Pes na zahradě. Pozor na sekačky, slimáky i cibulky narcisů

Pes a zahrada tak nějak patří k sobě. Mít svůj vlastní venkovní „rajón“ je pro nejlepší přátele člověka skvělá zábava. Jen je potřeba počítat, že mazlíček sem tam rozhrabe nějaký ten záhon, počůrává keříky nebo vyběhá cestičku podél plotu, kde už tráva prostě neporoste. Víte ale také, jaké nástrahy na psa na zahradě číhají?

Naši psí parťáci možnost pohybu na zahradě prostě milují. Bohužel i zde na ně číhají jisté nástrahy, kterých by si zodpovědný páníček měl být vědom. Samozřejmostí je mít zahradu, na níž se bude pes pohybovat, zabezpečenou před jeho útěkem. Dobrý plot, ideálně i takový, který pes nepodhrabe, je tedy pro všechny pejskaře základ.

Stejně tak by ovšem v dnešní době mělo být základem péče o čtyřnohého kamaráda sjednané zdravotní pojištění. Můžete tak mít jistotu, že svému pejskovi vždy budete moci dopřát tu nejlepší veterinární péči, aniž by vám to zruinovalo peněženku.

U zahradních prací by pes asistovat neměl

Pokud pes prostředí zahrady zná, není nutné mít jej pod neustálým dohledem. Rozhodně je však potřeba si ho pohlídat při různých zahradnických pracích. „Při sekání trávy, ať už sekačkou, strunovkou, nebo kosou, raději psa pošlete domů nebo do boudy. Stejně tak jej pohlídejte při prořezávce stromů, ale třeba i při klácení ořechů nebo setřásání jablek,“ radí Bedřich Synek, ředitel společnosti PetExpert, která se specializuje na pojištění domácích mazlíčků a jejímž pojistitelem je ČSOB Pojišťovna.

Přisátá klíšťata hrozí nemocí, sežraný slimák plicnivkami

Riziko představuje i zahradní fauna a flóra. Z pobytu na zahradě si pes jistojistě přinese klíšťata, která ho mohou nakazit nemocemi jako borelióza, babezióza, anaplazmóza či klíšťová encefalitida. Základní ochranou je v tomto případě pravidelná aplikace antiparazitních přípravků, případně lze vyzkoušet i antiparazitní obojek. Nebezpečí mohou představovat rovněž vosy, včely a čmeláci. Někteří psi totiž mohou být na jejich bodnutí či kousnutí alergičtí. Pobodání včelami či vosami je poté poměrně nebezpečné pro psy malých plemen. Překvapivě je dalším psím nepřítelem také slimák. Pokud jej pes sní, nejen, že mu pak nebude dobře od žaludku, ale navíc se může nakazit parazitem známým jako plicnivka. Tento červ napadá plíce a představuje vážné zdravotní riziko.

Nepřátelé z říše rostlin

Nebezpečné jsou i mnohé rostliny, a to i ty běžně pěstované. Toxické jsou pro psy například cibulky narcisů, celé rostliny rajčat včetně plodů, dále plody břečťanu, brslenu, jalovce, ale třeba i hroznové víno. Pokud zjistíte, že si váš pes pochutnal i na velmi malém množství jedovaté rostliny, je nezbytné okamžitě vyhledat veterinární pomoc a vyvolat zvracení, a to nejlépe do 30 minut od pozření. K vyvolání zvracení můžete použít tříprocentní roztok peroxidu vodíku naředěný s vodou v poměru 1 : 1, který by měl účinkovat během pár minut. Nemáte-li peroxid po ruce, lze využít například i hořčici rozmíchanou ve vodě.

Mnoho psů naštěstí rostliny většinou ignoruje, pokud ale máte doma takového, který sežere, na co přijde, je důležité pečlivě promýšlet, co lze na zahradě bez obav pěstovat. „Nejde přitom jen o riziko požití. Pozor například na okrasné trávy, jejichž semena a pluchy se mohou psovi dostat do očí nebo uší a působit tam problémy. V neposlední řadě může psa potrápit alergie na pyl,“ varuje Bedřich Synek ze společnosti PetExpert, která se věnuje také osvětě v péči o zvířecí parťáky.