Konec druhého čtvrtletí a další kolečko posouzení nadměrného majetkového prospěchu - Zastropované ceny energií

Velké podniky profitující ze zastropovaných cen energií už za sebou mají první odevzdané posouzení nadměrného majetkového prospěchu podle nařízení č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka (dále jen „nařízení“). Nyní, po skončení druhého čtvrtletí, je čeká kolečko druhé. Vláda v mezičase opět přistoupila k novelizaci nařízení, soustředila se zejména na místa, která v dosavadní praxi mohla působit potíže.

Dosavadní Dočasný krizový rámec, který je vodítkem pro státní energetickou podporu, byl s účinností od 9. března 2023 Evropskou komisí nahrazen Dočasným krizovým a transformačním rámcem pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (dále jen „DKTR“). Aby uvedla nařízení v soulad s DKTR, upravila vláda definici ukazatele EBITDA, respektive „upraveného výsledku hospodaření“, jak je v nařízení definován. Nově je výsledek hospodaření před zdaněním navýšen o úpravy hodnot v provozní oblasti a nákladové úroky a podobné náklady a ponížen o opravné položky k dlouhodobému majetku a zásobám.

V § 8a odst. 7 nařízení se upravuje způsob promítnutí výše jiné podpory, která byla velkým podnikatelem v rozhodném období čerpána, do hodnoty nejvyššího přípustného majetkového prospěchu. Nově se samostatně upravuje způsob zohlednění jiné podpory, kterou velký podnikatel čerpal již od roku 2022 (resp. v období od 1. února 2022 do konce roku 2023), a podpory, kterou velký podnikatel čerpal až v roce 2023, a to na úhradu nákladů na nákup elektřiny, plynu a tepelné energie. S tím souvisí i změna přílohy č. 13, kde se tyto dva zdroje jiné podpory zohledňují v samostatných sloupcích.

Dalším otazníkem byla aplikace limitu přípustného majetkového prospěchu v případě, kdy společnost ze seskupení osob sice splňovala věcné podmínky pro odběr elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu, reálně však k dodávce elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu nedocházelo. Vláda zde upřesnila, že určení výše skupinového limitu přípustného majetkového prospěchu pro všechny členy daného seskupení osob mohou ovlivňovat pouze ti členové, kteří fakticky nějaký majetkový prospěch odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu získali či získávají.

Podstatnou změnou je také možnost žádat o uplatnění stanovené ceny elektřiny nebo plynu i v případě podání zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu po nařízením stanovené lhůtě. Původní úprava tuto možnost de facto vylučovala, protože spojovala prohlášení zákazníka, kterým žádal o zastropování cen energií, s odevzdáním posouzení nadměrného majetkového prospěchu. Kdo lhůtu pro odevzdání posouzení nestihl, nemohl si žádat ani o zastropování cen na další čtvrtletí.

K nařízení pak přibyl nový §8a, který umožňuje opravit skutečnosti nebo údaje ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu. Lhůta k opravě je konec měsíce následujícího po měsíci, ve kterém se nejpozději toto posouzení provádí.

Upozorňujeme, že posouzení za druhé čtvrtletí musejí podávat mimo jiné i podniky, které již zastropované ceny sice nevyužívají, nadměrný majetkový prospěch jim však vznikl již během prvního čtvrtletí.