Elektrická energie - Vývoj cenové regulace a cen v odvětví - elektrická energie.
1991
1. 1. 1991 maximální ceny pro domácnosti a ostatní odběratele v cenové úrovni roku 1990; např. maximální cena pro domácnosti 0,48 Kčs/kWh, pro ostatní odběratele 0,85 Kčs/kWh.
1. 4. 1991 zvýšeny maximální ceny pro ostatní odběratele o 80 %, tj. na 1,53 Kčs/kWh.
1. 10. 1991 zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 70 %, tj. na 0,81 Kčs.
1993
1. 1. 1993 zvýšení maximálních cen o 5 % zavedením DPH; maximální cena pro domácnosti se zvýšila na 0,85 Kč/kWh, pro ostatní odběratele na 1,61 Kč/kWh.
1994
1. 6. 1994 zvýšení maximálních cen pro domácnosti o 10 %, tj. na 0,93 Kč/kWh.
1995
1. 6. 1995 byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti v průměru o 12 % s vyšším zvýšením u přímotopného vytápění (o 14 %) a nižším u sazby BS (o 8 %). Průměrná cena za 1 kWh dosáhla 0,99 Kč.
1996
1. 8. 1996 se zvýšily maximální ceny pro domácnosti o 15 % a průměrná cena 1 kWh dosáhla 1,07 Kč.
Ke stejnému datu byly upraveny (zvýšeny) i stálé měsíční platy.
1997
1. 7. 1997 se zvýšily maximální ceny pro domácnosti o 15 %. Průměrná cena 1 kWh dosáhla 1,23 Kč. Současně se zvýšením cen došlo i ke zvýšení stálých měsíčních platů ve všech sazbách (např. měsíční plat u sazby B stoupl ze 40,00 Kč na 43,00 Kč).
1998
1. 1. 1998 byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti i ostatní spotřebitele o 16,2 % z titulu přechodu tohoto výrobku ze zvýhodněné sazby DPH 5 % na obecnou sazbu 22 %.
1. 7. 1998 se zvýšily maximální ceny elektrické energie dodávané domácnostem v průměru o 24 %. V rámci konkrétních tarifů se ceny kWh zvýšily diferencovaně v intervalu 23 % až 26 %, stálé měsíční platy vzrostly o 14 % až 18 %.
Maximální ceny pro ostatní odběratele se nezměnily.
1999
15. 1. 1999 byly stanoveny maximální ceny elektrické energie dodávané společností ČEZ, a. s. osmi distribučním společnostem. Ceny distribučních společností při dodávkách domácnostem se nezměnily.
2000
1. 1. 2000 byly zvýšeny maximální ceny pro dodávky domácnostem o 15 %, pro maloodběratele o 1,9 % a pro velkoodběratele z velmi vysokého napětí o 4,4 %. U dodávek velkoodběratelům z vysokého napětí se ceny snížily o 3,3 %.
21. 2. 2000 nabyly účinnosti nové předací ceny elektřiny ze společnosti ČEZ, a.s., do osmi elektrárenských společností.
1. 5. 2000 byly provedeny dílčí úpravy předacích cen přerozdělením zisku v závislosti na nákladovosti jednotlivých elektrárenských společností.
2001
1. 1. 2001 se zvýšily ceny elektřiny pro domácnosti v průměru o 14 %, a to v dosavadní tarifní struktuře. Zavedení nové tarifní soustavy, včetně pravidel pro přechod ze stávajících tarifů na nové, vyhlásil následně Energetický regulační úřad (dále jen „ERÚ“).
Ceny pro ostatní odběratele se zvýšily při odběru ze sítí velmi vysokého napětí o 4,4 % a u maloodběru podnikatelů o 1,8 %. Naopak poklesly ceny odběru ze sítí vysokého napětí o 3,8 %.
2002
1. 1. 2002 počítal ERÚ se zavedením diferencovaných cen pro domácnosti. Od tohoto kroku bylo upuštěno a maximální ceny elektrické energie u dodávek pro domácnosti vzrostly o 9,4 %. Obdobně vzrostly ceny i u dodávek pro ostatní odběratele.
2003
K 1. 1. 2003 ERÚ zavedl individuální ceny pro jednotlivé regionální distribuční společnosti i pro kategorie domácností. Tím došlo k úplnému odstranění křížových dotací mezi jednotlivými kategoriemi odběratelů. U jednotlivých distribučních společností a kategorií odběratelů došlo k těmto změnám cen:
Změny cen u jednotlivých distribučních společností | |||
---|---|---|---|
Distribuční společnost | Domácnosti | Podnikatelé | Velkoodběr z vysokého napětí |
JČE | 0 | 0 | -4,5 |
JME | -9,1 | -5 | -5,4 |
PRE | -1,7 | -3,1 | -5,6 |
SČE | -5,6 | -2,1 | -2 |
SME | -8,8 | -4,3 | -5,7 |
STE | -0,6 | -1,1 | -5,8 |
VČE | -3,1 | -5 | -4,3 |
ZČE | 0 | 0 | -7,5 |
2004
K 1. 1. 2004 byly zvýšeny ceny elektrické energie regionálních distribučních společností pro jednotlivé typy odběratelů v procentech takto:
Změny cen u jednotlivých distribučních společností | |||
---|---|---|---|
Distribuční společnost | Domácnosti | Podnikatelé | Velkoodběr z vysokého napětí |
JČE | 6,6 | 5,1 | 2,5 |
JME | 1,4 | 2,6 | 4 |
PRE | 0 | 0,7 | 4,1 |
SČE | 5,1 | 3,5 | 2,1 |
SME | 4,4 | 3,6 | 1,5 |
STE | 4,9 | 5 | 3,9 |
VČE | 5,9 | 3,1 | 2,3 |
ZČE | 2,3 | 2,3 | 3,5 |
K 1. 5. 2004 pak ceny klesly z důvodu snížení sazeb DPH z 22 % na 19 % o 2,5 %.
2005
K 1. 1. 2005 došlo ke zvýšení průměrné ceny dodávek elektřiny maloodběru pro domácnosti o 4,3 % podle sdělení ERÚ (dle údajů ČSÚ došlo k nárůstu 4,9 %). Nejvyšší nárůst byl na jižní Moravě o 7,6%, na severní Moravě a ve východních Čechách o 5%, ve středních a severních Čechách o 4,9 %. Naopak elektřina zlevnila v jižních Čechách o 5,8 %.
2006
K 1. 1. 2006 došlo k průměrnému navýšení cen dodávek elektřiny pro domácnosti o 8,9 %. K nejnižšímu nárůstu cen dodávek elektřiny došlo v regionu středních Čech (o 4,2 %). Naopak k nejvyššímu nárůstu cen došlo u domácnosti ze severní Moravy (o 13,3 %).
2007
Celkové průměrné meziroční zvýšení cen k 1. 1. 2007 za dodávku elektřiny činilo u domácností 7,9 %. Průměrný nárůst regulovaných položek byl pouze 1,2 %, neregulovaná cena silové elektřiny vzrostla v průměru o 16 %.
2008
Celkové průměrné meziroční zvýšení cen k 1. 1. 2008 za dodávku elektřiny činilo u domácností 9,1 %. Průměrný nárůst regulovaných položek byl 1,8 %, neregulovaná cena silové elektřiny vzrostla v průměru o 17 %.
2009
Celkové průměrné meziroční zvýšení cen k 1. 1. 2009 za dodávku elektřiny bez vlivu daňových položek činilo u domácností 11,9 %. Průměrný nárůst regulovaných položek byl 7,3 %, neregulovaná cena silové elektřiny vzrostla v průměru o 15,6 %. V případě maloodběru podnikatelů na hladině nízkého napětí byl celkový průměrný meziroční nárůst bez vlivu daňových položek 13,4 %.
2010
Celkové průměrné meziroční snížení cen k 1. 1. 2010 za dodávku elektřiny bez vlivu daňových položek činilo u domácností 3,6 %. Průměrný nárůst regulovaných položek byl 11,72 %, neregulovaná cena silové elektřiny klesla v průměru o 14,8 %. V případě maloodběru podnikatelů na hladině nízkého napětí byl celkový průměrný meziroční pokles bez vlivu daňových položek o 4,21 %.
