Jaká je budoucnost Mladé Boleslavi? Studenti a studentky Petra Hájka z Fakulty architektury ČVUT připravili výstavu o rozvoji města

Studenti Fakulty architektury ČVUT připravili pod vedením Petra Hájka a Jaroslava Hulína expozici pro atrium Škoda Auto Vysoké školy. Výstava s názvem Město elektromobility představí celkem 19 unikátních projektů od 19 studentů, kteří se zamysleli nad architektonickým i urbanistickým rozvojem Mladé Boleslavi. U zrodu tohoto zajímavého konceptu stál také Nadační fond Škoda Auto. Výstava potrvá do 31. května 2023.

Centrálním prvkem výstavy je multimediální instalace, která znázorňuje citlivé propojení území města a automobilky Škoda Auto. Instalaci tvoří dva dílenské jeřáby, které nesou dřevěnou rámovou konstrukci s urbanistickým modelem s terénem z plexiskla a stávajícími budovami z polystyrenu. Návrhy studentů jsou do situačního modelu vložené a jasně rozpoznatelné: tvoří je objekty z oranžového plexiskla. Jednotlivé projekty jsou pak spolu s komentářem promítány na stěnu za ústřední instalací. Práce vznikaly jako společný projekt Fakulty architektury ČVUT v Praze a Nadačního fondu Škoda Auto za podpory Škoda Auto Vysoké školy, statutárního města Mladá Boleslav a nadačního fondu Art-Now.

„Mezi studentskými návrhy najdeme atypické domy, nečekaná řešení chybějících parkovacích míst, kulturní a co-workingová centra i ocelové lávky, které spojují historicky významné části města. Jsem rád, že se studenti a studentky ateliéru nezalekli a zpracovali velmi různorodé a sebevědomé návrhy, jak by se Mladá Boleslav mohla dále rozvíjet,“ popisuje vedoucí ateliéru na Fakultě architektury ČVUT profesor Petr Hájek.

„Posláním Škoda Auto Vysoké školy je, vedle úkolů v oblasti vzdělávací a vědeckovýzkumné také přispívat k atraktivitě města Mladá Boleslav. Navázání spolupráce s Fakultou architektury ČVUT a v jejím rámci projekt výstavy Město elektromobility je příspěvkem k této misi Škoda Auto Vysoké školy,“ říká rektor Škoda Auto Vysoké školy docent Pavel Mertlík.

Václav Železník navrhnul takzvanou Útulnici pro vědce. Jedná o dům pro pracovníky přilehlého výzkumného centra společnosti Škoda, který nabízí celkem 16 bytů. Erik Sovet rozpracoval koncept zkušební dráhy, který dnes slouží k testování nových automobilů. Oblast by se podle autora ale dala využít také jako místo pro setkávání, kluziště nebo prostor pro pořádání různých trhů. Sabina Havránková vytvořila atypický parazitický dům složen ze čtyř zkosených kvádrů a obepínající výtahovou šachtu. Andrea Krajčovičová a Adéla Plašilová se zamyslely nad funkcí vysokoškolských kolejí, které ve svém návrhu postavily na sloupy vytvářející průchod. Multifunkční komplex s tribunami pak doplnily o nabíjecí stanice pro elektrokola, sportovní hřiště, běžeckou dráhu i střešní terasu. Margarita Afanasyeva zase přišla s myšlenkou co-workingového prostoru, komunitního centra a parkovacího domu ukrytého pod úrovní terénu na místě původního parkoviště u skály pod Mladoboleslavským hradem. Komunitní centrum ve skále zpracovala i Pavlína Prokopová. Juraj Vronka vytvořil návrh atypického studentského bydlení se šikmou střechou, pod kterou by studenti a studentky mohli stejně jako ve skleníku pěstovat vlastní zeleninu. Eliška Podpěrová zase ztvárnila galerii pro vystavení nového elektromobilu. Její stavba ve tvaru kvádru přitom nápadně připomíná bezpečný trezor. Adam Zajaček propojil historicky významná místa areálu Poplužního dvora a zámku subtilní lávkou, která v určitých momentech ladně splývá s nebem.

„Jde přesně o typ projektu, na kterých jako Nadační fond Škoda Auto rádi spolupracujeme. Propojuje mladé talenty, technologie a rozvoj regionu, v němž působíme a jehož současnost i budoucnost je se Škoda Auto těsně spjata. Propojení města a automobilky ve vzájemně fungující udržitelnou symbiózu je výzva, se kterou se vystavované projekty popraly naprosto skvěle a doufám, že budeme moci některé nápady s podporou našeho nadačního fondu brzy uvést do praxe,“ shrnuje výstavu z pohledu Nadačního fondu Škoda Auto jeho ředitel Ladislav Kučera.

Petr Hájek je český architekt a univerzitní pedagog. Absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a Školu architektury AVU v Praze. V roce 1998 spoluzaložil kancelář HŠH architekti, která stojí mimo jiné za rekonstrukcí Horního náměstí v Olomouci, úpravou Jiřského náměstí na Pražském hradě nebo rekonstrukcí Arcidiecézního muzea Olomouc. V roce 2009 založil vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti. Mezi jeho nejznámější realizace patří Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí, revitalizace budov a parku na Zámeckém návrší v Litomyšli, přestavba teras Paláce Lucerna pro kulturní účely, dostavba Centra současného umění DOX+, rekonstrukce vodárenské věže v Praze na Letné, zvířecí krematorium Věčná loviště nebo expozice národního pavilonu na Benátském Bienále 2016. Podle návrhu studia dále aktuálně vzniká dětský hospic v usedlosti Cibulka, koncertní sál v Císařských lázních v Karlových Varech nebo obnova barokního komplexu Invalidovna. Petr Hájek působí téměř dvacet let rovněž jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Učí také na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde založil Virtuální studio. Je zakladatelem Laboratoře experimentální architektury. Jeho realizace byly opakovaně nominovány na Mies van der Rohe Award či oceněny čestným uznáním v soutěži Piranesi Award. V roce 2018 se stal Architektem roku.