uvádí ​​ve své knize Čtyři tisíce týdnů britský spisovatel a novinář Oliver Burkeman, během fiky se děje něco nehmatatelného, ale důležitého. Něco, co spojuje lidi bez ohledu na věk, společenskou třídu nebo postavení v kanceláři. Zhruba na půlhodinku má proto komunikace a družnost přednost před hierarchií a byrokracií.

Fika je navíc tak důležitá, že na mnoha pracovištích jsou pauzy na kávu a něco sladkého neboli fikapaus či fikarast součástí denních kalendářů, stejně jako pravidelné meetingy či schůzky. Nepojí se ale jen s pracovním týdnem. Fiku můžete mít i o víkendu – s rodinou či přáteli. Přitom nejde ani tak o samotnou konzumaci černé překapávané kávy a skořicové rolky jako spíše o příjemný rituál během dne.

Samotný název „fika“ je převrácenou podobou slova „kaffi“ , což ve staré švédštině neznamená nic jiného než káva. V 18. století byla fika spojována výhradně s ní, v průběhu let se ke zvyku přidaly i stejně důležité pečené dobroty – často nazývané jako fikabröd (fika chléb), které se následně rozšířily s rozmachem švédských cukráren v průběhu 19. století.

Dnes je tento celospolečenský fenomén doprovázen zejména voňavými skořicovými šneky sypanými krystalky cukru s názvem kanelbullar. Na výběr však máte další množství sladkých teček, od národního švédského dortu prinsesstarta až po nepečené čokoládové kuličky z ovesných vloček.

A jak je to s kávou? Největší oblibě se těší ta klasická překapávaná, tedy černá a silná bez cukru a mléka. Švédští vědci z göteborské univerzity přitom odhalili, že tato příprava je zároveň tou nejzdravější. Filtrováním totiž dochází k oddělení nápoje od kávové sedliny, ve které se mohou ukrývat potenciálně škodlivé látky. Pravděpodobně z toho důvodu si ji ve Švédsku vychutnávají ve velkém. Každý občan průměrně vypije tři a půl šálků denně. Patří tak po Finech k druhým největším konzumentům kávy na světě.

Až tedy příště budete usrkávat z bezedného hrnku nad klávesnicí, vzpomeňte si, že káva není jen energetický doplněk zvyšující naši výkonnost, ale především možnost, jak vydechnout, na chvilku se zastavit a načerpat nové síly. Pro ještě lepší výkony, ať už v pracovním, či osobním životě!