Jak likvidujeme vyřazené mobily a počítače

Nedávné šetření o využívání informačních technologií se zaměřilo i na způsob likvidace vysloužilých přístrojů.

S rostoucí mírou využívání informačních technologií se zvyšuje množství vyřazených zařízení, která jsou již nefunkční nebo zastaralá, a vyvstává tak otázka, jak s takovými přístroji naložit. Šetření ČSÚ se proto v roce 2022 mimo jiné zaměřilo na dopad informačních a komunikačních technologií na životní prostředí. Respondenti byli dotazováni, jak nakládají s vyřazeným ICT zařízením, jako jsou počítače, mobilní telefony nebo třeba tiskárny.

Telefony zůstávají doma

Nejčastěji používaným zařízením z oblasti informačních technologií je mobilní telefon. V Česku ho používá 99% osob starších 16 let. Na otázku, co udělali s posledním mobilním telefonem, který přestali využívat, odpovídali lidé nejčastěji, že ho stále mají doma a nikdo ho již nepoužívá. Tuto možnost volilo 47% respondentů. Mnoho vysloužilých přístrojů tak leží ladem, a nemůže být znovu využito k výrobě nových produktů. Jinému členu domácnosti poskytlo svůj starý telefon 10% dotazovaných osob. Takto nejčastěji odpovídali lidé ve věku 35 až 44 let (17% z nich). Mimo domácnost prodalo nebo darovalo svůj starý telefon celkem 15% dotazovaných, přičemž s rostoucím věkem jejich podíl klesá. Nejčastěji starý mobil prodaly nebo darovaly mimo svoji domácnost osoby ve věku 25 až 34 let (26%). Pravděpodobně nejjednodušším způsobem, jak se starého přístroje zbavit, je hodit ho do směsného odpadu. To se svým posledním mobilem udělalo 9% osob. Nejvyšší zastoupení měl tento způsob likvidace ve věkové skupině 65 až 74 let (12%). Ekologicky, tedy umístěním do sběrné nádoby nebo do elektroodpadu se mobilních telefonů zbavilo téměř 18% osob starších 16 let.

Co udělaly osoby s vyřazenými telefony a počítači (% z osob, které někdy používaly dané zařízení, 2022)

Notebooky a tablety slouží jiným

Staré notebooky a tablety nechávají lidé ležet doma výrazně méně často než vyřazené mobilní telefony. Zatímco starý mobil má doma bez dalšího využití 47% z osob, které někdy toto zařízení přestaly používat, u notebooků a tabletů je to 28% osob. Naproti tomu častěji lidé uváděli, že jejich starý notebook či tablet používá nyní jiný člen domácnosti. Ze všech dotazovaných tuto možnost uvedlo 16%, nejčastěji osoby ve věku 45 až 54 let (22%). Z respondentů ve věku 55 až 64 let vybralo tuto možnost jen 9% a ve věkové skupině 65 až 74 let jen 5%. Téměř čtvrtina dotazovaných uvedla, že notebook či tablet prodali či darovali mimo domácnost, 21 % ho odevzdalo k recyklaci a méně než 6% ho vyhodilo do popelnice na směsný odpad.

Nejméně často si lidé nechávají doma staré stolní počítače. Doma, aniž by ho někdo používal, má svůj starý desktop 20% z osob, které někdy počítač používaly a používat ho přestaly. Tuto možnost uváděly hlavně osoby ve věku 16 až 24 let, jichž takto odpovědělo 28%. Celkem 7% ze všech dotazovaných má starý desktop stále doma a používá ho jiný člen domácnosti. S touto situací se nejčastěji setkáváme opět ve skupině 16 až 24letých, z nichž se týká 12%. Téměř 18% všech respondentů prodalo či darovalo starý desktop mimo domácnost. Z osob ve věku 25 až 34 let se takto zachovalo 24%. Desetina ze všech dotazovaných vyhodila starý desktop do směsného odpadu a téměř 40% ho odevzdalo k recyklaci.

Způsob nakládání s telefony, počítači, hard disky a jiným zařízením v podnicích v Česku (% z celkového počtu podniků s 10 a více zaměstnanci, 2022)

Firmy se chovají ekologicky

Na rozdíl od některých občanů, kteří se nepotřebných ICT zařízení zbavují vyhozením do směsného odpadu, si velká většina firem v Česku uvědomuje škodlivost takového počínání. Z šetření mezi podniky vyplývá, že 96% velkých subjektů vyřazené počítače, telefony, tiskárny nebo servery odevzdává k recyklaci (uložením do speciálního kontejneru na tento odpad, odvozem do sběrného dvora, ponecháním u prodejce elektroniky). Malých firem s deseti až padesáti zaměstnanci tak činí osm z deseti, středně velkých devět z deseti.

Znovu využít lze až 80% materiálu z vyřazených elektrospotřebičů, konkrétní míra využití závisí na druhu spotřebiče a na aktuální poptávce po recyklovaných materiálech. Z vytříděných surovin se pro opětovnou výrobu nejčastěji využívají kovy, ale také třeba sklo nebo některé druhy plastů. Nevyužitelné nebo nebezpečné látky se ekologicky likvidují tak, aby neohrožovaly životní prostředí.

Část firem si některou vysloužilou elektroniku ponechává např. na náhradní díly, u pevných disků je preferováno uskladnění ve firmě hlavně kvůli obavám o případné zneužití informací, které jsou v nich uloženy. Uschování vyřazených počítačů a jiných ICT zařízení volí šest z deseti velkých podniků, polovina středně velkých a 38% malých firem. Nejčastěji jde o subjekty z automobilového průmyslu a také o firmy z IT (v obou případech shodně 62%).

Možnost darovat vyřazené počítače a jiná zařízení nebo nabídnout tyto elektrospotřebiče k odprodeji volí zhruba třetina malých firem, 45% středně velkých a 60% velkých subjektů s více než 250 zaměstnanci. ICT zařízení darují nebo dále nabízejí za zvýhodněné ceny nejčastěji subjekty působící v IT (68%).*

*Pozn.: Metodika sběru dat se v domácnostním a podnikovém šetření lišila. Zatímco dotázané osoby uváděly, jak naložily s posledním používaným zařízením, a tudíž mohly zvolit pouze jednu možnost, šetření v podnicích zjišťovalo obvyklé dlouhodobé chování, a respondenti tak mohli uvést více možných odpovědí. Různá ICT zařízení mohou totiž likvidovat jiným způsobem. Nějaká elektrozařízení odvezou do sběrného dvora (např. starou tiskárnu), další ponechávají ve firmě (např. hard disk z počítače) a jiná darují nebo odprodají (např. vyřazené notebooky). Proto je součet odpovědí za různé způsoby nakládání s vyřazeným ICT zařízením v podnicích vyšší než 100%.

Článek si můžete přečíst v únorovém vydání časopisu Statistika&My.