Mařenický okruh nabídne výhledy na Lužické hory i mokřady

Návštěvníci Lužických hor mohou jejich krásu obdivovat na 21 kilometrů dlouhém Mařenickém okruhu, který vede přes Mařenice, Babiččin odpočinek, Hvozd, Na Šestce, Heřmanice v Podještědí, Mařeničky a Antonínovo údolí.

„Lužickohorská krajina je skutečně malebná. Po cestě si třeba můžete představovat ne hladké homolky místních kopců, ale hledat v nich sopky, kterých v dávné historii byly. Je tu také spousta nádherných květina na loukách, a pokud půjdete v správný čas, budete mít pocit, že procházíte parfumerií,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.

Mařenice

Obec Mařenice se rozkládá podél potoka Svitavka. Do katastru Mařenic patří také Horní a Dolní Světlá a Mařeničky. První zmínky o obci jsou z roku 1372, osídlení zde vznikalo od 14. století při cestě do Žitavy. Jméno obce vzniklo podle zdejšího kostela sv. Maří Magdalény. Současný barokní dvouvěžový kostel byl postaven na místě staršího kostela, na návrší uprostřed obce. V ambitu kostela jsou barokní náhrobníky ze 17. a 18. století.

Babiččin odpočinek

Křižovatka turistických cest pod Ovčím vrchem, východně od ní, cca 400 metrů při silnici, je malý vodopád.

Hvozd

Hvozd je jedním z nejvýznamnějších kopců v Lužických horách a druhým nejvyšším vrcholem Žitavských hor. Hlavni atrakcí je 25 m vysoká kamenná rozhledna na severním vrcholu, pod kterou se nachází restaurace Turmbaude a malá vyhlídková terasa. Rozhledna z roku 1892 se nápadně podoba rozhledně na Jedlové a nabízí krásný kruhový výhled na Žitavské hory, Horní Lužici, Lužické hory, Ještědský hřbet, České středohoří, Českosaské Švýcarsko a za pěkného počasí i na Jizerské hory a Krkonoše. Na jižním vrcholu stojí restaurace Hochwaldbaude a vyhlídková plošina, přes kterou prochází státní hranice. Uprostřed této vyhlídkové plošiny byl v roce 2000 vztyčen dřevěný kříž, nesoucí nápis: Einer trage des Anderen Last – Jeden druhého břemena neste.

Na Šestce

V sedle mezi vrcholy Hvozd a Sokol je v lese samota, kdysi lesovna, v níž se scházeli myslivci z okolí ke sportovní střelbě na terč. Později bylo stavení upraveno jako výletní restaurace, nedaleko stojí novější budova, která sloužila po roce 1948 Lidovým milicím a následně Junákům. Název Na Šestce měla podle čísla lesnického oddělení čísla 6.

Heřmanice

Heřmanice jsou podhorská zemědělsko-rekreační ves, nepravidelně rozložená v širokém údolí Heřmanického potoka. Poprvé je ale zmiňována roku 1391, kdy patřila k jablonskému panství. Obyvatelé obce se původně živili zemědělstvím a prací v lese, ale později se zde rozšířilo tkalcovství a výroba příze. Uprostřed osady stojí jednoduchý pseudogotický kostel sv. Antonína z 1. poloviny 19. století. V obci se také dochovala řada lidových domů lužického typu. Jedním z nejzajímavějších je starý selský statek s roubeným přízemím a hrázděným patrem, stojící naproti kostelu.

Mařeničky

Malá ves patřící k Mařenicím. Na východním okraji se nachází Rašeliniště Mařeničky – mokřad s chráněnými druhy rostlin. Jezevčí vrch je homolovitý kopec. Samotný vrchol je plochý a zarostlý bukovým lesem a je tedy bez výhledu a veřejnosti nepřístupný kvůli Národní přírodní rezervaci.

Antonínovo Údolí

Antonínovo Údolí je samota, pojmenována byla podle kapličky sv. Antonína Paduánského, vyhloubené ve skále u mostku přes potok. V roce 1824 vystavěli Anton Schicht a Josef Brandler nedaleko kapličky přádelnu bavlny, která byla v provozu až do 1878, kdy vyhořela. K pohonu továrny se využívala voda Hamerského potoka. Dodnes dochovaný vodní náhon začíná asi 250 metrů nad samotou, odkud vede po levé straně potoka nejprve otevřeným korytem a poté asi 75 metrů dlouhým tunelem, vytesaným do pískovcové skály.