20 let od největšího blackoutu v Evropě: Pravděpodobnost výpadku sítě je v Česku nízká. V kritické situaci ji mohou nastartovat Dlouhé stráně či Orlík

Letos si připomínáme 20 let výročí od nejrozsáhlejšího blackoutu v Evropě. V roce 2003 bylo na 18 hodin od elektřiny odříznuto 56 milionů Italů. V Česku k takzvanému blackoutu zatím nedošlo a pravděpodobnost, že se tak stane, je poměrně nízká. I přesto je na rozsáhlý výpadek proudu naše síť dobře připravená. Provoz při takové události mohou obnovit elektrárny Orlík a Dlouhé stráně nebo také pomoc ze sousedních zemí. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

V červnu uplynou dva roky od řádění tornáda na jižní Moravě, které odpojilo od elektřiny několik vesnic. O rok později postihl rozsáhlý výpadek proudu  Prahu. Na desítky minut byl přerušen provoz některých tramvají a metra na lince C. Lidé zůstali uvězněni v budovách i ve výtazích. Příčinou byla porucha rozvodny na pražském Chodově. Podařilo se však aktivovat záložní zdroje, přesměrovat dodávky elektřiny a provoz byl po desítkách minut obnoven. I přesto výpadek zkomplikoval život stovkám tisíc lidí v ranní dopravní špičce.

56 milionů Italů bez elektřiny

K výpadku proudu, který by se dal označit za blackout, v Česku dosud nedošlo. Jeho pravděpodobnost však nikdy není nulová, příkladů ze světa je celá řada. Největší zaznamenaný blackout nastal v roce 2012 v Indii, bez proudu zůstalo 620 milionů lidí.

„Na blackouty byl bohatý rok 2003. K výpadku elektřiny došlo na severovýchodě USA a v části Kanady, zasaženo bylo 50 milionů lidí. Švédsko a Dánsko se s blackoutem  setkalo v témže roce. V září, během tzv. Bílé noci, zažila blackout Itálie. Rozsáhlý výpadek postihl takřka celý Apeninský poloostrov a jeho 56 milionů obyvatel. Blackout způsobil zrušení 110 vlakových spojení, což se dotklo 30 tisíc cestujících. K plnému obnovení dodávek elektřiny došlo až po 18 hodinách. Po následující dva dny se Itálie potýkala s menšími přerušeními při snaze obnovit dodávky. Do sousedních zemí (kromě Švýcarska) se ale blackout naštěstí nepřenesl,” popisuje Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech.

Provoz může obnovit Orlík a Dlouhé stráně

V případě, že dojde k rozsáhlému výpadku proudu je pro obnovení provozu vždy jednodušší síť připojit na funkční zdroj (například zahraniční soustavu nebo elektrárnu), která se udrží v ostrovním provozu – tedy nezávislém na okolní elektrizační soustavě. „Elektrárna Počerady je díky ostrovnímu provozu v případě mimořádné situace v přenosové soustavě schopná nezávisle zajišťovat elektrickou energii nejen pro svůj provoz, ale také pro oddělenou část sítě a předejít blackoutu,” popisuje Petr Karafiát, ředitel pro ekologii a inženýring skupiny Sev.en.

Další možností je tzv. start ze tmy , tedy spuštění zdroje bez využití napětí ze sítě, v té má klíčovou roli provozovatel přenosové soustavy (společnost ČEPS) a havarijní plán. Schopnost startu ze tmy i ostrovního provozu mají tzv. podpůrné služby, které slouží jako placené záložní zdroje. „Teplárna Kladno má druhou výrobnu osazenou plynovou spalovací turbínou v otevřeném cyklu, která slouží jako záložní a špičkovací zdroj. V případě blackoutu je schopna nastartovat bez vnějšího zdroje pomocí vlastního dieselagregátu a poskytnout přilehlým oblastem napětí pro obnovení zásobování elektrickou energií a teplem,” dodává Petr Karafiát. Teplárna tak přispívá ke stabilitě elektrizační soustavy a má významnou roli v případě krizového zásobování části Středočeského kraje a Prahy.

„Součástí havarijního plánu je i plán obnovy. Ten popisuje postupy pro obnovení soustavy ze zdrojů schopných startu ze tmy i ze zahraničí. Všechny postupy dispečeři pravidelně trénují jak interně na trenažeru ČEPS, tak s partnery v ČR a v neposlední řadě se zahraničními provozovateli přenosových soustav ,” vysvětluje Lukáš Hrabal, senior specialista sekce Komunikace ČEPS . V praxi by se při obnově provozu využily oba zmíněné postupy, tedy napájení ze zahraničních soustav v kombinaci se zdroji schopnými startu ze tmy.

I na straně elektráren se testují možné scénáře pro obnovení provozu. „Elektrárna Chvaletice poskytuje jako jedna z mála všechny činnosti, které jsou zásadní z pohledu bezpečnosti kritické infrastruktury. Má certifikaci na služby výkonové rovnováhy, ostrovní provoz i start ze tmy. V současnosti je tedy schopná předcházet nebezpečným stavům v soustavě a již několikrát jsme pokusně vyzkoušeli, že by pomocí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně či vodní elektrárny Orlík dokázala nahodit síť po blackoutu,” uzavírá Petr Karafiát ze Sev.en.

Zabránit výpadkům pomáhá v Evropě spolupráce

Na úrovni EU existuje Nařízení o rizikové připravenosti  a Síťový kodex pro obranu a obnovu elektrizační soustavy. Ty společně stanovují pravidla pro předcházení, koordinaci, spolupráci a řešení krizových situací, jako je právě blackout. Pokud by k blackoutu skutečně někdy došlo, existují v rámci EU konkrétní scénáře pomoci. Hlavním úkolem je ale těmto situacím předcházet – ať už prostřednictvím pravidelných cvičení, každodenní komunikací nebo možností vzájemného „ vykrytí ” v případě krize. V EU však k výpadkům téměř nedochází.

Poptávka po elektřině vzroste do roku 2030 až o 30 %

Na elektřině jsme dnes absolutně závislí a do budoucna se potřeba ještě zvýší. Průměrný Čech ročně spotřebuje přibližně 6,2 MWh elektřiny. Světová energetická agentura (IEA) pak předpokládá, že globální poptávka po elektřině vzroste do roku 2030 o 25–30 %, kvůli postupnému nahrazování primárních paliv elektřinou v různých ekonomických oblastech. „S významným nárůstem spotřeby elektřiny se počítá především v sektoru dopravy (elektromobilita), ve vytápění (tepelná čerpadla), ale třeba i v náhradě průmyslových vysokoteplotních nebo ve výrobě vodíku a syntetických paliv,” vysvětluje Alice Horáková, mluvčí skupiny ČEZ.

Spolu se sílící poptávkou se ale začíná více sahat po obnovitelných zdrojích (OZE). Podle nejnovější studie think tanku Ember byl podíl elektřiny z OZE na celosvětové spotřebě v uplynulém roce rekordní: 39 % spotřeby pocházelo z bezemisních zdrojů, mezi které se řadí i jádro, a třetinu z toho pokrýval vítr a slunce. Podle Ember podíl obnovitelných zdrojů dál poroste.

Infobox: blackout

Jak vypadá?

Blackout je rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie, který postihuje velké území, velký počet obyvatel a trvá desítky hodin nebo dokonce dny. V prvním okamžiku výpadku přestanou fungovat běžné spotřebiče. Zastaví se tramvaje, trolejbusy i metro. Nebudou fungovat světelné signalizace, budou se tvořit dlouhé kolony a častěji dojde k dopravním nehodám. Nepůjde platit kartou, vybírat peníze z bankomatu ani tankovat. Po několika hodinách bez elektřiny bude přerušeno zásobování vodou, nebudou fungovat čističky odpadních vod a odpadní voda bude postupně plnit potrubí. Zastaví se dodávky tepla a plynu, přestanou fungovat komunální služby. Telefonní sítě mohou být přetížené. Školy, obchody, výrobní podniky i instituce budou uzavřené, nemocnice omezí provoz. Potraviny v lednicích a mrazácích budou po několika hodinách nepoživatelné. V řádu desítek hodin, bude narušeno zásobování potravinami, léky i palivem. Komplikovaný bude po hodinách bez proudu i přístup k informacím. Pokud by výpadek přetrval a byl rozsáhlý, jedná se o blackout.

Jaké jsou jeho příčiny?

Příčin blackoutu může být mnoho a jedná se většinou o jejich kombinaci. „Typicky se může jednat o přetížení a nekontrolované výpadky prvků elektrizační soustavy, například vlivem přírodních katastrof v kombinaci s jinými nepříznivými vlivy. K blackoutu může dojít také v důsledku nevybalancované soustavy, tedy velkého rozdílu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. Případně i po výpadku velkého množství výkonu, například po výpadku velké elektrárny nebo elektráren,” vysvětluje Lukáš Hrabal z ČEPS. K obřímu výpadku elektřiny může dojít v situaci, kdy je soustava provozována na hranici svých možností. Specifickou kategorií může být cílený útok na výrobny elektřiny nebo přenosovou soustavu – ať už fyzický nebo kybernetický.

Zdroj: TZ Evropa v datech