Pohonné hmoty výrazně zdražují, benzín už stojí přes 40 korun. Tandem Saúdů a Rusů totiž škrtí těžbu ropy tak vydatně, že hrozí její největší globální nedostatek minimálně od roku 2007

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu citelně zrychlily tempo svého zdražování. Benzín včera poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr. Za uplynulý týden vzrostla jeho cena o 20 haléřů na 40,05 koruny za litr. Nafta ovšem zdražuje ještě mnohem výrazněji. Za poslední týden stoupla její cena o 70 haléřů na litr, na včerejších 38,88 koruny za litr, jak plyne z dnešních dat CCS. Nafta je tak nejdražší od loňského prosince, kdy se z ní ale ještě odváděla nižší spotřební daň. K letošnímu 1. srpnu se zvýšila spotřební daň z nafty o 1,50 koruny na litr, což včetně DPH činí 1,80 koruny na litr.

V příštím týdnu se řidiči v Česku musí připravit na další výraznější zdražení pohonných hmot. Bude v rozsahu zhruba 50 haléřů na litr v případě benzínu a bezmála jedné koruny v případě nafty. I cena nafty by tak měla ještě během září překonat hranici 40 korun za litr.

Důvodem je zejména růst cen ropy na světových trzích a také velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu, jež je určující i pro cenovou situaci v Česku. Například velkoobchodně prodávaná nafta se v tomto týdne v Rotterdamu přehoupla přes cenovou úroveň 1000 dolarů za tunu, takže je na cenovém maximu v podstatě od loňského listopadu. Ropa Brent včera podražila až na takřka 93 dolarů za barel, rovněž na nejvyšší úroveň od loňského listopadu. Celou situaci z pohledu českého řidiče zhoršuje výrazné oslabení koruny vůči dolaru. Předevčírem se dolar prodával až takřka za 23 korun, což značí, že česká měna je vůči němu na své prakticky nejslabší úrovni za celý letošní rok. Slabší koruna dále přispěje ke zdražování benzínu a nafty u českých čerpacích stanic.

Bezprostředním důvodem zdražování ropy a paliv v Rotterdamu je nynější tíseň mezi komoditními obchodníky. Světu totiž hrozí největší nedostatek ropy minimálně od roku 2007, jak plyne z dat, která tento týden zveřejnil kartel OPEC. Deficit může přesáhnout tři miliony barelů denně. Znamenal by, že by jednotlivé země musely v nebývalé míře čerpat ze svých ropných rezerv.

Stěžejním důvodem hrozícího hlubokého deficitu na trhu s ropou, jenž má nastat už letos ve čtvrtém čtvrtletí, je nedávné koordinované rozhodnutí Rijádu a Moskvy protáhnout omezení její těžby minimálně do letošního prosince. Obě země, které představují klíčové světové ropné producenty a vývozce, se tak snaží vylepšit stav svých veřejných financí. Rusko potřebuje peníze na zbraně, včetně těch nyní zjevně dojednávaných severokorejských, a na a válčení na Ukrajině. Saúdská Arábie zase na všechno možné, od megalomanského projektu výstavby pouštního futuristického města Neom po financování tučné gáže fotbalové hvězdy Cristiana Ronalda.

To vše budou platit i čeští řidiči. Saúdské Arábii a Rusku zatím jejich sázka vychází. Cena ropy stoupá a Saúdská Arábie si dokonce navyšuje přirážku za svoji arabskou lehkou ropu – tato přirážka jak v dodávkách pro Evropu, tak pro Spojené státy je nyní na historickém maximu. Tradičně Saúdi svoji ropu prodávali Spojeným státům či Evropě naopak se slevou oproti Brentu, ale tyto časy minuly. Pro Evropu činí nyní v září přirážka 5,80 dolarů nad úrovní ceny barelu Brentu, pro Spojené státy dokonce 7,25 dolarů „nad Brentem“. Saúdi Západu tedy svoji ropu už nyní prodávají za zhruba 100 dolarů za barel.

Na celém Západě, včetně Česka, mohou rostoucí ceny pohonných hmot narušit snahu o zkrocení inflace. Co se nehodí Západu, to v tomto případě svědčí právě i zmíněným Rusům. Česko přitom v letošním roce dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010, za první pololetí se jednalo o 2,34 milionu tun, jak plyne z dat ČSÚ.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank