Chudoba vyhání lidi do zahradních domků, ty ale nejsou k trvalému bydlení určené

Jen od začátku letošního roku došlo k několika požárům zahradních domků. Namátkou v ústeckých Předlicích, v Křelově-Břuchotíně u Olomouce nebo v Kojicích na Pardubicku. Ukazují na skutečnost, že lidé čím dál častěji bydlí či spí v prostorách, které k tomu nejsou určeny.

Chudoba nutí lidi hledat řešení, a pokud nechtějí skončit na ulici, je jednou z možností přežívání v zahradních domcích. Ten však nikdo nezkolauduje i proto, že nesplňuje parametry trvalého bydlení. Jde například o funkční toalety, které nelze nahradit chemickou alternativou. „Svaz nepodporuje trvalé bydlení na zahrádkách, zahrádkářské kolonie k tomu nejsou určeny, na podzim se vypíná voda, svoz odpadků neexistuje, zahradní domek nemá všechny náležitosti pro trvalé bydlení,“ říká předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík.

V takové chvíli nastává problém i se samotným pojištěním objektu. „Ne vždy se totiž jedná o stavby a tedy o regulérní předmět pojištění. Standardně pojistitelné jsou pro nás stavby, které jsou řádně zapsané v katastru nemovitostí, s číslem popisným či evidenčním,“ říká tisková mluvčí Uniqa pojišťovny Eva Svobodová.

Pokud proběhla kolaudace a uvedený objekt odpovídá normě a využití, s jakým je zapsaný v katastru nemovitostí, tedy že domek je určen k celoročnímu přebývání osob, pak takové objekty pojišťovna pojistí.

„Zahradní domky nelze přihlásit na trvalý pobyt. Stavební úřad ale nemá kompetence, aby z formálního hlediska posuzoval, zda ta která stavba je vhodná pro celoroční bydlení ,“ říká Jiří Hannich tiskový mluvčí Prahy 3. Pražský městský obvod aktuálně řeší dva problematické objekty v zahrádkářské kolonii. „U nichž z důvodu jejich objemu vznikly pochybnosti, zda jde o stavby legální. Na základě toho byla přímo na místě provedena patřičná úřední kontrola, na kterou navážou další procesní kroky,“ dodává Hannich.

Stavby, které si lidé nakoupí v hobby marketech, ať už hotové nebo jako stavebnice, nejsou určené k trvalému bydlení. Nelze je zapsat na stavebním úřadě ani na katastru a nepomůže ani to, že jsou na pohled pěkné a nové. Pokud tyto zahradní domky nemají oficiální souhlas úřadů, nelze je využívat jako obytné stavby a tedy je ani k tomuto účelu pojistit. Majitel navíc nepojistí ani samotnou stavbu, ale ani její vnitřní vybavení. „Pokud je však klient stavbu dodatečně, a hlavně legálně zvelebí na obytný objekt, což stvrdí řádnou a doložitelnou ohláškou na stavebním úřadě, pak jsme většinou shovívaví a objekt pojistíme,“ dodává Eva Svobodová z Uniqa.

Zahrádkaření zdaleka není jen českým fenoménem, Evropská unie zahrádkářů registruje tři a půl milionu členů a například v Berlíně zaujímají zahrádky tři a půl procenta rozlohy města a v celém Německu je evidováno 1,4 milionu zahrádek. Převyšující zájem o zahrádkaření, než jsou jeho reálné možnosti, je i v Paříži nebo Londýně.