Lyžování je risk. Ale co sáňkování a bruslení?
Rakušané počítají pro aktuální sezónu 2022/23 v této alpské zemi se 2 až 3 tisíci hospitalizacemi sportovců po úrazech ze sáňkování. Upozorňují na to, že v této oblasti chybí prevence, přestože jde rovněž o nebezpečnou aktivitu, stejně jako sjezdové lyžování. A ani bruslení není bez rizika: v roce 2021 muselo do nemocnice po pádu nebo srážce asi 4 900 bruslařů.
Nebezpečnější, než se zdá
Rakouské Kuratorium pro bezpečnost provozu (KFV) prognózuje v této zimní sezóně tisíce zraněných sportovců ze sáňkování, bobování i bruslení. Tyto odhady se zakládají na anketě KFV v nemocnicích, která zpovídala zraněné osoby. Současně KFV svůj předpoklad dopočítala z dat svých úrazových statistik.
Hlavně zlomeniny
Na vrcholu žebříčku různých druhů úrazů při sáňkování jsou v desetileté statistice zlomeniny kostí (65 % oslovených v anketě), za ně se řadí poranění šlach a svalů (14 %). U každé asi páté události jde o srážku s jinými osobami, případně o náraz na strom, do sněhových stěn nebo jiných překážek. Kolize jsou přitom zpravidla spojeny se zvláště těžkými následky.
Přilby, přilby, přilby
Vhodná a dobře upevněná helma může podstatně redukovat riziko úrazu hlavy při nárazu. „Jenomže disciplína nošení přileb je bohužel nízká,“ připomíná Johanna Trauner-Karner, vedoucí oddělení sportovní a volnočasové bezpečnosti v Kuratoriu (KFV). Tato instituce provádí pravidelně průzkum na sjezdovkách i na sáňkovacích drahách. „Proto bezpečně víme, že na sjezdových tratích se za poslední roky disciplína nošení sportovních helem, která byla už předtím relativně vysoká, ještě zlepšila. Nicméně na sáňkovacích drahách stagnuje a podíl takto vybavených sportovců stále stagnuje na nízké úrovni.“
V číslech to znamená, že zatímco na sjezdovkách nosilo v uplynulých 7 letech helmu více než 93 % lyžařů, při sáňkování ji mělo na hlavě jen 37 %. A expertka Trauner-Karner varuje: „Sáňkování a bobování jsou skvělé volnočasové aktivity v zimě, jenomže oproti panujícímu klišé nejde o bezpečný sport. Naše testy ukázaly, že už při nárazu sáněk v rychlosti 10 km/h může vzniknout bez přilby při nešťastných okolnostech nejtěžší zranění hlavy.“
Kam si sednout na sáňky?
KFV poukazuje i na další riziko při sáňkování: mnozí rodiče holdující této činnosti s dětmi by intuitivně podle svého ochranitelského instinktu posadili svého malého potomka před sebe, aby ho měli lépe pod dohledem. Jenže při nárazu na překážku je riziko zranění pro dítě podstatně nižší, pokud bude usazeno naopak vzadu. Tento fakt dokázaly crash testy prováděné státní zkušebnou v Grazu a KFV. Vzadu sedící osoba totiž nenarazí přímo na často velmi tvrdé a stabilní překážky, nýbrž do zad dospělého před nimi. Naopak vpředu sedící dítě může být vrženo vpřed dodatečnou silou i díky váze dospělé osoby za ním.
Tisíce bruslařů v nemocnici
Riziko zranění v sobě skrývá i další oblíbená (převážně) zimní činnost, totiž bruslení. V roce 2021 byly úrazy bruslařů podle záznamů KFV zčásti tak závažné, že 4 900 z nich muselo být kvůli nim hospitalizováno v nemocnici. Asi 90 % z nich si přivodilo poranění při pádu na kluzkém podloží. „Nejčastější je výskyt poranění spodní části paží od lokte dolů a rukou. Proto lze jen doporučit nošení chráničů nebo vyztužených rukavic a ochranných návleků na lokty a kolena,“ vypočítání dostupné pomůcky pro bezpečnější bruslení Trauner-Karner z KFV.
Ale i zde platí, že by měla být chráněná hlava – proti otřesu mozku nebo poranění lebky, zejména při nárazech nebo při pádu na záda. Nejlepší je pro tento účel lyžařská přilba, která by měla být bezpečně nasazena po celou dobu bruslení.
Nedostatečné ochranné vybavení
Podle monitoringu KFV je v bruslení ještě velký prostor pro vylepšení prevence cestou správného ochranného vybavení sportovců. Platí to zejména pro mládež a dospělé osoby. Protože zatímco nošení přilby je u dětí ve věku do 9 let běžné zhruba v 60 % případů, u další věkové kategorie dětí 10-14 let už klesá na 12 % a u starších činí jen cca 3 %. Vhodné rukavice nosí asi 91 % dětí ve věku do 10 let, ale jen asi 63 % starší bruslící populace.
Pozor na kvalitu ledu
Zimní sezóna zatím neukázala celý rejstřík svých hodně nízkých teplot. Proto KFV varuje také před přírodními riziky, která mohou ohrozit bruslaře při pohybu na venkovních vodních plochách. „Zpravidla se bezpečný led se spolehlivou nosnou vrstvou tvoří až po více za sebou následujících mrazivých dnech. Jednotlivé dny s teplotou klesající pod nulu nejsou spolehlivé. Je třeba být dvojnásob ostražitý, než vyrazíte na brusle,“ varuje expertka na bezpečnost volnočasových a sportovních aktivit Trauner-Karner z KFV.
Dále je třeba dát pozor na dodatečné faktory s vlivem na kvalitu a nosnost ledu. Patří k nim například déšť vítr, proudění vody nebo sluneční svit. I tehdy, kdy se ledová plocha zdá býti sjízdná, mělo by se na ni v Rakousku vyrazit jen pokud to schválí příslušný místní úřad.
oPojištění.cz
informace ze světa pojištění a risk managementu
Zpravodajský portál, který poskytuje komplexní zpravodajství ze světa pojištění a risk managementu. Denně přináší aktuální zprávy o vývoji pojistného trhu, odborné analýzy, informace o nabízených pojistných produktech a rozhovory s významnými osobnostmi pojišťovnictví.
Více informací na: www.opojisteni.cz
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Tipy a triky
- Radioporadna: Bezpečné otužování. Jděte pěkně postupně krok za krokem, začít můžete odolností u studené sprchy (audio)
- Vápník v bojleru může zvýšit energetickou náročnost až o 10 %. Jak snížit náklady na ohřev vody?
- Online Plus: Je potřeba na internetu ověřovat věk? (audio)
- Zahrádkářské tipy: Někdo mu říká amarylis, ale je to hvězdník (audio)
- Vánoce v zoo: Štědrý den za korunu i soutěž
- Když Ježíšek potřebuje dodávku: jak na vánoční dárky, které kurýr nezvládne