Každý šestý Čech může mít problémy s hrazením závazků. Banky radí zůstat s nimi v kontaktu

Více než pětině Čechů přesahují náklady na bydlení 40 procent jejich měsíčního platu. Při mimořádných výdajích, jako je například doplatek za energie, tak velká část z nich musí sahat do naspořených úspor. Zásoby se ovšem rychle tenčí. Téměř desetina domácností nemá žádnou finanční rezervu a další třetina nemá rezervu na období delší než jeden měsíc. V případech tíživé finanční situace banky doporučují situaci okamžitě řešit a se svou bankou komunikovat.

Vysoké náklady na bydlení ohrožují nejednu domácnost. Dle Indexu prosperity a finančního zdraví jsou pro nadpoloviční většinu Čechů náklady na bydlení velkou zátěží pro rodinný rozpočet, pro každého desátého Čecha dokonce velmi velkou zátěží. A to především ve srovnání se situací před dvěma lety, tedy před energetickou krizí a obdobím vysoké inflace, kdy náklady na bydlení představovaly velkou zátěž jen pro asi třetinu Čechů.

Se svým současným příjmem vyjde s obtížemi až 57 procent Čechů. Řada lidí proto musela sáhnout do svých úspor, aby zaplatila běžné výdaje. Více než pětině Čechů navíc překročí výdaje na bydlení jako nájem, hypotéka a energie 40 procent jejich měsíčního příjmu. „Každý šestý Čech během uplynulého roku nedokázal zaplatit alespoň jeden ze svých běžných výdajů. Patří mezi ně například platby za energie, nájem, telefonní a internetové služby nebo splátky hypotečních, leasingových či jiných úvěrů,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

V případě, že se jedinec dostane do finančních nesnází, je dle senior risk manažerky MONETA Money Bank Moniky Kalivodové základem řešení tohoto problému komunikace klienta se svou bankou. Přístup bank se následně liší dle fáze delikvence neboli době, po kterou klient neplatí své závazky. „Snažíme se zjistit, co se klientovi přihodilo a jak dlouho očekává, že bude jeho problém trvat. Na základě zjištěných informací pak společně hledáme vhodné řešení,“ říká Monika Kalivodová. V případě, že má klient krátkodobý výpadek příjmů, popřípadě mimořádný výdej jako je doplatek za energie, se situace nejčastěji řeší odkladem splátky. Další možností je snížení splátek, ke kterému se nejčastěji přistupuje v případě dlouhodobějšího snížení příjmu, například při výpadku příjmu jednoho z manželů.

„Z dat České spořitelny vyplývá, že téměř desetina domácností nemá žádnou finanční rezervu a další třetina klientů nemá rezervu na období delší než jeden měsíc. Tato recese se výrazně liší od těch minulých. Tentokrát není zdrojem poklesu spotřeby domácností nárůst nezaměstnanosti, ale výrazný nárůst cen. Proto dnes nedopadá vysoká inflace a ceny energií jen na lidi s nízkými příjmy, ale i na domácnosti ze střední a vyšší třídy. Míru poklesu spotřeby domácností pak ovlivňuje i to, zda domácnost má nebo nemá dostatečnou finanční rezervu,” říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Největší finanční zátěž na bydlení obecně hlásí nájemci a vlastníci nemovitostí s hypotékou, kterou má podle Indexu prosperity každý čtvrtý Čech. Většina bank umožňuje zastavení vymáhání splátek i u hypoték, a to pro případy, kdy se klient rozhodne nemovitost prodat a potřebuje na to čas. „U závažnějších problémů, kdy dojde z důvodu nesplácení k ukončení smlouvy o úvěru a celá dlužná částka se stane splatnou, řešíme s klientem nejčastěji případně splátkovou dohodu nebo i dobrovolný prodej nemovitosti,“ popisuje situaci Monika Kalivodová. Jak zároveň dodává, k tomuto postupu dochází v případě, že klient komunikuje: „Pokud se s klientem nelze dohodnout přistupujeme k soudnímu vymáhání, popřípadě k prodeji pohledávky.“

Úvěry i hypotéky je možné pojistit na schopnost splácet. Pojištění poskytují pojišťovny, které jsou s poskytovateli úvěrů smluvně vázáni. Většina nabízí k pojištění rizika, kterými jsou například ztráta zaměstnání, pracovní neschopnost, invalidita třetího a někdy i druhého stupně nebo smrt. Některé pojišťovny pak nabízí i ošetřování člena rodiny.

Například pojišťovna Uniqa registruje asi desetiprocentní pokles počtu pojištění hypoték související s celkovým ochlazením na tomto trhu. Naopak velký nárůst zaznamenává u spotřebitelských úvěrů. „Je z toho patrné, že si lidé v této nesnadné době pro jistotu zabezpečují proti neschopnosti splácet i podstatně nižší závazek,“ sdělila Eva Svobodová, tisková mluvčí pojišťovny Uniqa.

Pro případy, kdy se lidé dostanou do finanční tísně, nabízí některé banky i nejrůznější akce či programy, které mají klientům pomoci se z této situace dostat. „Máme zřízenou Nadaci Clementia, jejímž cílem je pomoci klientům, kteří se kvůli těžkým životním okolnostem a ne vlastní vinou dostali do složité finanční situace a nyní nemohou splácet své dluhy. Žádosti následně posoudí nezávislá správní rada, která rozhoduje o odpuštění dluhů,“ dodává ředitelka Udržitelnosti a Komunikace Skupiny MONETA Zuzana Filipová.

V případě, že nezbyde jiné řešení než půjčka, pak existuje hned několik pravidel, na které by měl žadatel o půjčku myslet. V první řadě je důležité vybrat si důvěryhodnou společnost. Obecně jsou nejjistějším řešením bankovní půjčky, které jsou pod dohledem České národní banky. Je však zapotřebí počítat s tím, že banky budou prověřovat klientovu bonitaci a schopnost splácet. „Klientům doporučujeme nepůjčovat si více, než potřebují a dále si vybírat produkt s co nejnižší úrokovou sazbou a RPSN. Je taky důležité zvolit produkt tak, aby délka splácení nebyla delší než to, co za půjčené peníze pořizuji. Například u doplatku za energie by tedy zvolený produkt neměl mít dobu splatnosti delší než jeden rok,“ dodala Monika Kalivodová.