K lepší dostupnosti bydlení v ČR mohou přispět i modulární systémy na bázi dřevostaveb

Co se skrývá pod pojmem dostupné bydlení? Za první republiky se důstojný domek dal získat za cenu jednoho ročního platu zaměstnance Baťových závodů ve Zlíně. I po letech jsou tamní „dělnické“ kolonie stále obdivované pro svou architekturu a urbanismus i dobový standard. Současná situace je diametrálně odlišná: v Praze na nový byt vloni nestačilo již ani 17 průměrných hrubých ročních platů. O rozevřených nůžkách mezi nabídkovou cenou nových bytů a domů a kupní silou obyvatel České republiky už byly napsány stovky článků. Stávající vládní návrh na snížení DPH u bytů na 12 % je spíše symbolickou finanční korekcí.

Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je nezbytné systémové řešení. Vedle daleko vyššího zapojení státu a samospráv se nabízí několik stavebně-technických – například rozšiřování dřevostaveb a modulárních systémů výstavby. Kombinace obojího pak zaručuje energeticky úsporný nebo rovnou pasivní standard a kýženou finanční dostupnost bydlení. „Ohromnou výhodou je značná variabilita modulových staveb, které mají navíc relativně nižší pořizovací i provozní náklady. Myslím, že bychom měli překonat myšlenku, že tyto domy jsou vhodné jen jako nouzové ubytování,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Inženýrská komora bude téma dostupného a úsporného bydlení rozvíjet na webinářích a konferencích. Jedna se odehraje v Dubňanech na Hodonínsku, které byly před dvěma roky poškozeny ničivým tornádem. „Právě modulární dřevostavby se ukázaly jako jedna z cenově nejpřijatelnějších variant rychlé a kvalitní obnovy bydlení,“ říká Zdeněk Kaňa, autorizovaný projektant a stavitel, který se zaměřuje na realizaci úsporného bydlení a patří mezi specializované odborníky na českém trhu, jejichž počet roste.

Rozdíl je patrný na první pohled: přepočtené průměrné stavební náklady na realizaci bytových domů standardního vybavení a konstrukční charakteristiky činí zhruba 35 000 až 50 000 Kč za m² čisté užitkové plochy. Konečná celková cena je otázkou energetického standardu modulární stavby a dalších souvisejících nákladů jako je například cena pozemku, napojení na infrastrukturu a podobně. Srovnatelné náklady jsou v případě nízkoenergetických domů, u modulových dřevostaveb je to dokonce ještě méně. I v těchto dvou případech je ale třeba připočíst cenu pozemku nebo inženýrských sítí.

Pokud vezmeme v potaz dvoupokojový nízkoenergetický modulový domek se zastavěnou plochou 54 m² (čistá užitná plocha 42 m²), vychází prodejní cena do 2 milionů korun. Stále to není naplnění „baťovského“ modelu, ale zároveň jde o daleko dostupnější poměr, než jaký nabízí standardní rezidenční trh. Čtyřpokojová varianta ve standardním modulu 8 x 13 metrů s užitnou plochou 84 m² vychází jako pasiv, tzv. na klíč včetně založení, dovozu a instalace, na něco málo přes 4 miliony korun.

Díky předvyrobeným komponentům domu trvá montáž jen několik dní, a to včetně interiérových úprav. Výhoda modulové výstavby, kdy se za modul považuje prefabrikovaná buňka, spočívá vedle dostupné ceny zejména v její rychlosti, flexibilitě a faktu, že jde o ekologické dřevostavby. Základní systém, který má kvalitní tepelně-izolační a fyzikální vlastnosti a nízkou energetickou spotřebu, je možné přizpůsobit nebo doplnit podle specifik pozemku nebo potřeb uživatelů: od obálky, kde připadá v úvahu i slisované technické konopí, až po obnovitelné zdroje energie.

„Stačí šetrnější přístup a záhy máme hodnoty na úrovni pasivu. Dám konkrétní příklad podobného modulového domu s plochou 84 čtverečných metrů, obývaného dvěma seniory. Denní využívání kuchyně, teplota 21 °C v zimě a maximálně 25 °C v létě. Roční spotřeba elektrické energie vloni dosáhla 5 500 kW, což je při vytápění elektřinou průměr. Ovšem významnou část si majitelé pokrývají z vlastní fotovoltaické elektrárny,“ popisuje provozní přednosti modulárních dřevostaveb Zdeněk Kaňa.

Inženýrská komora sleduje rozmach tohoto typu realizací. To, co začalo designovým minimalistickým bydlením, využitím přepravních kontejnerů nebo inspirací v obytných vozech, přerostlo v legitimní alternativu na trhu s bydlením.

ČKAIT v rámci analýzy dostupného bydlení konstatovala, že jedním z důvodů vysokých prodejních cen je i nízká produktivita práce ve stavebnictví. Nejde primárně o výkonnost, jako spíše o rostoucí náklady na úrovni lidských zdrojů, technologií a samozřejmě materiálu. V kombinaci se zjednodušeným povolovacím řízením a postupně i digitalizací je právě modulární výstavba jednoduchým a dostupným řešením bytové krize v České republice, byť se ze své povahy netýká center měst, spíše extravilánu nebo menších obcí.

„Díky řadě autorizovaných osob s prověřenými postupy, výrobní dokumentací i sítí dodavatelů je tento typ výstavby možné aplikovat na celou řadu typů budov, nejen individuální bydlení. Mohou to být dle potřeby domy pro seniory, školy nebo komerční objekty a další veřejné stavby,“ domnívá se Ing. Robert Špalek. Podle něj modulárním dřevostavbám nahrává i projednávaná revize evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadující, aby po roce 2035 byly všechny budovy bezemisní.