Dojde v Německu ke zdvojnásobení pojistného u pojištění obytných budov?

V Německu se nyní vedou vzhledem ke značným škodám z přírodních katastrof, zvláště v roce 2022, diskuze o tom, jak dále postupovat a jaké odolné řešení zvolit. Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, v této souvislosti uvedl, že pokud se nebude realizovat prevence a nedojde k adaptaci na změny klimatu, tak by mohlo v Německu dojít v příštích deseti letech ke zdvojnásobení pojistného u pojištění obytných budov. Podle Asmussena by byli postiženi všichni vlastníci domů a zčásti přes nájemné také nájemci. V některých oblastech by mohlo být pojištění budov dokonce tak drahé, že by si je klienti již nemohli dovolit.

Kromě zveřejnění kvalifikovaného odhadu dopadu klimatických škod se GDV vyjádřil též k tématu povinného pojištění, které by mělo být mimo jiné na programu jednání předsedů vlád spolkových zemí za účasti spolkového kancléře Olafa Scholze dne 15. června 2023.

GDV prezentuje nejdříve možný vývoj v oblasti pojišťování. Každý pojistitel si musí ověřit, zda může dále dlouhodobě pojišťovat rostoucí extrémní škody způsobené špatným počasím. To má i regulatorní a dohledové aspekty, neboť pojistitel musí zajistit stabilitu svého pojišťovacího podniku. Jeden z expertů GDV tvrdí, že bez prevence by se mohla současná široká nabídka pojištění v budoucnu smrštit. Někteří pojistitelé by mohli dříve nebo později být přinuceni k opuštění trhu, protože by již nemohli nést příslušná rizika.

Naléhavost akce vyplývá například z aktuální zprávy o pokroku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, podle níž klimatická změna již nyní vede k častějším a závažnějším extrémním klimatickým událostem.

Také Německo se musí tudíž nastavit na další přírodní katastrofy, jako jsou povodně a záplavy, vichřice, krupobití, tornáda a sucho. Asmussen k tomu dodává, že bez prevence se tento vývoj bezprostředně promítne do pojistného. Dotčeno prý bude nejen pojištění živelních událostí, kterým se kryjí škody způsobené zejména silným deštěm a povodní/záplavou, nýbrž celkové pojištění obytných budov, které poskytuje pojistnou ochranu i pro případ vichřice a krupobití.

Asmussen proto upozorňuje na celkový koncept k prevenci a adaptaci na dopady klimatu, zabezpečení pro případ katastrofické události a k pojistné ochraně, který vypracoval GDV. Jeho realizací lze pozitivně ovlivnit pojistné. K docílení tohoto cíle by měla být rychle realizována následující opatření:

• plánování, stavění a sanace musejí být přizpůsobeny klimatu. Prevence by měla být pevnou součástí stavebních předpisů spolkových zemí,
• zákaz výstavby v záplavových oblastech. Každý rok totiž vzniká 1 500 nových budov v oblastech ohrožených povodněmi,

• stop nepropustnosti půdy, resp. „zapečetění plochy. U stavebních povolení by mělo být v budoucnu závazné posouzení klimatických rizik,
• celoněmecký portál o přírodních nebezpečích. Tím by mělo být zvýšeno povědomí obyvatelstva o rizicích.