Jak zamezit virům v práci? Větrejte pravidelně a kontrolujte kyslík

Většina Čechů tráví až 90 % času v budovách, v současné chřipkové sezóně je to pro ně zdravotní riziko. Zaměstnavatelé i ředitelé škol každodenně řeší, jak zabezpečit společné prostory, aby omezili šíření virů a nemocí. Odborníci z OKIN FACILITY radí, že stačí pravidelně větrat a investovat do chytrých čidel, které monitorují nejen úroveň kyslíku, ale i další důležité faktory.

„Úplným základem každé zdravé budovy je hlídaná kvalita vzduchu. Teplota, vlhkost, prach, oxid uhličitý, to vše a další měří malé čidlo v každé společné místnosti. Hlídají se tím nejen optimální podmínky a nezávadnost vzduchu, ale mimoděk tím dochází i ke zvýšení produktivity a zdraví pracovníků,“ říká generální ředitel OKIN Facility Václav Trávník.

Schopnost monitorovat různé parametry prostředí a reagovat na ně je jedním z klíčových aspektů chytrého prostředí budov, kanceláří, obchodů, zdravotnických zařízení, skladů a dalších prostor. Vnitřní podmínky nejvíce ovlivňují počty osob a pohyb, obsazenost místností, stolů nebo židlí. Díky hlídání těchto parametrů se na základě detekování zvýšené koncentrace CO₂ optimalizují různé činnosti od vytápění místností přes osvětlení až po úklid.

„Přítomnost kouře kvůli detekci požáru už zdaleka není to jediné, co správce objektů zajímá. Poslední pandemické roky ukázaly, jak je důležité dbát na vzduch, když je v místnosti více lidí. I díky tomu už dnes např. ve školách ví, že je třeba pravidelně větrat a to nejen kvůli lepšímu soustředění se na výuku, ale třeba i kvůli současným virům chřipky, které se v nevětraných vyhřátých prostorách rychle šíří,“  vysvětluje Jaroslav Vaněk.

Právě větrání místností by v této době mělo být základním stavebním kamenem pro vyhnutí se respiračním nemocem. Větrání trvale pootevřeným oknem však nevede k požadovanému úspěchu. Ideálně se doporučuje měnit vzduch po dobu 10 až 15 minut plně otevřeným oknem třikrát až čtyřikrát denně. Není třeba se obávat úniků tepla a energií. Při rychlém pravidelném větrání se sice ochladí vzduch, stěny a podlahy ale zůstanou teplé, dochází tak pouze k minimálním teplotním ztrátám.

„Hlavně nyní, když rapidně stouply ceny energií, pozorujeme zhoršení kvality ovzduší v budovách. Lidé se bojí větrat, nebo jsou dokonce žádáni o to ho omezovat na minimum. Přitom se jedná o mylnou domněnku. Pravidelné krátké větrání nestojí na energiích více než pár desítek korun. Co krátkodobě otevřená okna naopak výrazně šetří, jsou výdaje na ztrátách při nemocech zaměstnanců,“   dodává Jaroslav Vaněk.