Pohonné hmoty v Česku po dlouhé době zlevňují. Prudký pád cen ropy stahuje dolů i ruský rubl, který včera opět oslabil a prodával se za „potupný“ méně než jeden americký cent

Několikaměsíční zdražování pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu zastavilo. Ceny pohonných hmot jsou však nadále poblíž svých už takřka ročních maxim. Navíc zlevnění je zřejmě jen přechodné a nejpozději od poloviny října se obnoví zdražování. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o sedm haléřů na 40,51 koruny za litr a nafta o dva haléře na 40,41 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

V příštím týdnu pohonné hmoty zlevní v rozsahu 40 až 50 haléřů na litr. V uplynulých sedmi dnech se totiž výrazně propadla cena ropy Brent, a to o zhruba dvanáct procent. Navíc například velkoobchodně prodávaná nafta včera zlevnila na komoditní burze v Rotterdamu, jež je určující i pro ceny v Česku, na nejnižší cenovou úroveň od konce letošního srpna. Tyto cenové poklesy ceny pohonných hmot v ČR ještě teprve plně zohlední.

Do minulého týdne trvající výrazné zdražování ropy je jedním z důvodů, proč boj s inflací bude v USA – a nejen tam – vleklejší, než se dosud předpokládalo. Přestože Spojené státy tlačí na Saúdskou Arábii, ta více než v minulosti sleduje své zájmy. Nepomohla ani loňská návštěva amerického prezidenta Bidena přímo v pouštním království. Rijád i přes tlak Spojených států nyní koordinuje s Moskvou své škrty v těžbě ropy. Ty minulý týden přiblížily cenu barelu ropy Brent k psychologické hranici 100 dolarů.

Nyní, po zmíněném propadu, se sice barel ropy Brent prodává zhruba 86 dolarů. Kombinace vysokých cen ropy a vyhlídky na pokračující vysoký úrok nastavovaný v rámci boje s inflací americkou centrální bankou způsobuje destrukci poptávky po ropě, která způsobuje popsaný pokles její ceny.

Přitom prudce zlevňující ropa je políčkem do tváře nejen Rijádu, ale i Moskvě. Kreml potřebuje vysoké ceny ropy, aby měl dost peněz na válku na Ukrajině. Tenčící se ropné příjmy ovšem znamenají nejen méně peněz v ruské státní kase, ale také způsobují slábnutí rublu – ten včera opět oslabil od psychologicky a důležitou hranici 100 za dolar. Rubl se tudíž prodává za méně než jeden americký cent, což by – jako v létě – mohlo vést ruskou centrální banku k mimořádnému zásahu za účelem stabilizace a eventuálně posílení ruské měny.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank