Znečištění vzduchu ultrajemným prachem je neviditelné a vysoce nebezpečné. Zatím se systematicky neměří

Světová zdravotnická organizace (WHO) aktuálně varuje že dýcháme vzduch plný škodlivin a celosvětově každé šesté úmrtí lze přičíst chorobě v důsledku znečištění životního prostředí. Mezi místa s nejvíce znečištěným ovzduším patří Ostravsko, Mostecko, Brno, ale i Praha. Škodí i polétavý prach, ultrajemné prachové částice. Ty se však bohužel systematicky neměří. S největší pravděpodobností budou ale jeho hodnoty nejvyšší také v těchto oblastech. Špatné ovzduší je jedním z faktorů vzniku závažných nemocí.

Měření ultrajemného polétavého prachu je již k dispozici, ale je zatím drahé

Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. „Zatímco ovzduší na venkově obsahuje především zdroje znečištění z lokálních topenišť, tak ve městech je dominantním faktorem doprava a částečně i průmysl,“ říká Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Přístroje pro měření ultrajemných částic v ovzduší již jsou k dispozici. Celý proces je však zatím neúměrně drahý. Stávající stanice Českého hydrometeorologického ústavu, kterých je mnoho, měří částice PM10, tedy menší než 10 mikronů, a pak PM2,5, tedy menší než 2,5 mikronu. A jen některé měří částice menší než jeden mikron, a to pořád ještě nejsou ty ultrajemné.

„Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí. Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a také různě těžké. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Polétavý prach zkracuje délku života. Nejčastěji vyvolává astma, plicní choroby včetně rakoviny plic, dále ohrožuje malé děti, a to i ty ještě nenarozené, je tedy nebezpečný i v těhotenství. U starších lidí pak může způsobovat cukrovku, vysoký krevní tlak a různé srdeční nemoci. Nově vědci zjišťují, že může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění. „Při dýchání mají schopnost proniknout hluboko do organismu, do plic, a ty nejjemnější pronikají prostřednictvím hematoencefalické bariéry i do mozku,“ dodává Jan Topinka.

Co můžeme dělat my?

Lepšímu ovzduší pomáhá i důsledný úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor a vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. „Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí nejen dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, ale i zanesení nečistot do všech vnitřních prostor a následnému poničení vnitřních povrchů,“ dodává Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.