Přes tři čtvrtiny Čechů podporují větrnou energetiku. Řada z nich ale stále věří mýtům - ukazuje průzkum společnosti IPSOS pro ČSVE a OZE

Větrná energetika a výstavba větrných elektráren v Česku je společensky i politicky aktuální téma. Diskuze o jejím rozvoji se budou vést i v následujících letech. Na českém území má totiž velký potenciál. Ten však zůstává z velké části nevyužitý. Všímá si ho přitom 75,6 % Čechů, kteří s rozvojem větrné energetiky u nás souhlasí. Téměř polovina příznivců větrných elektráren je oceňuje pro jejich ekologický přínos, 45 % chápe rozvoj větrné energetiky jako cestu k posílení energetické soběstačnosti země. Z průzkumu*, který nechala zpracovat Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komora obnovitelných zdrojů (Komora OZE), vyplývá ale i to, že Češi stále věří mýtům, které o větrné energetice ve společnosti kolují.

V Česku je v současné době v provozu přes 200 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem přes 300 megawattů (MW). To představuje pouze jedno procento české roční průměrné spotřeby elektřiny. Evropský průměr přitom činí 17 % a například sousední Polsko pokrývá z větru 11 % a Rakousko 12 % své spotřeby (WindEurope, 2023).
„Větrné elektrárny jsou spolu s dalšími obnovitelnými zdroji budoucnost energetiky. V jejich rozvoji Česko zaspalo, přístup a konkrétní kroky státu se ale zejména v posledním roce dost rychle mění. Jsme rádi, že to takto chápe i většina veřejnosti. Pro podporu větrné energetiky se v průzkumu vyjádřilo 75,6 % obyvatel,“ komentuje situaci předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

V průzkumu, který vznikl v rámci aktivit na podporu rozvoje větrné energetiky ve spolupráci s agenturou IPSOS, se Komora OZE a ČSVE zaměřila na vnímání větrné energie českou populací. Vedle důvodů podpory či nepodpory rozvoje větrné energie v Česku také zkoumali postoj veřejnosti k jednotlivým mýtům, které o větrné energetice a elektrárnách společností rezonují už desetiletí.

Věří Češi mýtům spojeným s větrnou energetikou?

O větrné energetice a samotných elektrárnách stále koluje řada nedorozumění. Mýty, které nemají s realitou nových větrných technologií nic společného, se snaží dlouhodobě vyvracet právě například ČSVE. Výsledky aktuálního průzkumu komentuje její předseda Michal Janeček: „ Vypadá to, že jsme se posunuli dál a lidé už tolik nevěří vyloženým nesmyslům, jako že větrné elektrárny šíří nebezpečný infrazvuk nebo že ruší televizní a rádiový signál. Silné obavy mají lidé z vlivu větrníků na zvířata a ptáky. Větrné elektrárny jsou tu s námi už desítky let, opatření a procesy na ochranu lidí i přírody jsou dobře známé, vyzkoušené a vždy používané. Není tedy možné postavit větrník na nevhodném místě. Teď je třeba o těchto opatřeních mluvit, aby se lidé větrných elektráren u nás nebáli.“

O mýtu, že větrné elektrárny představují nebezpečí pro ptactvo a plaší zvěř, jsou přesvědčeny přes dvě pětiny obyvatel. Téměř jedna třetina už však ví, že nastavená pravidla, moderní technologie a opatření takovým situacím předchází.

Překvapením výzkumu je zjištění, jak je na tom česká společnost s představami o tom, jak u nás fouká. Přes čtvrtinu respondentů uvádí, že je v ČR větru nedostatek, a tudíž nedává smysl zde větrné elektrárny vůbec stavět. Přes polovinu populace si je ale větrného potenciálu vědoma a chce jej plně využít. „Bylo by skvělé, kdyby se podařilo jednou pro vždy vyvrátit mýtus, že Česko není vhodné pro větrnou energetiku. Naopak pokud budeme dostatečně rozvíjet stavbu nových elektráren a větrných parků, vítr je schopný v Česku pokrýt až třetinu současné roční spotřeby elektřiny,“ dodává Janeček.

