Solární Elektrárna v bytovém domě. 7 věcí, které se rozhodně nevyplatí podcenit

Projekt na elektrárnu v bytovém domě s sebou přináší nové připojení do distribuční sítě. Může se ale stát, že v ní pro vaši lokalitu není dostatečná kapacita (a instalace elektrárny buď nebude možná vůbec, nebo až po úpravě sítě). Jak to zjistíte? Od místně příslušného distributora. Výrobny v bytových domech není možné připojit v tzv. zjednodušeném režimu, vždy si u distributora musíte sjednat nenulový rezervovaný výkon. I proto by mělo být ověření připojitelnosti vaším prvním krokem

Střídač primárně mění stejnosměrný proud vyrobený elektrárnou na střídavý, který používáte v domácnosti. Kromě toho má řadu dalších praktických funkcí, a při nesprávném nastavení tak může způsobit problémy. Pozor si dávejte zejména na tyto situace:

• Dodávka do distribuční sítě není omezena v souladu s rezervovaným výkonem, a střídač do ní tak „pouští“ větší výkon, než jste si rezervovali ve smlouvě o připojení. Za překračování rezervovaného výkonu budete od distributora dostávat penále.
• Akumulace se nabíjí ze soustavy místo vlastní výrobny (a rostou vám náklady na elektřinu).
• Elektřina z akumulace nemíří do vašeho odběrného místa, ale do soustavy, což v současné době zákon neumožňuje.

Na rezervovaný výkon už jsme narazili u nastavení střídače. Pokud si požádáte o jeho nesprávnou hodnotu, a tu si následně „zasmluvníte“, budete od distributora dostávat penále za její překračování (účtování probíhá měsíčně, sazby se řídí cenovým rozhodnutím ERÚ).

Požadavek na připojení mohou rovněž prodlužovat technické problémy na odběrných místech. Typicky se stává, že rozvaděč není připravený na instalaci elektroměru pro vyšší typ měření či pro hromadné dálkové ovládání, kterým se řídí výkon. Distributoři ale narážejí také na nedostatečné krytí rozvaděče, hlavního domácího vedení (HDO) nebo hlavního jističe, chybějící vydrátování HDO či absenci vypínače nebo stykače ovládacího relé.

Elektrárna v bytovém domě je společným projektem obyvatelů domu, a proto je klíčové od jeho počátku nepodcenit vzájemnou a otevřenou komunikaci. V první řadě všem sousedům záměr podrobně představte a zjistěte, kdo má o zapojení zájem. Pak se závazně domluvte na všech praktických aspektech: jak bude výstavba elektrárny financovaná, jaký bude podíl jednotlivých účastníků či jakým poměrem se bude elektřina mezi jednotlivé domácnosti rozdělovat (tzv. alokační klíč). Žádost o připojení (které se věnuje další bod) podáváte jako celek, a jako celek může být také zamítnutá. Mimo jiné proto, že (byť u jediného účastníka) nastane technický problém s připojením.

Žádost o připojení podáváte u příslušného distributora a obsahuje také povinné přílohy a technické parametry budoucí elektrárny; podrobnosti najdete na webových stránkách distributorů. V praxi se stává, že zákazník, případně jeho dodavatelská firma některé údaje či dokumenty vyplní chybně (např. EAN – jedinečné číslo odběrného/výrobního místa), neúplně (to se často týká dokumentu výrobního modulu A1), nedodá je vůbec (typicky protokol o nastavení ochran a podepsanou přílohu č. 2 ke Smlouvě o připojení) nebo dokumentaci zapomene aktualizovat (např. v případě změny na odběrných místech).

Spočítal vám dodavatel, že náklady na pořízení elektrárny se vám vrátí, než se nadějete? Ďábel se může skrývat v detailu, který se jmenuje „prodej přebytečné elektřiny“. Obchodníci totiž nemusejí mít o výkup zájem, případně nabídnou velmi nízkou cenu. Tím se návratnost projektu prodlužuje.