Pohonné hmoty v Česku rychle zdražují – a zdražovat budou. Ropa zřejmě brzy pokoří hranici 100 dolarů za barel

Ceny pohonných hmot v Česku rychle stoupají, zejména pak nafta. Včera se litr motorové nafty prodával průměrně celorepublikově už za 40,22 koruny, vyplývá z dnes zveřejněných údajů CCS. Jedná se o nejvyšší cenu nafty od začátku loňského prosince. Za poslední týden nafta zdražila o výraznou 1,34 Kč na litr. Benzín nyní vyjde na průměrně na 40,48 koruny. Za poslední týden tedy podražil o 43 haléřů na litr a je nejdražší od konce loňského listopadu.

Důvodem výrazného vzestupu cen pohonných hmot je především zdražující ropa. Cena severomořské ropy Brent, jež světu slouží jako referenční, za poslední měsíc poskočila o zhruba čtrnáct procent. Nyní se barel Brentu prodává za přibližně 93 dolarů. Ke zdražování pohonných hmot u českých čerpacích stanic pak přispívá také oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Česká měna za poslední měsíc ztratila vůči té americké necelá tři procenta, když se v polovině září dolar prodával až za takřka 23,10 koruny.

Americká ropná společnost Chevron či tamní banka Goldman Sachs prognózují, že cena ropy Brent může v dohledné době pokořit psychologickou hranici sta dolarů za barel. Další zdražování ropy je vysoce pravděpodobné. V příštím týdnu se čeští motoristé musí každopádně připravit na zdražení nafty o zhruba korunu na litr, litr benzínu by měl podražit o nějakých 30 haléřů na litr.

Klíčovou příčinou zdražování ropy je koordinované omezení těžby v podání klíčových ropných vývozců, Saúdské Arábie a Ruska. Obě země svoji těžbu škrtí – a škrtit hodlají minimálně do prosince –, aby tak zvýšily finanční příjem své státní kasy. Rusko potřebuje další peníze na válku na Ukrajině či třeba i na severokorejské zbraně. Ke zdražování ropy dále přispívá zlepšující se makroekonomický výhled USA a Číny. Je ovšem pravda, že tento zlepšující výhled mohou opět zhoršit právě vysoké ceny ropy. Ty představují čerstvý inflační tlak, jenž by mohl způsobit třeba to, že ekonomika Spojených států, největší na světě, nakonec nepřistane měkce, ale tvrdě. Zkrátka a dobře, vysoké ceny ropy zvyšují riziko, že inflaci se v USA podaří zcela zkrotit pouze vyvoláním poměrně hluboké recese.

Karel OPEC však i tak pro poslední letošní čtvrtletí varuje před největším deficitem ropy za posledních nejméně šestnáct let. Podle jeho čerstvé prognózy by zejména z důvodu zmíněné ropné politiky Rijádu a Moskvy měl deficit ropy dosahovat celosvětově k 3,3 milionu barelů denně. Jednotlivé země by tak v nebývalém objemu musely ropu čerpat ze svých rezerv, což by pochopitelně jen dále podpořilo růst její ceny.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank