Velikonoce v Česku patří rovným dílem rodině a přírodě. Za jídlo a pohoštění zaplatíme letos nejčastěji 2000 korun, o pětistovku víc než loni - průzkum

Košík.cz, 5.4.2023

Velikonoce jsou druhým nejoblíbenějším českým svátkem. A přestože jsou velice bohaté na tradice, to pravé kouzlo vidíme jinde – považujeme je především za svátky jara, probouzející se přírody a vzájemného setkávání s těmi, se kterými jsme se dlouho neviděli. Na druhou stranu: barevná vajíčka, beránek nebo nádivka budou podle průzkumu online supermarketu Košík.cz, který se zeptal 1350 českých domácností, na stole i letos. A šetřit na nich nehodláme.

Polovina lidí si symboly jen připomene, třetina pak neslaví vůbec. Přesto na Velikonoce nedáme dopustit

Velikonoce jsou druhým nejoblíbenějším svátkem v Česku. Na jednoznačnou oblibu Vánoc sice nemají, ale novoročním oslavám nebo Prvnímu máji, které jsou v oblibě na třetí a čtvrté pozici, ukazují pomyslná „záda“. A důvod je, jak se zdá, prostý. Pro Čechy totiž Velikonoce spojují nejčastěji hned dvě věci, které mají nejraději: čas strávený s rodinou, přáteli nebo známými a oslavu přírody, která se probouzí do prvních jarních týdnů.

„Na Velikonoce objedeme celou velkou rodinu. Tety, strejdy, spoustu lidí, které nevidíme často celý rok. Vždycky to je úžasné, když je hezky, běháme po venku, děti jsou za chvíli přežrané, ale spokojené. Všude ochutnáme něco, jedna tetka dělá skvělou nádivku s mladými kopřivami, druhá zase trhance. Po obědě vyrazíme na tradiční vycházku, často se sejde deset patnáct lidí z rodiny, mamky o holi, strejdové s klobouky učí děcka dělat píšťalky. A když je ošklivo, klidně zapadneme k televizi a cpeme se brambůrkama, co na tom. Pomlázky jeden rok upleteme, druhý koupíme v obchodě, prostě jak se nám chce,“

Péťa, 39 let, Karlovarsko

„Pamatuju si ještě jako maly, jak jsem s tatou chodil do kostela na mši. To už je všecko pryč. Teď jezdím nejradši na zahrádku, sednu na lavici a koukám na to, jak se příroda probouzí. Pozvu sousedy, kamarády, vidíme se po zimě poprvé, dáme po půlce a připijeme každý na to své. Čim jsem starší, tím víc si to užívám.“

Jarek, 45, Ostravsko

Možná právě to je i ten důvod, proč tradiční podobu Velikonoc, která je svázána desítkami menších nebo větších tradic, postupně opouštíme. 49 % domácností v průzkumu přiznává, že tradice v rámci svátků přijímá spíš jen symbolicky. Pánové a hoši připraví jednoduchou pomlázku, dámy a děvčata pár nabarvených vajíček. Upeče se nádivka, beránek stačí z obchodu. A pokud něco z toho chybí, nevadí, svátky si užijeme stejně.

„Ještě před patnácti lety jsem dokonce dělala kraslice pomalu i pro přespolní, teď ale na dveře stejně nikdo cizí nezazvoní. Udělám si s vnučkami dvě tři pro radost, jen abych z toho nevypadla, a ty pak pověsíme na stužkách na fíkus. A než abych šůrovala, skočíme si radši někam na procházku nebo si koupíme domů zákusky a prohlížíme fotky.“

Jana, 68, střední Čechy

Na Velikonoce nešetříme. Nejčastěji nás stojí dva tisíce. Nakupovat budeme i těsně před svátky

I díky tomu, že Velikonoce jsou pro české domácnosti svátky setkávání a hoštění příbuzných a známých, nechceme na nich šetřit. Bez občerstvení se obejdou jen v malém procentu domácností. Na velikonočním stole se tak ve dvou třetinách domácností objevuje beránek, více než polovina domácností barví vajíčka nebo dělá kraslice – ať už jako výzdobu nebo pro koledníky. A stejně tak pečeme velikonoční nádivku. Zhruba čtvrtina Čechů si pak při oslavách ráda připije a jak se zdá, Česko je zcela rovnoměrně rozděleno mezi fanoušky piva a vína.

„Ujíždím si na nádivce. Jsem z pražské rodiny, svátky jsme v podstatě nikdy neslavili. Ale tak čtyři roky zpátky jsem měl na koleji v Brně spolubydlícího, který přivezl šišku nádivky, samostatně upečené. A já mu ji normálně sežral, vždycky jsem si odkrojil od prostředka a přirazil mu ty dvě půlky k sobě, takže nakonec z toho měl jen dvě prdelky. Cítil jsem se blbě, tak jsem pak s pomocí kamarádky u ní doma v kuchyni upekl náhradní. No povedla se a od té doby ji dělám každý rok, já, Pražák, který na Vánoce nemá ani stromek.“

Štefan, 27 let, Praha

„Vždycky nakoupíme piva z menších pivovarů a děláme ochutnávku. Loni jsem dostal takový ten degustační set, tak to má i nějakou úroveň. Je to hezká tradice.“

Jirka, 56 let, Jižní Čechy

Za svátky tak utratíme nejčastěji 2000 korun, nicméně samotný aritmetický průměr je ještě o osm stovek vyšší. Zvedají ho především domácnosti, které přes svátky hostí přátele i příbuzné a pro které je dobře vybavená spíž základem hezky oslavených svátků. Oproti tomu medián – takzvaná střední hodnota, je 1600 korun. Z toho vyplývá, že domácností, které slaví skromněji, je přece jen o trochu více.

A o kolik budou svátky dražší než loni? Naprostá většina oslovených domácností počítá s tím, že zaplatí zhruba pětistovku navrch. Třetina pak dokonce počítá s tisícovkou. A to především jak kvůli surovinám na vaření a pečení – především mléku, cukru a máslu, ale také ceně vajec nebo například masa. A pochopitelně také již zmiňovaného alkoholu.

„Ani rostoucí ceny potravin však neznamenají, že bychom na velikonoční oslavy rezignovali. Češi doplňují zásoby již posledních 14 dnů a jasně se ukazuje, že na pohoštění nebo koledě šetřit nechtějí. Že čekají na slevy nebo využívají při nákupech množstevní slevy, to je věc, na kterou jsme si v posledních měsících zvykli a jdeme jí naproti,“ dodává Ivan Utěšil, šéf online supermarketu Košík.cz. „A také nakupujeme na vícekrát, podle toho, jak obchodníci nabídku obměňují. I my předpokládáme, že jednu ze špiček budeme mít třeba až na Velký pátek.“

Častěji mizíme do přírody nebo k příbuzným, všímá si Košík. Na chalupy jezdí i lidé z regionů

Ještě jeden trend je hodný pozornosti. A pravděpodobně za něj mohou dva uplynulé koronavirové roky. Češi Velikonoce tráví stále častěji mimo svůj domov. Táhne je to do přírody: nejčastěji na chatu a chalupu nebo k příbuzným. A netýká se to jen Pražáků nebo Brňáků. Do probouzejících se luk a hájů mizí i lidé z dalších krajů.

„Zvykli jsme si na to, že s nákupy pořád častěji jezdíme také na venkov. Rodina si může objednat přímo po cestě, svátek nesvátek, nemusí se spoléhat na místní prodejnu. A pokud jedou děti třeba za svými rodiči nebo prarodiči, často nakoupí rovnou i pro ně, aby nepřijeli s prázdnou,“ uvádí Ivan Utěšil.„Koneckonců i takto může vypadat spojení tradice a moderní doby,“ zakončuje.

Výsledky velikonočního průzkumu Košík.cz

Průzkum proběhl na přelomu března a dubna na vzorku 1350 respondentů z celé České republiky, kteří mají zkušenost s online nakupováním potravin.

České svátky podle obliby
Číslo v závorce ukazuje průměrnou pozici

1. Vánoce (1,35)

2. Velikonoce (2.93)

3. Silvestr a Nový rok (4,01)

4. První máj (lásky čas) (4,75)

5. Den dětí (6,04)

6. 17. listopad (boj studentů za svobodu) (6,33)

7. Valentýn (6,51)

8. Mezinárodní den žen (6,51)

9. 28. říjen (vznik Československa) (6,57)