Na zemním plynu se během pár týdnů stále dají vydělat desítky procent, chce to jen „drobnost“. ČEZ každopádně nakupuje plyn podstatně levněji, než se u nás obchoduje pro zimu na burze. Zlevňování zemního plynu by mělo pokračovat

Hrozící loňská energetická krize se podařila zažehnat a i pro nadcházející zimu se rizika možných problémů zdají relativně nízká. Oproti dlouhodobým historickým zvyklostem však spotřebitelé za energie stále musí sahat mnohem hlouběji do kapsy, přestože právě oproti situaci před rokem, je znát podstatné uklidnění. Zatímco loni v létě cena zemního plynu na burze vystřelila u ročních kontraktů i nad 300 EUR/MWh, v posledních týdnech u nás osciluje okolo 50 EUR/MWh. Mohla by být přitom evidentně nižší, avšak situace je jaká je, a řada firem podnikajících v daném segmentu může počítat tučné zisky. Marže u některých z nich by šlo asi označit až za lichvářské, zvláště v kontextu toho, s jakými operovaly dříve, když se plyn dovážel z velké části z Ruska.

Logické odstřižení od Ruska znamenalo hledání nových dodavatelů plynu pro ČR. Jak známo asi nejvýraznějším počinem je v tomto ohledu smluvní zajištění využívání terminálu v nizozemském Eemshavenu. Na základě dohody se státem tak učinil ČEZ. Pronajatý terminál umožňuje zpracovávat loděmi dovážený zkapalněný zemní plyn (LNG), konkrétně celkem 3 mld. m³, což je objem odpovídající více než třetině české roční spotřeby. V letošním 1. pololetí jen takto doputovalo do ČR přes 1 mld. m³, což je znát i na stavu zásobníků. Dle posledních dat jsou naplněny již téměř z 91 %, tedy obsahují ekvivalent téměř 34 tis. GWh energie.

Podmínky, za jakých dochází k nákupu plynu, potažmo jakým způsobem se od ČEZ příp. dostává k dalším domácím dodavatelům plynu, jsou však nejasné. Tiskové oddělení ČEZ na naše dotazy na dané téma neodpovědělo. Není tak jasné, kdo vlastně na dovozu plynu primárně vydělává. Ani jaká je zhruba konečná nákupní cena po zahrnutí nákladů na přepravu/transit.

Každopádně jak ČEZ dříve zveřejnil, většina nákupu plynu pro daný terminál se zatím odehrála v USA. Poměrně logicky, když cena v zámoří je oproti Evropě téměř až směšná. V posledních měsících se cena zemního plynu na burze v USA pohybuje v rozmezí cca 2-2,90 USD/MMBtu. Po přepočtu na v Evropě běžné MWh, a na evropskou jednotnou měnu, lze hovořit o ceně cca 6,50-9 EUR. Pokud ceny přepravy nevyšroubuje vysoká poptávka, tak dle dostupných údajů přeprava LNG ve velkých tankerech vyjde na 6-7 EUR/MWh. Následná regasifikace, tedy zplyňování LNG by mělo stát dalších okolo 3 EUR/MWh. Zkrátka dle našich propočtů je více než reálné, že výsledná cena zemního plynu v Nizozemí by pro ČEZ neměla nijak zásadně překračovat 20 EUR/MWh (480 Kč). Tedy i po zahrnutí (rozpočítání) poplatků za využití terminálu v Eemshavenu. Pak už je jen třeba přičíst náklady za transit do ČR a jeho uskladnění.

Vývoj ceny zemního plynu v USA (přepočtené na MWh a v EUR)

 

Výše zmiňovanou cenovou kalkulaci podporuje i cena zemního plynu na burze právě v Nizozemí v tzv. TTF virtuálním uzlu. Obchodované fyzické vlastně spotové dodávky, které pak zajišťuje tamní provozovatel přepravní soustavy se v posledních měsících cenově držely převážně v rozpětí cca 25-30 EUR/MWh. Pro ČEZ by tak vlastně nemělo finanční efekt, nakupovat plyn v zámoří, resp. LNG, když by jej šlo koupit výhodněji přímo na burze.

V létě nakoupit, v zimě s výrazným ziskem prodat

Jak bylo zmíněno, právě v uplynulých týdnech šlo ve zmiňovaném Nizozemí koupit vlastně značně levně zemní plyn. Musel se však tedy fyzicky odebrat. Cena začíná pozvolna stoupat, resp. nejbližší obchodovaný zářijový kontrakt, který značí fyzický odběr plynu právě v průběhu zmiňovaného měsíce, se ve čtvrtek vyhoupl nad 31 EUR/MWh. V průběhu července šel koupit ještě i pod 27 EUR/MWh. Při pohledu na ceníky domácích dodavatelů pro koncové odběratele však stále vlastně ceny z říše snů.

Pohled na vzdálenější kontrakty nicméně ukazuje vyšší ceny. Například prosincový ve čtvrtek zakončil u 48,50 EUR/MWh. Oproti zmiňovanému zářijovému je tedy o asi 55 % dražší. Doplnit lze, že nejvyšší ceny jsou pro únor 2024, kde poslední týdny oscilují u hranice 50 EUR/MWh.

Zkrátka, kdo vlastní zásobníky zemního plynu či má možnost jejich využití, může letos i po odečtení nákladů za uskladnění a tranzit vydělat při nákupu plynu a pozdějším prodeji nemalé peníze. Při anualizovaní by šlo hovořit o výnosu blížícím se 200 % p.a.

Výše zmíněné ceny plynu lze s nevelkým rozdílem shledat u derivátů i na domácí energetické burze PXE. Dále také například spotová referenční cena zemního plynu se v úvodu tohoto měsíce drží pod 29 EUR/MWh. Pokud vezmeme v úvahu i dražší tržní cenu zemního plynu 50 EUR/MWh (1 200 Kč), je více než s podivem, jaké ceny stále nabízejí domácí dodavatelé. Státní cenový strop 2 500 Kč/MWh, tedy něco přes 100 EUR, by každopádně logicky již dávno neměl být potřebný.

Zlevňovat jde dodavatelům každopádně pomalu, nicméně před topnou sezónou by dále měli. Vedle ČEZ do zásobníků jistě proudil plyn i dalších hráčů na trhu za nízké letní ceny do 30 EUR/MWh. Stále se tak zdá výhodné vyčkat, resp. neupisovat se za stávající nabízené ceny. Zmínit v kontextu totiž lze, že „nejčerstvější“ poslední platný ceník ČEZ z 15.5. při kontraktu „Plyn na 1 rok v akci“ udává cenu 1 990 Kč/MWh (bez DPH). U dalších velkých dodavatelů jako E.on, Innogy či PRE lze nalézt ceny o více než desetinu nižší.

Každopádně vzhledem k výše uvedenému cenovému vývoji zemního plynu zkrátka stále existuje potenciál pro další zlevnění. Tedy pokud si dodavatelé nebudou chtít udržet neobvykle nadměrné marže. Možno vzpomenout, když ještě před pár lety stával na burze běžně zemní plyn do 20 EUR/MWh, nebyl na trhu žádný problém sehnat dodavatele s cenou okolo 35 EUR/MWh (do 900 Kč). Zkrátka hovořit šlo o marži cca 15 EUR/MWh…