Svaz podnikatelů ve stavebnictví představuje novou strategii. Zaměřuje se na vzdělávání mladých řemeslníků

Zlepšení vzdělávání mladých řemeslníků ve stavebních oborech v České republice je cílem nové strategie Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) „Perspektiva a vize vzdělávání stavebních řemesel 2030“, která byla slavnostně pokřtěna v polovině ledna. Současný stav výuky stavebních řemesel v ČR nepokrývá zejména v oblasti kvantity požadavky a prostou poptávku stavebního průmyslu po kvalifikovaných pracovnících.

„Po generace platilo, že řemeslo má zlaté dno, a Svaz podnikatelů ve stavebnictví dělá vše pro to, aby tomu tak bylo i dál. Vnímáme, že ve společnosti je patrná jistá míra pohrdání manuální prací, což se odráží v nedostatečné podpoře odborného školství i nezájmu uchazečů o učební obory. To nás samozřejmě mrzí. Opravdu nejsme ten špinavý obor, jak se traduje. Stavebnictví je naopak atraktivní a perspektivní odvětví s širokými možnostmi uplatnění. Na druhé straně pak řemeslo paradoxně podléhá silné kritice z pohledu kvality, ale i kvantity,“ říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Svaz proto přichází s návrhy opatření pro zlepšení současného stavu a podporu technického vzdělávání a stavebních řemesel při respektování potřeb společnosti.

Základním zadáním pro střední školy v oborech s výučním listem je absolvent vybavený aktuálními znalostmi, dovednostmi a základními zkušenostmi nezbytnými pro zahájení činnosti v daném řemesle. Zároveň je potřebné, aby žák během studia získal sociální vazbu k budoucímu povolání a nejlépe i k některému pracovnímu kolektivu, v němž během studia vykonává i určitou část odborného výcviku. „Tomu je potřeba přizpůsobit vzdělávání, jak v poměru mezi teorií a praxí, tak i v dynamice zařazování nejnovějších poznatků vědy a výzkumu, včetně současných materiálů a technologií. S tím souvisí i nové požadavky na bezpečnost práce a její ekologické parametry. Tyto moderní prvky řemesla musí být doplněny důrazem na kvalitu díla a pracovní návyky,“ vysvětluje Pavel Ševčík, technický ředitel SPS a předseda jeho expertní skupiny pro podporu odborného technického školství.

Ve vzdělávacím procesu je podle SPS nezbytné klást důraz na řemeslnou zručnost a praktické poznání, uvedeného výsledku lze ale dosáhnout jen u dostatečně motivovaných žáků se zájmem zdokonalovat se ve zvoleném oboru. Je však třeba respektovat i skutečnost, že do středního vzdělávání stavebního zaměření zakončeného výučním listem přicházejí žáci ze složitých socioekonomických poměrů, často ze znevýhodněného prostředí.

„Snahou SPS je prosadit systémovou změnu přípravy a motivace dětí předškolního věku a žáků základních škol na budoucí povolání technického charakteru, významně posílit prvky polytechnické výchovy a zvýšit manuální zručnost. Jen u vydání Strategie SPS ale nezůstáváme. V listopadu jsme uspořádali kulatý stůl zaměřený na podporu stavebních řemesel, který jsme rozdělili na dva bloky – první z nich se věnoval učňovskému školství z pohledu ředitelů středních odborných škol a učilišť, v druhém bloku pak diskutovali zástupci stavebních firem. V prosinci náš materiál projednal a schválil pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody pro vzdělání. A v polovině ledna se uskutečnila plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody za účasti premiéra, členů vlády, zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců. Pan premiér, přítomní ministři, odboráři a zástupci zaměstnavatelů vysoce ocenili materiál SPS a doporučili zahájit realizaci opatření v něm uvedených,“ říká Pavel Ševčík.

Změnit chybnou vzdělávací politiku státu a napravit jeho špatnou péči o technické vzdělávání a učňovské školství je jedním z cílů SPS. Vzdělávací programy nesmí nadřazovat hodnotu teoretického vzdělání nad to řemeslné, celospolečenským zájmem musí být odstranění pohrdání manuální řemeslnou prací zejména u mladé generace. Je rovněž zapotřebí zlepšovat povědomí veřejnosti o využití a perspektivě stavebních oborů a zvýšit jejich atraktivitu při volbě budoucího oboru vzdělání a povolání.

„V současnosti v rámci řemesla neexistuje možnost kariérního růstu a tím ani prostor pro další profesní seberealizaci, což může být jeden z důvodů nezájmu o tyto obory ze strany mladé generace. Na trhu práce je řemeslníků nedostatek a jednou z příčin je nízká prestiž těchto zaměstnání. Za zásadní pro udržení vysoké odbornosti po absolvování školní docházky proto považujeme zavedení mistrovské zkoušky, která by měla přinést vyšší jistotu zákazníkům a trvale zvyšovat odbornou úroveň řemesel. Zákazník tak bude mít možnost identifikovat kvalitního řemeslníka a tržní prostředí v této oblasti bude moci lépe než dosud fungovat na principu porovnávání ceny a kvality,“ dodává Jiří Nouza.