Spotřeba plynu v tuzemsku meziročně klesala ve všech měsících loňského roku, nejvýrazněji pak v květnu (-33,3 %). „Celkově byla spotřeba nejnižší za posledních osm let. Když ji přepočítáme na teplotní průměr, pak byla dokonce vůbec nejnižší od roku 2001, kdy ERÚ začal vést statistiky o provozu plynárenské soustavy,“ shrnuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.„Úsporným opatřením pomohlo také teplejší počasí, kdy se teplota pohybovala v průměru o 0,9 °C nad dlouhodobým teplotním normálem,“ dodává Stanislav Trávníček.
Co se týče kategorie zákazníků, největším dílem přispěli k výši loňské spotřeby tradičně velkoodběratelé (47,2 %), následovaní domácnostmi (26,4 %) a kategoriemi maloodběru (14,3 %) a středního odběru podnikatelů (9,3 %). Meziroční pokles lze spatřit napříč kategoriemi, největší úspory si připsali podnikatelé se středním odběrem (22,2 %), domácnosti meziročně uspořily 20 %.
Plyn na výrobu elektřiny se v roce 2022 podílel na celkové spotřebě 8,1 %, což je nejméně za čtyři roky, a odráží to jeho loňské extrémně vysoké ceny plynu.
Do roční bilance plynárenské soustavy se významně propsala geopolitická situace způsobená ruskou agresí a událostmi s ní související. Oproti roku 2021 poklesl dovoz plynu o 40,7 % (celkově se jednalo o 27 085 mil. m3, tedy 290 583 GWh).
„Kromě klesající spotřeby stojí za povšimnutí i stav tuzemských zásobníků plynu. Zatímco v prosinci 2021 dosahovaly zásoby 49,1 % z celkové kapacity zásobníků, na konci roku 2022 se vyšplhaly téměř na dvojnásobek, 85,2 %. Rekordní byl přitom stav na začátku zimy, kdy byly oproti minulosti zásobníky naplněny prakticky ze 100 %,“ uvádí Stanislav Trávníček.
Meziroční nárůst zásob pokračuje i letos: 22. února 2023 bylo ve všech zásobnících určených pro Českou republiku uskladněno celkově 23 023 GWh plynu, což představuje naplněnost z 62,5 %. Loni touto dobou byla přitom naplněnost 21,5 % a ke konci zimní sezóny klesla až k 13 %.
