Zelená infrastruktura jako součást energetického managementu. Roste zájem o vegetační střechy

Zelené střechy se stávají stále populárnějším a efektivním způsobem, jak šetřit energii v budovách a přinášet pozitivní vliv na životní prostředí. Tyto střechy, nazývané také vegetační střechy nebo živé střechy, nabízejí širokou škálu výhod, které pomáhají optimalizovat energetickou spotřebu a zvýšit udržitelnost budov. Jejich instalace přináší mnoho benefitů, včetně lepší tepelné účinnosti, ochlazování v létě, snížení srážkové vody, pročištění ovzduší a prodloužení životnosti střešního materiálu.

Během posledních let se města v letních měsících čím dál více přehřívají. Stále početnější skupina odborníků, obyvatel měst a lidí, kteří aktivně přistupují ke svému okolí, se přiklání k názoru, že za tento trend může zbavování měst zeleně a trvale zatravněných ploch. Reakcí na úbytek zeleně ve městech jsou zelené střechy, které v posledních letech nabývají na popularitě.

„Obliba zelených střech stále roste, neboť spousta lidí pochopila, že tyto střechy fungují jako přírodní klimatizace, které dokážou snížit teplotu v horkých dnech až o 8 °C. Princip zelených ploch spočívá v odpařování vody uložené ve vegetační střeše a v odebíraní tepla z okolí. Díky odpařování vody se tedy okolí ochlazuje,“ říká Ondřej Pěnička, ředitel facility managementu společnosti M2C a dodává, že zeleň rovněž výrazně přispívá ke snižování nákladů na energie a omezení emisí skleníkových plynů.

Tím, že zelené střechy ochlazují budovy, totiž snižují náklady na klimatizaci. „Zelené střechy dokáží účinně snižovat tepelné zisky budovy a tím snižovat spotřebu energie potřebné na klimatizaci. Výzkumy navíc ukazují, že přítomnost rostlin v kancelářích má pozitivní vliv na zaměstnance – snižuje stres, zlepšuje náladu a zvyšuje jejich produktivitu,“ říká Pěnička.

Jednou z výhod zelených střech je také jejich schopnost poskytovat dodatečnou izolaci pro budovy. „Rostlinná vrstva a substrát pod ní fungují jako tepelný izolátor, který snižuje přenos tepla dovnitř budovy. Zároveň zelené střechy minimalizují vznik tepelných mostů mezi budovou a okolím, což dále přispívá k energetické účinnosti,“ říká Antonín Žák z experimentálního centra DERIC, kde společnost DEK testuje materiály a nové technologie

Zelené střechy také hrají důležitou roli při snižování množství srážkové vody, která by jinak odtékala do kanalizace nebo přetěžovala místní vodní zdroje. Rostliny a substrát na zelené střeše slouží jako přírodní filtr a zachytávají dešťovou vodu, což přispívá k jejímu zadržení a postupnému vsakování do půdy. Tím se minimalizuje riziko povodní, ale zároveň dochází k podpoře udržitelného managementu vodních zdrojů.

Dalším pozitivním aspektem zelených střech je jejich schopnost pročišťovat ovzduší. Rostliny na střeše absorbují oxid uhličitý a další škodlivé látky z atmosféry, což přispívá ke zlepšení kvality vzduchu v okolí budovy. Tento proces má pozitivní dopad na zdraví obyvatel a místní životní prostředí.

„V neposlední řadě zelené střechy přispívají k prodloužení životnosti střešního materiálu. Rostlinná vrstva poskytuje ochranu proti vlivům počasí, jako jsou sluneční záření, větrné poryvy a výkyvy teplot. Tím se snižuje opotřebení a potřeba oprav a údržby střechy, což dlouhodobě snižuje náklady a zvyšuje trvanlivost staveb,“ uzavírá odborník.