EU se dohodla na přísnějších pravidlech pro zvýšení energetické účinnosti - Zelená dohoda pro Evropu

Komise vítá předběžnou dohodu, jíž bylo dnes ráno dosaženo s Evropským parlamentem a Radou ohledně reformy aposílení směrnice EU o energetické účinnosti. Tato dohoda představuje další krok k dokončení balíčku „Fit for 55“, aby se realizovaly cíle Zelené dohody pro Evropu a plánu REPowerEU. Znovu ukazuje odhodlání EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

Dosažení vyšších cílů pomocí lepších nástrojů

Je to poprvé, kdy má zásada „energetická účinnost v první řadě“ právní sílu s jasným požadavkem, aby země EU zohledňovaly energetickou účinnost ve své politice, při plánování a u významných investičních rozhodnutí v odvětví energetiky i mimo něj.

Dohoda stanoví cíl EU v oblasti energetické účinnosti ve výši 11,7 % do roku 2030, což je více než v původním návrhu Komise „Fit for 55“. Vyžaduje, aby členské státy EU společně zajistily další snížení konečné spotřeby a spotřeby primární energie ve srovnání s prognózami spotřeby energie z roku 2020.

Podle předběžné dohody se v zájmu soustavného pokroku téměř zdvojnásobí povinné roční úspory energie. Země EU budou muset v období 2024–2030 každoročně dosáhnout nových úspor v průměru ve výši 1,49 % konečné spotřeby energie oproti současné úrovni 0,8 %. Do konce roku 2030 budou muset postupně dosáhnout 1,9 %. Jedná se o důležitý nástroj na podporu úspor energie v odvětvích konečné spotřeby, jako jsou budovy, průmysl a doprava.

Revidovaná pravidla rovněž dávají veřejnému sektoruvětší odpovědnost za zvyšování energetické účinnosti. Veřejné subjekty budou muset systematicky zohledňovat požadavky na energetickou účinnost ve veřejných výběrových řízeních na produkty, služby, budovy a stavební práce. Pro veřejný sektor se zavádí nový cíl snížení spotřeby energie o 1,9 %. Povinnost zemí EU každoročně renovovat alespoň 3 % celkové podlahové plochy budov ve vlastnictví veřejné správy se nyní týká i regionální a místní úrovně.

Podle revidované směrnice budou k účinnějšímu využívání energie vybízeny také podniky. Především se standardní povinností velkých spotřebitelů energie stanou systémy hospodaření s energií. Systém hospodaření s energií budou muset zavést všechny podniky, včetně malých a středních podniků, jejichž roční spotřeba energie přesahuje 85 TJ. V opačném případě budou podrobeny energetickému auditu (pokud jejich roční spotřeba přesáhne 10 TJ). Poprvé je rovněž zaveden systém podávání zpráv o energetické náročnosti velkých datových center.

Podle schválených pravidel budou muset země EU rovněž podporovat místní plány vytápění a chlazení ve velkých obcích s počtem obyvatel nad 45 000. Díky revidované definici účinného dálkového vytápění a chlazení se budou minimální požadavky postupně měnit tak, aby byla do roku 2050 zajištěna úplná dekarbonizace dálkového vytápění a chlazení. Podpora pro nové vysoce účinné kogenerační jednotky využívající zemní plyn, které jsou připojeny k dálkovému vytápění v účinných systémech dálkového vytápění a chlazení, bude možná pouze do roku 2030. Jakékoli jiné využívání fosilních paliv pro nové kapacity výroby tepla bude v těchto systémech zakázáno.

Dohoda dále posiluje ustanovení o financování energetické účinnosti s cílem usnadnit mobilizaci investic. Podle nových ustanovení budou země EU muset podporovat systém inovativního financování a zelené úvěrové produkty pro energetickou účinnost tím, že zajistí jejich širokou a nediskriminační nabídku ze strany finančních institucí. Země EU budou muset podávat zprávy o objemu investic do energetické účinnosti.

Zmírnění energetické chudoby a posílení postavení spotřebitelů

Dohoda obsahuje vůbec prvníunijní definici energetické chudoby. Členské státy budou nyní muset přednostně provádět opatření ke zvýšení energetické účinnosti u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků, nízkopříjmových domácností a případně osob žijících v sociálním bydlení. Revidovaná pravidla kladou větší důraz na zmírnění energetické chudoby a posílení postavení spotřebitelů, včetně vytvoření jednotných kontaktních míst pro technickou a finanční pomoc a mechanismů pro mimosoudní řešení sporů.

Další postup

Dnešní prozatímní dohoda musí být nyní formálně přijata Evropským parlamentem a Radou. Jakmile bude tento proces dokončen, bude nový právní předpis zveřejněn v Úředním věstníku Unie a vstoupí v platnost.

Souvislosti

Zelená dohoda pro Evropu je dlouhodobá strategie růstu EU, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality Evropy. Revize směrnice o energetické účinnosti je jedním z návrhů z balíčku „Fit for 55“ předloženého Komisí v červenci 2021. Má posloužit k tomu, aby politiky EU v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy i daňových systémů byly v souladu s cílem snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Takové snížení emisí v příštím desetiletí je předpokladem toho, aby se Evropa mohla do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby se Zelená dohoda pro Evropu mohla stát realitou.

Energetická účinnost je rovněž klíčovým pilířem plánu REPowerEU, což je strategie EU, jejímž cílem je co nejdříve ukončit dovoz fosilních paliv z Ruska. V květnu 2022 navrhla Komise v rámci tohoto plánu posílit dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně zvýšení závazného cíle v oblasti energetické účinnosti, který je vytyčen v balíčku právních předpisů „Fit for 55“, jenž je součástí Zelené dohody pro Evropu.