2011
Průměrné meziroční zvýšení cen k 1. 1. 2011 za dodávku elektřiny bez vlivu daňových položek činilo u domácností 4,6 %. Průměrný nárůst regulovaných položek činil 15,3 %, neregulovaná cena silové elektřiny klesla v průměru o 5,7 %.
Dle údajů ČSÚ celkové zvýšení spotřebitelských cen elektřiny za rok 2011 (prosinec 2011/prosinec 2010) vzrostlo o 4,8 %.
2012
Předpokládané celkové průměrné meziroční zvýšení cen k 1. 1. 2012 za dodávku elektřiny bez vlivu daňových položek činilo u domácností 3,4 %. Průměrný nárůst regulovaných položek činil 0,5 %, neregulovaná cena silové elektřiny vzrostla v průměru o 7,3 %. V případě maloodběru podnikatelů na hladině nízkého napětí se předpokládal celkový meziroční nárůst bez vlivu daňových položek o 4,3 %.
Dle údajů ČSÚ bylo vykázáno celkové zvýšení spotřebitelských cen elektřiny za rok 2012 (prosinec 2012/prosinec 2011) o 4,2 %.
2013
Předpokládané celkové průměrné meziroční zvýšení cen k 1. 1. 2013 za dodávku elektřiny bez vlivu daňových položek činilo u domácností 2,4 %. Průměrný nárůst regulovaných položek činil 9,4 %, neregulovaná cena silové elektřiny klesla v průměru o 5,2 %. V případě maloodběru podnikatelů na hladině nízkého napětí se předpokládal celkový meziroční nárůst bez vlivu daňových položek o 3,1 %.
Dle údajů ČSÚ bylo vykázáno celkové zvýšení spotřebitelských cen elektřiny za rok 2013 (prosinec 2013/prosinec 2012) o 2,7 %.
2014
Celková průměrná meziroční změna cen k 1. 1. 2014 za dodávku elektřiny bez vlivu daňových položek činila u domácností snížení o 10,9 %. Průměrné snížení regulovaných položek činilo 10,8 %, neregulovaná cena silové elektřiny klesla v průměru o 11,1 %. V případě maloodběru podnikatelů na hladině nízkého napětí se předpokládal pokles ceny bez vlivu daňových položek o 10,6 %.
Dle údajů ČSÚ bylo vykázáno celkové snížení spotřebitelských cen elektřiny za rok 2014 (prosinec 2014/prosinec 2013) o 9,6 %.
2015
Průměrná meziroční změna cen k 1. 1. 2015 za distribuci elektřiny bez vlivu daňových položek u domácností znamenala snížení o 0,6 %. Průměrné snížení všech regulovaných položek pro domácnosti činí 1,2 %, neregulovaná cena silové elektřiny klesla v průměru přibližně o 5 %. V případě domácností tvořil v roce 2015 podíl regulovaných složek ceny elektřiny 55 % z celkové platby za elektřinu. U podnikatelů připojených na hladinu nízkého napětí tvořil v roce 2015 tento poměr cca 58,2 % z celkové platby za elektřinu.
Dle údajů ČSÚ v roce 2015 došlo k průměrnému snížení cen elektřiny o 0,4 % a meziroční pokles v prosinci (prosinec 2015/prosinec 2014) dosahoval 0,6 %.
2016
Regulované ceny elektřiny stanovené pro rok 2016 se v průměru udrží na stejné úrovni jako v roce 2015. Na výši ceny mají také vliv daňové položky – tj. daň z elektřiny ve výši 28,30 Kč/MWh (tzv. ekologická daň) a následně také daň z přidané hodnoty.
Cena na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny byla pro rok 2016 stanovena v maximální výši dané zákonem o podporovaných zdrojích energie na 495 Kč/MWh. S účinností od 1. 1. 2016 došlo k podstatné změně, kdy se mění způsob stanovení výše této platby: nově se výše této regulované platby stanoví u odběrů elektřiny z hladiny velmi vysokého napětí a vysokého napětí podle sjednaného rezervovaného příkonu v odběrném místě zákazníka a u odběrů elektřiny na nízké napětí podle velikosti jističe před měřicím zařízením zákazníka. Další změna spočívá v tom, že tato platba je koncipována jako „složka ceny distribuce elektřiny“ na podporu elektřiny. Zákazníci tak jsou povinni hradit platbu na podporu elektřiny pouze za elektřinu odebíranou z distribuční soustavy.
Podle údajů ERÚ se regulované ceny elektřiny změnily měnit takto:
Odhady změn regulovaných cen pro domácnosti dle ERÚ (bez vlivu daňových položek) | |
---|---|
Oblast | Změna regulované ceny (v %) |
Celá ČR | 1,8 |
ČEZ Distribuce, a.s. | 1,4 |
PRE Distribuce, a.s. | 2,5 |
E.ONDistribuce, a.s. | 2,8 |
Zdroj: ERÚ
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2016 k průměrnému nárůstu spotřebitelských cen elektřiny o 1,2 %.
2017
Výslednou cenu pro rok 2017 ovlivnilo proinvestiční prostředí v energetice, kdy pro tento rok byly naplánovány investice do zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávky ve výši téměř 20 mld. Kč, které se odrazily v mírném růstu cen za zajišťování přenosu a distribuce elektřiny. Dále se do výše cen promítly nízké ceny silové elektřiny na krytí ztrát, kdy cena silové elektřiny na krytí ztrát v distribučních soustavách meziročně poklesla o 19,5 %. Tyto náklady mají přímý vliv na změnu regulované ceny, kterou hradí koneční spotřebitelé v ČR.
Výsledná cena dodávek elektrické energie pro konečné zákazníky se skládá z regulovaných cen stanovovaných ERÚ (distribuce a související regulované ceny) a z neregulované ceny silové elektřiny nabízené jednotlivými dodavateli (obchodníky s elektřinou a výrobci elektřiny), tedy ceny bez ERÚ. Na výši ceny mají dále vliv daňové položky – tj. daň z elektřiny ve výši 28,30 Kč/MWh (tzv. ekologická daň) podle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a následně také daň z přidané hodnoty, která se v roce 2017 nezměnila.
Průměrné změny regulovaných cen pro domácnosti v jednotlivých distribučních území (bez vlivu daňových položek) | |
---|---|
Oblast | Změna regulované ceny (v %) |
Celá ČR | 0,2 |
ČEZ Distribuce, a.s. | - 1,7 |
PRE Distribuce, a.s. | 1 |
E.ONDistribuce, a.s. | 4,7 |
Zdroj: ERÚ
Dle údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) došlo v roce 2017 k průměrnému nárůstu spotřebitelských cen elektřiny o 0,3 %.
2018
V lednu roku 2018 došlo k prodloužení stávajícího tříletého regulačního období na pětileté, tzn. u současných zásad cenové regulace platných pro období 2016 – 2018 byla prodloužena platnost i na roky 2019 a 2020. V rámci této změny nebyly v zásadách cenové regulace provedeny žádné úpravy a na metodiku regulace pro rok 2018 neměl tento krok žádný dopad.
Výsledná cena dodávek se pro konečné zákazníky skládala z regulovaných cen stanovovaných Energetickým regulačním úřadem (distribuce a související regulované ceny) a z neregulované ceny silové elektřiny nabízené jednotlivými dodavateli (obchodníky s elektřinou a výrobci elektřiny), tedy ceny bez vlivu Energetického regulačního úřadu “). Na výši ceny měly dále vliv daňové položky – tj. daň z elektřiny ve výši 28,30 Kč/MWh (tzv. ekologická daň) podle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a následně také daň z přidané hodnoty, která byla pro rok 2018 ve výši 21 %.
Procentní změna regulované části ceny 2018/2017 u domácností | |
---|---|
Oblast | Změna regulované ceny (v %) |
Celá ČR | + 2,5 |
ČEZ Distribuce, a.s. | + 2,5 |
PRE Distribuce, a.s. | + 2,9 |
E.ON Distribuce, a.s. | + 2,2 |
Zdroj: ERÚ
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2018 k průměrnému nárůstu spotřebitelských cen elektřiny o 4,35 %.
2019
U současných zásad cenové regulace platných pro období 2016 – 2018 byla prodloužena platnost i na roky 2019 a 2020. Rok 2019 byl tedy prvním rokem prodlouženého regulačního období.
Celkové plánované regulované ceny elektřiny pro rok 2019 v porovnání s předchozím rokem v průměru klesly pro zákazníky připojené na hladinách velmi vysokého napětí o 4,0 % a pro zákazníky připojené na hladinách vysokého napětí o 2,2 %. Pro zákazníky připojené na hladině nízkého napětí naopak plánované regulované ceny elektřiny mírně vzrostly, a to o 2,1 %.
Podle typu odběru tvořila v roce 2019 regulovaná část na základě plánu v případě zákazníků připojených na hladině nízkého napětí přibližně 56 %, na hladině vysokého napětí přibližně 35 % a na hladině velmi vysokého napětí přibližně 22 % z výsledné celkové ceny elektřiny.
Na neregulovanou složku ceny nemá ERÚ vliv, její výše je dána vývojem cen energií na velkoobchodním trhu a obchodním modelem jednotlivých dodavatelů.
Dle údajů Českého statistického úřadu došlo v roce 2019 k průměrnému nárůstu spotřebitelských cen elektřiny o 10,6 %.
2020
Rok 2020 byl poznamenán pandemií COVID-19 a vyhlášením nouzového stavu. Na tuto skutečnost Energetický regulační úřad reagoval vydáním tří cenových rozhodnutí pro tuto oblast pro období od dubna do června 2020, kdy došlo k největšímu útlumu ekonomiky. Změny cenových rozhodnutí proběhly především v částech týkajících se rezervovaných kapacit za přenos a distribuci elektřiny. Přinesly tak zákazníkům úlevy v oblastech fixních nákladů.
V červnu 2020 zveřejnil Energetický regulační úřad Zásady cenové regulace pro regulační období 2021–2025 pro odvětví elektroenergetiky, plynárenství, pro činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství a pro povinně vykupující, ale pro rok 2020 se však regulované ceny elektřiny a plynu ještě řídily Zásadami cenové regulace pro období 2016–2018 s prodlouženou účinností do 31. prosince 2020.
Celkové plánované regulované ceny elektřiny na rok 2020 v průměru vzrostly pro zákazníky připojené na hladinách velmi vysokého napětí o 0,67 % a pro zákazníky připojené na hladinách vysokého napětí o 1,68 %. Pro zákazníky připojené na hladině nízkého napětí v průměru regulované ceny na rok 2020 vzrostly o 1,55 %.
Podle typu odběru tvořila v roce 2020 regulovaná část v případě zákazníků připojených na hladině nízkého napětí přibližně polovinu celkové ceny, na hladině vysokého napětí a hladině velmi vysokého napětí tvořila regulovaná část přibližně čtvrtinu z výsledné celkové ceny elektřiny.
Dle údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) došlo v roce 2020 k průměrnému nárůstu spotřebitelských cen elektřiny o 7,1 %.
2021
Konec roku 2021 byl ovlivněn extrémním nárůstem cen komodit na velkoobchodních trzích s elektřinou a plynem, který měl za následek významné zvyšování neregulovaných cen elektřiny a plynu včetně přechodu velkého počtu zákazníků k tzv. dodavatelům poslední instance po ukončení činnosti některých dodavatelů. Uvedený nárůst cen komodit však neovlivnil klasické regulované ceny elektřiny na rok 2021, tedy ceny za související službu v elektroenergetice. Situace na velkoobchodních trzích se však významně promítla do cen tepelné energie, a to částečně již ke konci roku 2021.
Rok 2021 byl prvním rokem V. regulačního období a ceny byly stanoveny v souladu se Zásadami cenové regulace pro regulační období 2021–2025 pro odvětví elektroenergetiky, plynárenství, pro činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství a pro povinně vykupující.
Celkové plánované regulované ceny elektřiny na rok 2021 v průměru vzrostly oproti roku 2020 pro zákazníky připojené na hladině velmi vysokého napětí o 11,5 % a pro zákazníky připojené na hladině vysokého napětí o 6,52 %. Pro zákazníky připojené na hladině nízkého napětí v průměru plánované regulované ceny na rok 2021 klesly o 1,68 %.
Podle typu odběru tvořila v roce 2021 regulovaná část v případě zákazníků připojených na hladině nízkého napětí přibližně polovinu celkové ceny (bez daní), na hladině vysokého napětí 40 % a na hladině velmi vysokého napětí tvořila regulovaná část přibližně 30 % z výsledné celkové ceny elektřiny bez daní.
Dle údajů Českého statistického úřadu došlo v roce 2021 k průměrnému poklesu spotřebitelských cen elektřiny o 4,3 %.
2022
Rok 2022 byl ovlivněn nárůstem cen komodit na velkoobchodních trzích s elektřinou a plynem, který měl za následek významné zvyšování neregulovaných složek cen elektřiny a plynu. Do regulovaných složek elektřiny a plynu na rok 2022 se tento nárůst projevil z menší části v podobě rostoucích nákladů na krytí technických ztrát elektřiny a plynu v soustavách a nákladů na poskytování podpůrných služeb, které navyšovala pouze počáteční fáze změny cen elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích s elektřinou do doby stanovení regulovaných cen.
V průběhu roku 2022 byl novelizován zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde bylo vloženo nové ustanovení § 19d Mimořádná tržní situace. Podle tohoto ustanovení lze v případě, kdy nastane mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynem, umožnit vládě stanovit nařízením ceny elektřiny nebo plynu dodávané zákazníkům nebo jiným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem. Platnost této změny je od 30. 9. 2022, účinnost od 1. 10. 2022. Další změna energetického zákona je platná od 30. 11. 2022 (s účinností od 1. 12. 2022). Do § 19d zákona byl doplněn odstavec 4, který umožňuje vládě současně se stanovením cen určit nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, jehož může účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který není spotřebitelem, nabýt dodávkou nebo odběrem elektřiny či plynu za stanovenou cenu.
V roce 2022 došlo změnou energetického zákona k zavedení možnosti regulovat ceny činností obstarávaných provozovatelem přenosové soustavy. Na tuto úpravu ERÚ reagoval vydáním cenového rozhodnutí č. 5/2022, kterým se stanovují ceny služeb výkonové rovnováhy obstarávaných provozovatelem přenosové soustavy na denním trhu.
Další úpravou energetického zákona v roce 2022 došlo ke změně způsobu stanovování cen dodavatele poslední instance z věcného usměrňování na stanovení závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance, na což ERÚ reagoval vydáním cenového rozhodnutí č. 6/2022.
Zároveň v roce 2022 došlo na základě změny zákona o podporovaných zdrojích energie a vydání nařízení vlády k navýšení prostředků státního rozpočtu na podporu elektřiny.
V návaznosti na toto navýšení vydal ERÚ cenové rozhodnutí č. 8/2022, kterým byla od října 2022 stanovena nulová složka ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie.
S účinností od 1. 1. 2023 stanovila vláda svým nařízením maximální cenu elektřiny ve výši 5 000 Kč/MVh.
Podle typu odběru tvořila v roce 2022 regulovaná část v případě zákazníků připojených na hladině nízkého napětí 35 % celkové ceny bez daní, na hladině vysokého napětí necelých 28 % a na hladině velmi vysokého napětí tvořila regulovaná část přibližně 16 % z výsledné celkové ceny elektřiny bez daní.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2022 k průměrnému nárůstu spotřebitelských cen elektřiny o 15,9 %.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Energie
- Češi mění přístup k bydlení: Institucionální nájemní bydlení na vzestupu
- Pohonné hmoty zmírní tempo svého zdražování. Uklidňuje se situace na Blízkém východě a Trump slibuje vyšší těžbu ropy
- Zbavit se problémového nájemníka je snazší. Soud vrátil do hry doložky umožňující rychlejší vystěhování
- Podpora bydlení v Česku nerozšiřuje nabídku. Potřebujeme nastartovat obecní bydlení, říká Prokop (audio)
- US - zájem o hypotéky v uplynulém týdnu rostl, průměrné úročení pokleslo
- Jakými zdroji se v Česku topí? Nejpopulárnější jsou plynové kotle, fosilní tuhá paliva topí nejvíce v Libereckém kraji