Němci vloni nainstalovali fotovoltaiky s výkonem tří Temelínů = 7900 MW. Češi zvýšili výkon jen o 289 MW
Češi v loňském roce na střechy svých domů nainstalovali rekordní množství fotovoltaik, jejichž výkon vůbec poprvé přesáhl plánovaných 180 MW ročně. Za svými západními i severními sousedy však významně pokulháváme. Německo, které je v rámci Evropské unie na špičce, vloni nainstalovalo fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 7900 MW, což je 3,5krát více než výkon jaderné elektrárny Temelín. Potenciál je přitom v Česku podle odborníků ze společnosti Columbus Energy až trojnásobný. Většímu rozvoji fotovoltaik doposud bránila zejména chybějící legislativní podpora, nepřehledný dotační systém a nedostatek kvalifikovaných pracovníků a materiálu. Mezi solární velmoci v EU patří kromě Německa také Španělsko, Itálie, Nizozemsko, Francie či Polsko, které v roce 2022 nainstalovalo elektrárny s výkonem 4900 MW.
Evropskými lídry v oblasti fotovoltaiky jsou Německo, Španělsko, Itálie, Nizozemsko, Francie či Polsko. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Evropské unii za rok 2022 přesáhl 41 000 MW, z toho 7900 MW nainstalovalo Německo. V České republice to bylo 289 MW, tedy přibližně 27krát méně. K hlavním důvodům pomalejšího růstu patří chybějící legislativní podpora, nepřehledný dotační systém i nedostatečné kapacity instalačních firem. Potenciál je přitom podle odborníků z Columbus Energy obrovský – jen u střešních fotovoltaik až trojnásobný oproti současnému stavu. Ty by mohly do roku 2030 dosáhnout výkonu až 3,9 GW, do roku 2050 dokonce 7,1 GW. Využít je k tomu možné až 21 km2 střech rodinných domů, téměř 11 km2 bytových a obecních domů a 3 km2 průmyslových objektů.
„Česko od loňského roku zažívá solární boom, za sousedy přesto značně zaostává. Třeba v Polsku má již 14 % domácností vlastní fotovoltaiku. Potenciál pro využití obnovitelných zdrojů je přitom i u nás obrovský, například fotovoltaikou jsme schopni osadit až trojnásobek stávajícího počtu střech. Očekáváme, že zájem ani letos nepoleví, spíše naopak. Plánujeme 500 až 1000 instalací měsíčně,“ uvádí Petr Vaverka, člen dozorčí rady Columbus Energy.
Nepružná legislativa
V Česku většímu rozvoji dlouhodobě bránila zejména nedostatečná legislativní podpora, složitá administrativa a nejednotné postupy stavebních úřadů. Situaci by měly do jisté míry zjednodušit chystané novely Energetického zákona. Jedna z nich byla schválena v průběhu ledna. „Novela, takzvaná LEX OZE I umožní nainstalovat vlastní zdroj elektřiny až do 50 kW bez nutnosti získání licence. Zjednoduší a urychlí to tak cestu především firmám a bytovým domům k levné, cenově stabilní a čisté elektřině. Veřejný sektor, malí a střední podnikatelé, kterým najednou narostly ceny za elektřinu v řádech statisíců korun, budou moci na úspory za energie dosáhnout již na jaře,“ zdůrazňuje Petr Vaverka. V letošním roce by také mělo dojít k odstranění legislativních překážek pro vznik energetických společenství, sdílení a akumulaci přebytků energie.
Dotační podpora motivuje domácnosti i firmy
Dotace představují obrovský motivační nástroj k pořízení fotovoltaiky. Podle Petra Vaverky zákazníci při realizaci žádají o dotace téměř ve 100 % případů. Program na podporu energeticky efektivních opatření v rodinných a bytových domech byl v Česku spuštěn již v roce 2014. Nejzásadnější podmínkou pro získání podpory bylo, aby se v daném domě spotřebovalo minimálně 70 % roční výroby a přetoky do distribuční sítě nebyly výrazné, což výrazně limitovalo velikost instalací. Systémy byly dimenzovány na vlastní spotřebu uživatele, ověřování probíhalo pomocí odborného posudku od energetického specialisty a spolu s dotačním programem se vázal složitý byrokratický proces. K výrazné změně podmínek došlo teprve v říjnu 2021 s příchodem programu Nová zelená úsporám 2030, kde došlo ke snížení byrokratické zátěže a výše podpory se odvíjí čistě od použitých technologií.
„Změna
v nastavení dotačního programu přišla se zpožděním. Polsko prakticky ihned
po spuštění dotačního programu Můj proud zaznamenalo výrazný zájem o instalace
z řad firem i domácností. I díky tomu opakovaně obsazuje přední příčky
evropských statistik z hlediska instalovaného výkonu, což ukazuje na efektivnost
správně komunikovaného a nastaveného dotačního programu,“ doplňuje Petr
Vaverka.
Kvalifikovaní pracovníci a dostatek materiálu jsou zcela klíčové
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je jedna z hlavních výzev pro rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie. „Dlouhé čekací lhůty a nekompletní či mnohdy nekvalitně provedené instalace trápí řadu domácností a firem, proto apelujeme na zájemce, aby vybírali jen ověřené dodavatele a nerozhodovali se pouze na základě ceny. Neméně důležité je, jakou záruku na komponenty dodavatel nabízí a zdali poskytuje pravidelný servis. V Columbus Energy standardně provádíme instalaci do 30 dnů a díky průběžnému zásobování nečekáme na doručení součástek od výrobce. To proces značně urychluje,“ uzavírá Petr Vaverka.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Energie
- Zbavit se problémového nájemníka je snazší. Soud vrátil do hry doložky umožňující rychlejší vystěhování
- Podpora bydlení v Česku nerozšiřuje nabídku. Potřebujeme nastartovat obecní bydlení, říká Prokop (audio)
- US - zájem o hypotéky v uplynulém týdnu rostl, průměrné úročení pokleslo
- Jakými zdroji se v Česku topí? Nejpopulárnější jsou plynové kotle, fosilní tuhá paliva topí nejvíce v Libereckém kraji
- Pasivní dům – investice, která se díky dotacím vyplatí
- Češi si od příštího roku za plynu připlatí i 2000 Kč, kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas. Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 %