Tradiční, ale přesto moderní. Těchto pět odrůd vína patří mezi naši nesmrtelnou klasiku, která ale pořád překvapuje.

Odměňujete se víkendem na jižní Moravě nebo ve vinařských Čechách, kde si můžete dopřát svěží víno z místního vinařství? Případně máte svůj večerní rituál se sklenkou našeho vína? A pochutnáváte si spíše na módních výstřelcích, nebo vsázíte na klasiku tradičních odrůd, z kterých však naši šikovní vinaři dokáží vytvořit trendy zázraky? Nejste si jisti, které ty tradiční odrůdy vlastně jsou? Pojďme si je představit.

Naši krajinu zdobí více než 17 500 hektarů vinic, které jsou součástí harmonického ekosystému. Vinohrady formují přírodu a dodávají regionu jedinečný charakter. Starají se o ně zkušení vinaři a vinohradníci, kteří buď pokračují v rodinné tradici, nebo si k oboru sami našli cestu díky vášni k vínu. Mistři vinařského oboru pečují o révu jako o vlastní děti. Sice vychází z tradičních postupů, ale aby byl celý proces co nejšetrnější a zároveň podpořil bohatost, svěžest a jedinečnost chuti a vůně vína, využívají nejmodernější technologie.

Jak již bylo naznačeno, naši vinaři si jsou vědomi potřeby chovat se ke krajině s úctou, proto je pro moravské a české vinařství obzvláště v posledních letech typický obrat k ekologii, hospodaření v co největším souladu s přírodou.

V České republice máme pro pěstování vinné révy vynikající předpoklady a naše unikátní klimatické a půdní podmínky zaručují, že jsou naše vína typická kořenitou plností a delikátním projevem jemných aromatických látek podpořených křupavou kyselinou, které jinde na světě nenajdete. Jaké odrůdy jsou pro naše klima nejvhodnější, dosahují v našich podmínkách nejvyšší kvality? Jsou sice tradiční, ale jako takové poskytují ideální kvalitní surovinu, jež nabízí prostor pro kreativitu a nápady našich vinařů, kteří s moderními technologiemi dokáží doslova čarovat. Z bílých se jedná o Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Rýnský ryzlink, z červených o Frankovku a Svatovavřinecké.

Veltlínské zelené

Bělošpičák nebo Muškatel, i takto se na Moravě dříve říkalo Veltlínskému zelenému. Jedná se o naši nejhojnější bílou odrůdu. Pro svou univerzálnost se často používá do cuvée a také je oblíbenou surovinou pro výrobu šumivých vín. Můžeme o něm tvrdit, že je svěží jako orosená tráva. Vůně a chutě nápoje zelenožluté barvy prozrazují složení půdy vinice.

Kde se odrůdě obzvlášť daří:

Veltlínské zelené ochutnejte kdekoliv, ale určitě také na Velkopavlovicku, Znojemsku a Mikulovsku. Výjimečně ji najdeme také v Čechách, kde má zase trochu jiný, ale také zajímavý charakter.

Müller Thurgau

Müller Thurgau, to je zkrátka klasika, která se rodí z kusu země, na němž jsme vyrostli. Pro mnoho lidí znamená první setkání s vínem třeba v podobě oblíbeného Svatomartinského. Možná se vám v souvislosti s „milerkou“ vybaví vůně lučního kvítí s lehkými muškátovými a ovocnými tóny a šťavnatá harmonická chuť v každém doušku. Barvu nemá tolik výraznou, o to víc působí lehce, zelenkavě žlutě s jiskrnými odlesky.

Kde se odrůdě obzvlášť daří:

U nás se pěstuje na více než 1600 ha vinic. Miluje těžší a vápenité půdy. Doporučujeme milerku především z Valticka, Lednicka, Mikulovska, Znojemska, Mělnicka a Žernosecka.

Ryzlink rýnský

O Rýnském ryzlinku se říká, že je to víno králů a zároveň král vín. Jedná se o vysoce kvalitní odrůdu. U nás se o jeho rozšíření zasloužil v 17. století řád mnišský řád sv. Benedikta. Vína mají zelenožlutou barvu a s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u bobulových výběrů až jantarové. Vůně a chuť se liší v závislosti na ročníku, vyzrálosti a terroiru. U mladších vín se výrazněji projevuje „ovocitost“ (broskve, meruňky, ananas, citrusové plody aj.), u starších vín zase lipové květy přecházející do „medovosti“ a typické „petrolejovosti“. Chuti dominuje plná a osvěžující pikantní kyselinka, která víno předurčuje k dlouhodobému zrání.

Kde se odrůdě obzvlášť daří:

Na Litoměřicku, Mělnicku, Znojemsku, Strážnicku a ve Slovácké podoblasti v okolí Bzence.

Frankovka

Frankovka je naší nejrozšířenější modrou odrůdou. Pěstuje se ale prakticky jen na Moravě, protože je pozdně dozrávající a potřebuje teplé polohy, které jí dodají plnost chuti i aroma. Jejímu charakteru dává vyniknout zrání v barikových i větších sudech. Vína mívají světle i tmavě rubínovou barvu s fialovými záblesky. Vůně obsahuje ovocné tóny připomínající švestky, třešně nebo lesní ovoce, jako jsou třeba ostružiny. V pozadí obvykle najdeme tóny černého koření. Chuť bývá plná, bohatá a extraktivní s vyšší tříslovinou i kyselinou, která je předurčuje k dlouhodobé archivaci. Tím se pak stává krásně hebkou a měkkou.

Kde se odrůdě obzvlášť daří:

Nejhojněji je vysazována v okolí Velkých Pavlovic – neboli Modrých hor, na Slovácku nebo na Podluží. Skvělé Frankovky jsou z okolí Kraví hory, z obcí jako jsou Bořetice nebo Němčice. Velmi charakteristické Frankovky najdeme ale také ve Znojemské podoblasti v okolí Dolních Kounic.

Svatovavřinecké

Svatovavřinecké víno je u nás oblíbené pro velmi hlubokou, intenzivní a sytou tmavě červenou barvu, tóny peckového ovoce, švestek, povidel nebo také skořice a koření ve vůni a šťavnatou, „ovocitou“, poměrně plnou a bohatou chuť s výraznou kyselinkou, která zráním měkne a stává se sametově hebkou. Stejně jako většina našich odrůd se i Svatovavřinecké pěstuje ve všech našich šesti vinařských podoblastech. Zásadní ovšem je terroir, souhrn klimatických a půdních podmínek, které dávají vínu to, čím pak je.

Kde se odrůdě obzvlášť daří:

Typickými moravskými regiony pro Svatovavřinecké je Velkopavlovicko a okolí Brna, v české vinařské oblasti pak okolí Litoměřic a Velkých Žernosek.

Další informace o víně i vinařských akcích najdete na www.vinazmoravyvinazcech.cz