I když teď pohonné hmoty zdražují, neboť čerpadláři si zvyšují marže, řidiče čeká levné léto. Majitelé „dieselů“ se však v jeho polovině musí připravit na cenový skok vzhůru

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu vzrostly, přestože cena ropy se i v přepočtu do korun – a tedy po zohlednění kursu české měny k dolaru – drží už od začátku května na poměrně stabilizované úrovni. V uplynulých sedmi dnech ovšem nastal vzestup cen velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu, například v případě nafty a v korunovém vyjádření zhruba pětiprocentní.

V příštím týdnu by zdražení pohonných hmot by mělo tedy jen minimální, v rozsahu deseti až dvaceti haléřů na litr, tedy slabší než v uplynulých sedmi dnech. Zdražení motorové nafty o takřka 40 haléřů na litr, k němuž v uplynulém týdnu u českých čerpacích stanic došlo, nemá příliš oporu ve vývoji na světových trzích. Stejně tak ji postrádá přibližně 25haléřové zdražení litr benzínu. Čerpadláři si ale zřejmě navyšují marže před prázdninovou vrcholnou motoristickou sezónou, kdy tradičně registrují nejsilnější poptávku – a tedy i ochotu motoristů zaplatit více než jindy.

Cena ropy na světových trzích zůstávají poměrně nízko a stabilizované, neboť americká centrální banka setrvává při svém varování, že svůj boj s inflací ještě neskončila a že bude dále úrokové sazby zvedat. To ve výhledu ochromuje celosvětovou poptávku po ropě, a tedy snižuje její nynější cenu. Navíc se Saúdské Arábii nezdařil pokus snížením těžby, které bude platit od července, výrazněji zvýšit cen ropy a pomoci tak rozpočtu pouštního království, jenž je nyní v deficitu.

Přesto, že letošní léto bude pro české řidiče poměrně levné, zejména v porovnání s tím loňským, musí se majitelé „dieselů“ v jeho polovině připravit na cenový skok. Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň totiž vrátit právě letos v srpnu, jak o víkendu v televizi ministr dopravy Martin Kupka.

Ministr tak potvrdil dřívější záměr vlády. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až takřka o 20 korun na litr.

Navrácení daně na původní úroveň, tedy o 1,50 koruny na litr výše, bude znamenat skokové zdražení nafty, a to o 1,80 až dvě koruny na litr. Čerpadláři totiž zohlednění také vyšší DPH. Někteří se budou snažit situace využít k navýšení marží pod záminkou zvýšení daně.

Z dat Evropské komise z poloviny června (viz zde) plyne, že Česko má nyní čtvrtou nejnižší cenu nafty v EU. Levněji ji tankují pouze na Maltě, v Bulharsku a v Litvě. Pokud by se nyní zvýšila daň z nafty průměrně o 1,90 na litr, Česko bude mít osmou nejnižší cenu nafty. V pomyslném žebříčku zemí EU podle nejnižších cen nafty se před něj dostanou ještě Rumunsko, Kypr, Polsko a Lotyšsko. Ceny na Slovensku, v Maďarsku, Německu či Rakousku budou i nadále vyšší než v ČR.

Cena nafty v Česku bude však oproti naftě v Polsku dražší jen poměrně nepatrně, maximálně v rozsahu nižších desítek haléřů na litr. Takový rozdíl neohrožuje konkurenceschopnost českých dopravců, protože cena nafty zůstane víceméně srovnatelná s Polskem.

Sdružení Česmad Bohemia však přesto varuje, že zvýšení daně je o jejich konkurenceschopnost připraví. To však tedy data příliš nepotvrzují.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank