Češi kvůli rekordní inflaci za dva roky přijdou o takřka půl bilionu korun, které jim leží ladem na účtu

Stovky miliard korun nenávratně pryč. Rekordně vysoká inflace neruinuje jen rozpočty domácností prostřednictvím vysokých cen zboží a služeb včetně energií, drtivě dopadá také na úspory lidí. A jsou to částky, z kterých se nejednomu zatočí hlava.

Podle dat České národní banky (ČNB) překonal objem vkladů obyvatel v říjnu 2021 hranici tří bilionů korun, přičemž na běžných účtech měli ke konci roku 2021 vysokých 1,8 bilionu korun. Běžný bankovní účet většinou nabízí tak mizivý úrok, že se o něm ani nemá cenu bavit. Loňská průměrná inflace ve výši 15,1 procenta tak znehodnotila úspory Čechů na běžných účtech o 271,8 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že i pro letošní rok ČNB očekává, že celoroční inflace přesáhne deset procent, znamená to, že Češi letos přijdou o dalších minimálně 180 miliard korun. Za pouhé dva roky rekordně vysoká inflace ukrojila z úspor takřka půl bilionu korun (452 miliard korun).

Neznamená to samozřejmě, že by tolik peněz z účtu zmizelo neznámo kam. Pokud je majitel sám nevybral, jsou tam pořád. Kvůli inflaci však jejich hodnota výrazně klesla. Člověk si za ně koupí mnohem méně než ještě v roce 2021.

Je trochu překvapivé, že stále tolik peněz leží jen tak ladem na účtech bank. I za normální inflace se totiž znehodnocují, byť ne tak rychle. Ochrana před touto ztrátou přitom není nic příliš složitého. Jako ideální se nabízí investice do nemovitostí. Snad každý z nás zaznamenal, že ceny bydlení v posledních letech neustále rostou. Opravdu ale dokáží ochránit úspory před znehodnocením? Pojďme se podívat na pár čísel z pražského trhu.

Ceny nových bytů na pražském trhu loni meziročně vzrostly o 14,5 procenta. To znamená, že za rekordně vysokou inflací zaostaly jen mírně, konkrétně o 0,6 procentního bodu. Jde ale o výjimku, která rozhodně není pravidlem. Stačí zajít o rok dále do minulosti. V roce 2021 vzrostly ceny nových bytů v Praze meziročně o 14,2 procenta, zatímco průměrná inflace ve stejném roce dosáhla 3,8 procenta. O rok dříve, v roce 2020 rostly ceny nových pražských bytů o něco méně, konkrétně o 8,3 procenta, také inflace však byla nižší (3,2 procenta).

Od roku 2017 do roku 2021 zdražily nové byty v hlavním městě o polovinu, vyjma let 2020 a 2021 však inflace nepřesáhla tříprocentní hranici. Potvrzuje se tak, že zhodnocení nemovitostí ve střednědobém horizontu s přehledem překonává inflaci. V případě modelového pražského realitního trhu dokonce násobně.

To zatím mluvíme pouze o samotné hodnotě nového bytu. Pokud ho bude nový majitel pronajímat, příjem z nájemného mu výnos ještě zvýší a rozdíl v porovnání s inflací naroste.

Samozřejmě ani investování do nemovitostí není zcela bez rizika. Na trhu je i nyní mnoho předražených bytů, které nikdo nechce a v cenících developerů zůstávají velmi dlouho. Odhalit takové byty však není příliš složité. Lze je poznat podle toho, že je jejich cena neodpovídající. Odhalit předražené ležáky i méně zkušeným investorům pomůže jednoduché Korcovo pravidlo. To říká, že u menších bytů do 50 metrů čtverečních musí cena bytu představovat maximálně dvacetinásobek ročního nájemného srovnatelného bytu v dané lokalitě. U větších bytů nad 50 metrů čtverečních je to maximálně 25 násobek. Kdo se tímto jednoduchým pravidlem bude při koupi bytu řídit, nemůže se spálit.

RNDr. Evžen Korec, CSc.

Generální ředitel a předseda představenstva

EKOSPOL a. s.