Rumunsko – příležitosti pro české energetické, vodohospodářské a stavební firmy

Dokončená studie vypracovaná bukurešťským think-tankem Energy Policy Group (EPG) pod názvem Větrné elektrárny na moři – faktor umožňující dekarbonizaci Rumunska, odhadla technický potenciál větrných elektráren v rumunské části Černého moře na 94 GW, z čehož 22 GW by mohlo být instalováno jako pevné turbíny. Otevírá se prostor pro spolupráci mezi Rumunskem a Bulharskem a to formou tzv. společného umělého energetického ostrova, kde by byly instalované větrné farmy. Energetický ostrov by zároveň přinesl cennou propojovací kapacitu s dalšími černomořskými zeměmi, jako je Turecko a Gruzie, jakož i s Ázerbájdžánem.

Rumunsko a Bulharsko plánují postavit dvě vodní elektrárny na Dunaji, které budou společně využívány podle modelu vodních elektráren Iron Gates provozovaných společně Rumunskem a Srbskem.

Rumunsko s Bulharskem zrealizují elektrárny prostřednictvím rumunské státní společnosti Hidroelectrica. První společná elektrárna s kapacitou 840 MW, která bude umístěna mezi městem Turnu Magurele v Rumunsku a městem Nicopole v Bulharsku, již disponuje studii proveditelnosti. Druhá elektrárna má být umístěna poblíž měst Calarasi v Rumunsku a bulharské Silistře, ale studie zde jsou teprve na počátku.

Obě strany již uspořádaly několik schůzek za účasti ministrů energetiky z Rumunska a Bulharska. Očekává se, že oba podunajské státy podepíší v blízké budoucnosti memorandum o společných projektech.

Hidroelectrica připravila také návrh na přečerpávací vodní elektrárnu na dolním toku řeky Olt, konkrétně na výstavbu projektu Islaz v místě vzdáleném 3,5 kilometru od soutoku s Dunajem.

V aktualizované studii proveditelnosti je investice oceněna na 450 milionů EUR. Navrhovaná přehrada by byla většinou využívána pro zavlažování, rybolov, prevenci povodní a silniční přechod, a 30 % kapacity se předpokládá pro energetické účely. Vodní dílo by mělo mít čtyři turbíny o celkovém výkonu 28,8 MW. Hidroelectrica uvedla, že účelem bude čerpat vodu do jiných vodních elektráren proti proudu. Kaskáda na dolním toku Oltu, nejdelší řece protékající pouze Rumunskem, se skládá z vodních elektráren Ipoteti, Drăgăneti Frunzaru, Rusăneti a Izbiceni.

Nepochybně bude nutné vývoj plánovaných energetických děl sledovat v kontextu příležitostí pro české energetické resp. specializované stavební firmy se zkušenostmi z rumunského trhu.

Vzhledem k tomu, že Rumunsko a Bulharsko chtějí přilákat více finančních prostředků z Evropské unie, spojily své úsilí o rozvoj cestovního ruchu a hospodářské činnosti v komplexní oblasti Bukurešť-Giurgiu-Russe-Veliko Tarnovo.

Obě země zahájily práce na studii proveditelnosti revitalizace obou břehů Dunaje s cílem vybudovat pět nových mostů, které pomohou rozvíjet společný hraniční prostor.

Rumunsko a Bulharsko plánují zkvalitnit propojení silniční infrastruktury a usnadnit silniční přepravu z Rumunska do bulharských přístavů Burgas a Varna na pobřeží Černého moře. Rumunský přístav Konstanca nemá přímé napojení evropskou dálniční síť, což značně komplikuje přepravu zboží – zvlášť se logistické problémy projevily po ruské invazi na Ukrajinu.

V současné době existují pouze dva mosty spojující obě země přes Dunaj a to mezi městy Giurgiu-Ruse a městy Calafat-Vidin. Probíhající studie proveditelnosti až pěti nových mostů jsou po mnoha letech rozhovorů považovány za významný posun.

I zde je pro české firmy ve střednědobém horizontu vhodné monitorovat postup prací, potenciál je značný.

Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti