Spotřeba elektřiny (netto) v prvním čtvrtletí 2023 činila 16,1 TWh, což představuje meziroční pokles o 5,1 %. Ke snížení spotřeby došlo ve všech sledovaných měsících, přičemž nejvyšší úspory bylo dosaženo v lednu, 7,2 %. V rámci jednotlivých kategorií odběratelů klesla meziročně spotřeba nejvíce u domácností, o 6,4 %. Druhou nejvyšší úsporu, o 5,2 %, si připsali velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí. Na hladině vysokého napětí byl pokles 4,6 % a podnikatelé maloodběratelé na hladině nízkého napětí spotřebu snížili o 2,4 %.
„Především domácnosti letošními úsporami navázaly na rekordní pokles spotřeby z minulého roku. Pokud bychom nedělali jen meziroční srovnání, ale podívali se na první čtvrtletí roku 2021, klesla spotřeba domácností za dva roky téměř o 15 %,“ upřesňuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Česká republika v prvním čtvrtletí vyrobila 20,1 TWh elektřiny netto, resp. 21,5 TWh brutto, o 7,1 %, respektive o 7,2 % méně než ve stejném období předchozího roku. Meziročně klesla výroba netto nejvíce u fotovoltaických elektráren (-28,5 %), dále u paroplynových elektráren (-18,4 %), přečerpávacích vodních elektráren (-18,3 %) a parních elektráren (-15,7 %). Více naopak vyráběly jaderné elektrárny (+5,1 %) nebo vodní elektrárny (28 %).
„U produkce fotovoltaických elektráren hrálo hlavní roli slunce, respektive délka osvitu. Ta byla v prvním letošním čtvrtletí podprůměrná, zatímco v loňském roce, se kterým data srovnáváme, svítilo slunce naopak nadprůměrně. To vedlo k poklesu jejich výroby více než o čtvrtinu, ačkoliv jejich instalovaný výkon dokonce mírně vzrostl,“ vysvětluje Stanislav Trávníček.
I přes pokles výroby zůstala Česká republika vývozcem elektřiny, saldo exportu a importu dosáhlo v prvním čtvrtletí 2,8 TWh; nejvyššího rozdílu (vývozu) bylo dosaženo v lednu, 1,2 TWh.
