Bez plynu se neobejdeme. Ceny se stabilizují, ale i propan bez přípojky může být ekonomicky zajímavým řešením

Loňské cenové šílenství postihlo na energetickém trhu nejen zemní plyn a elektřinu. Poptávka vyhnala nahoru i ceny tuhých paliv. Relativně cenově stabilní bylo a stále je LPG. Vytápění zkapalněným plynem – čistým propanem dodávaným do zásobníku – je populární zejména v lokalitách bez plynové přípojky. Ve srovnání se zemním plynem si propan vede lépe než před rokem. Jak se ale budou ceny dále vyvíjet, lze těžko predikovat. Co obnáší propanové vytápění a kolik to stojí?

Plyn bude ještě po mnoho let nezastupitelným zdrojem energie, a to z vícera důvodů. Celosvětově je ho dostatek a energie se jeho spalováním získává s vysokou účinností a současně s minimální environmentální stopou. Z hlediska uživatele jde o komfortnější řešení vytápění.

Není plyn jako plyn

Energetická krize související s válkou na Ukrajině sice značně poškodila kredit zemního plynu, v současnosti se však jeho ceny stabilizují. Pokud jde o zkapalněný ropný plyn (LPG), který má význam zejména pro neplynofikované lokality, toho se plynová krize vlastně přímo nedotkla. Kupříkladu čistý propan neboli LPG dodávaný autocisternou do zásobníku zdražoval v turbulentním roce 2022 v kontextu cen ostatních paliv minimálně, podle odborníků o méně než třetinu.

Díky cenové stabilitě se tak LPG stalo ekonomicky přijatelnějším palivem, které je vhodné jak pro rodinné domy či menší (rekreační) objekty, tak pro menší firmy. „U kapalného propanu evidujeme během loňského roku průměrnou cenu 2,6 koruny za kilowatthodinu, a to včetně DPH, dopravy i distribučních poplatků. Aktuálně nastavený strop u zemního plynu přitom činí 3,025 koruny za kilowatthodinu s DPH. Strop se však týká čistě jen ceny komodity, k níž je třeba připočíst ještě poplatky za distribuci plynu a poplatek operátorovi trhu,“ upozorňuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas, jež již od začátku ruské invaze deklaruje, že dodává LPG pocházející výhradně z jiných než ruských zdrojů.

Propanový zásobník jako off-grid alternativa

Co do plynofikace patří Česko k zemím s nejhustší rozvodnou sítí. I tak je zde ale nemálo lokalit, kde plynová přípojka není dostupná. Dle na podzim zveřejněných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku využívá plynový zásobník téměř 23 tisíc domů. A zájem nepolevuje – v loňském roce navíc v obavách o cenu a dostupnost zemního plynu investovaly do LPG zásobníků mnohé firmy. V dalších letech bude zcela jistě ještě mnoho domácností opouštět tuhá paliva, případně elektřinu. Přitom právě plynové vytápění je optimálním zdrojem energie pro starší budovy, kam se vzhledem k jejich energetické náročnosti často nehodí tepelné čerpadlo.

Díky propanu ze zásobníku lze využít výhody plynového vytápění a vaření i tam, kde nejsou rozvody zemního plynu. Rozdíl mezi využitím zemního plynu a propanu je kromě nutnosti instalace plynového zásobníku minimální. Využívají se stejné kotle i spotřebiče, které se liší pouze tryskami určenými pro daný typ plynu.

Instalace zásobníku nevyžaduje stavební povolení

Nádrž na plyn si zákazník nemusí kupovat. Může být v majetku dodavatele LPG, který tak zajišťuje veškerou údržbu a revize, přičemž zákazník má propanový zásobník v pronájmu. Jeho cena je ve srovnání s distribučními poplatky u elektřiny nebo zemního plynu zanedbatelná. Každopádně pro instalaci zásobníku na LPG není třeba stavební povolení. Přípravu technických podkladů a dokumentace potřebné pro územní souhlas i samotnou instalaci zásobníku a jeho napojení na topný systém zpravidla zajišťuje a koordinuje majitel zásobníku – dodavatel LPG.

Optimální ke starším rodinným domům jsou většinou zásobníky na 4 850 litrů, respektive 2,1 tuny propanu, což odpovídá ročním energetickým nárokům na vytápění a ohřev vody běžné domácnosti. „Mnohá obydlí však již dnes disponují lepší tepelnou izolací, popřípadě do ní pod tlakem energetické krize domácnosti investovaly, a lidé si také často přitápějí krbem nebo krbovými kamny. Takže evidujeme, že i propanem lidé šetří, stejně jako je tomu u zemního plynu,“ popisuje Jiří Karlík a dodává, že se díky tomu stále více využívají i menší zásobníky na 2 700 litrů neboli 1,2 tuny propanu, které samozřejmě mohou posloužit i rekreačním objektům s horší dostupností.

Kolik to stojí?

Kromě plynového kotle patří k významnějším položkám celkových nákladů zejména projektová dokumentace, instalace plynového potrubí a napojení zásobníku na kotel či terénní úpravy, v neposlední řadě pak instalace samotného zásobníku i jeho doprava.

Propanové vytápění nicméně může dávat smysl i tam, kde by bylo vybudování nové plynové přípojky komplikované či neúměrně drahé.

„U rodinného domu s vytápěnou plochou mezi jedním a dvěma sty metry čtverečními a s instalací plynového zásobníku o objemu do pěti metrů krychlových se při započtení všech dílčích prací a materiálu pohybuje celková investice přibližně mezi 115 a 180 tisíci korunami,“ vypočítává Jiří Karlík s tím, že zásadní položkou je samozřejmě plynový kotel. Existují ale i případy, kdy lidé přecházejí na propan ze zemního plynu, a v takovém případě lze využít stávající kotel. Pak se počáteční investice pohybuje mezi 60 a 100 tisíci korunami.