Přes 40 % Čechů se domnívá, že jsou větrné elektrárny hlučné a ruší lidi žijící či pohybující se v jejich okolí. „Ze zkušeností obyvatel obcí, na jejichž území elektrárny stojí, víme, že na větrný park v sousedství si všichni, lidi i zvířata, velmi rychle zvyknou. Jediný významněji slyšitelný zvuk, který větrník vydává, způsobuje vzduch otírající se o listy rotoru, většinou je ale třeba právě díky větru neslyšitelný. Větrníky ale musí splňovat přísné hlukové limity. Větrné elektrárny tedy opravdu mohou stát jen na takových místech, aby nikoho nerušily,“ vyvrací obavy o hlučnosti větrníků Štěpán Chalupa.

Přes třetinu respondentů se také domnívá, že je větrná energetika nespolehlivá a dodávky větrné energie je nutné zálohovat uhelnými a jinými zdroji energie. „Takové představy opravdu nemají s realitou příliš společného. Budoucnost energetiky leží v obnovitelných zdrojích, které se vhodně doplňují. Skvělá kombinace je vítr a slunce, které doplní voda či bioplyn asi nejvíc vhodný na regulování. V zimě dostatečné množství energie vyrobí větrníky, které v létě vystřídají fotovoltaické elektrárny,“ vysvětluje Chalupa.

Z průzkumu vzešly i pozitivní zprávy: „Příjemně překvapeni jsme byli z odpovědí na otázku ohledně vlivu větrníků na ráz krajiny. Přes dvě třetiny respondentů pomocí bodové škály vyjádřilo, že elektrárny ráz krajiny nenarušují nad míru 5 bodů z 10. I z vlastní zkušenosti víme, že lidé si na přítomnost větrníku v krajině brzy zvyknou a nijak je neruší“ uvádí Michal Janeček, předseda ČSVE.

Češi chtějí komunitní energetiku a soběstačnost

I přes mýty, kterým část lidí stále do jisté míry věří, by více než polovina z nich podpořila výstavbu větrné elektrárny ve své obci nebo její blízkosti. Souvisí to také s touhou mít možnost využívat výhod levného zdroje energie ve svůj prospěch. Téměř čtyři pětiny respondentů by se rády zapojily do takzvané komunitní energetiky, do sdílení energie. V ní mohou být elektrárny vlastněny či provozovány společně domácnostmi, obcemi a podnikateli , kteří mají možnost využívat energii pro vlastní potřebu, nebo přímo profitovat z jejího prodeje a demokraticky rozhod ovat o její správě a rozvoji.

Komunitní energetika je v západní Evropě trendem posledních dvou dekád, u nás nyní připravujeme zavedení progresivního využívání obnovitelných zdrojů formou sdílení elektřiny: „Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu zákona, která sdílení obnovitelné elektřiny umožní mezi blízkými zákazníky nebo ve větší skupině ve společenství. Zabývat by se jím mohla vláda ještě do prázdnin,” dodal Chalupa.

Dle průzkumu si lidé také uvědomují, jak výrazně by výstavba větrných elektráren přispěla k energetické soběstačnosti země. „V podpoře komunitní energetiky i touhy lidí se přímo zapojit do obnovitelných zdrojů třeba právě prostřednictvím energetických společenství vidíme důsledek nejisté situace na trhu s energiemi posledních několika let. Lidé si uvědomují důležitost energetické soběstačnosti a volají po řešeních. Výrazný rozvoj větrné energetiky po celé republice tomu rozhodně velmi pomůže,“ uzavírá Michal Janeček. Do tzv. energetického společenství či společenství pro obnovitelné zdroje energií by se dle průzkumu přidaly přes tři pětiny podporovatelů.

Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komora obnovitelných zdrojů (Komore OZE)  nyní společně připravily brožuru, jejímž cílem je jednoduše představit větrnou energetiku. Speciální akce plánují rovněž při příležitosti Dne větrné energetiky, který se celosvětově slaví každoročně 15. června. V sobotu 17. června bude mít veřejnost možnost navštívit větrné elektrárny v České republice. Svá vrata tak otevře například větrná elektrárna v Drahanech na Přerovsku, Věžnice na Havlíčkobrodsku, Vrbice na Karlovarsku a Horní Řasnice na Liberecku.

---

 

*Průzkum společnosti IPSOS proběhl v květnu 2023 na vzorku 525 lidí z celé České republiky.

Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) je dobrovolná organizace fyzických a právnických osob, které pracují v oboru využívání větrné energie. Od svého založení v roce 1994 podporuje udržitelný rozvoj větrné energetiky. Je členem celoevropské asociace WindEurope.

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.