Ani moc sucho, ani moc vlhko zdraví nesvědčí. Jak doma udržet správnou vlhkost vzduchu?
Příliš vlhký nebo naopak příliš suchý vzduch nejsou z dlouhodobého hlediska dobré pro zdraví. Právě na podzim ale vzhledem k sychravému počasí i začátku topné sezóny některý z extrémů řeší velká část domácností. Jaká vlhkost je optimální pro váš zdravotní stav, jakými návyky ji doma udržet a která opatření naopak nefungují, radí šéfredaktor portálu Pro Alergiky.cz Michal Závacký.
Jaká je správná vlhkost
„Zdravá vlhkost v bytě se pohybuje někde mezi 40 a 70 %, záleží na teplotě vzduchu, zdravotním stavu členů domácnosti a dalších faktorech,” říká odborník na alergie.
Vhodná vlhkost podle teploty 22 °C – 40 až 60 % 20 °C – 45 až 70 % 18 °C – 60 až 70 %
„Při alergii na roztoče vlhkost udržujte spíše v dolní polovině uvedeného rozmezí, protože vyšší vlhkost prospívá množení roztočů. Při nemocech dýchacích cest se naopak vlhkost může pohybovat v horní polovině rozmezí. Dýchacím cestám během nemoci totiž prospívá zvlhčování. Astmatici by měli vlhkost udržovat zhruba uprostřed spektra a vyhýbat se jejím prudkým změnám,” doporučuje. |
To, zda u vás doma hrozí spíše nízká nebo vysoká relativní vlhkost vzduchu, závisí na druhu a utěsnění oken, konstrukci vnějších zdí, vlastnostech podloží, řešení ventilace i počtu osob v domácnosti.
Když je příliš vysoká…
Vysoká vlhkost bývá problémem ve starých domech, kde dochází ke vzlínání vlhkosti ze země. V zimním období se ale často ozývají také obyvatelé panelových domů, nových nebo nově zrekonstruovaných, u kterých jsou plastová okna natolik utěsněná, že nadbytečná vlhkost nemá kudy odcházet. Zvlášť pokud nejsou nainstalovány odtahy par z koupelny a kuchyně.
Samotná vysoká vzdušná vlhkost není pro člověka nebezpečná, její působení na vybavení domu ale může vytvářet příznivé podmínky pro plísně. Nejčastěji je najdete na chladných plochách v bytě, jako jsou okna nebo obvodové stěny, kde se vlhkost sráží. „Spory plísní jsou alergenem a některé výpary plísní mohou být dokonce jedovaté. Ve vlhkém a teplém prostředí se také daří roztočům, kteří patří mezi časté alergeny,” varuje šéfredaktor ProAlergiky.cz.
Co pomůže
- Páru z koupelny a kuchyně je vhodné okamžitě odvádět mimo budovu, například ventilátorem či digestoří.
- Doporučuje se také každodenní několikaminutové prudké vyvětrání celého bytu. Čím je venku chladněji, tím kratší doba na vyvětrání stačí.
- U starších domů, kde vzlíná půdní voda do zdí, je potřeba provést stavební úpravy.
- Pokud výše zmíněná opatření nejsou možná nebo nepomáhají, může vás zachránit pořízení domácího odvlhčovače vzduchu.
- Případná ložiska plísní je potřeba ve všech případech průběžně likvidovat, aby se z nich plísně pomocí svých spor nešířily do dalších míst.
Co naopak nefunguje
- Takzvaná mikroventilace, kterou umožňují některá okna, je během zimy spíše na škodu. Zeď je kvůli ní ještě studenější, a tak se na ní sráží více vlhkosti.
- Tabletové pohlcovače vlhkosti zase trpí nízkou účinností, protože odstraní doslova pár kapek vody za den, zatímco elektrický odvlhčovač i několik litrů.
Tip: Sušení prádla v bytě přispívá ke zvýšené vzdušné vlhkosti a prádlo ve vlhkém prostředí ani dobře neuschne. V zimě se nabízí varianta sušení v bubnové sušičce, která má ale vysokou spotřebu elektrické energie. Méně obvyklým, ale o to zajímavějším řešením, je použití energeticky (i prostorově) úsporného odvlhčovače vzduchu s funkcí sušení prádla. Prádlo s ním sice uschne za dvojnásobnou dobu, ale za méně než poloviční náklady.
Když je příliš nízká…
Na příliš nízkou vlhkost si stěžují zejména lidé ve starších nezateplených budovách s původními okny, která netěsní nebo zůstávají pootevřená. V zimě jimi vlhkost uniká do chladnějšího venkovního prostoru různými škvírami. Častou chybou je dlouhodobé větrání „na ventilačku“. Vzduch nejvíce vysychá, když je venku mráz a v místnosti přetopeno. Přesušováním vzduchu trpí i domy větrané vzduchotechnikou, zejména s rekuperační jednotkou. V létě vzduch vysušuje používání klimatizace.
„Při nízké vzdušné vlhkosti dochází k vysušování sliznic dýchacích cest, čímž se snižuje jejich obranyschopnost. Choroboplodné zárodky, alergeny a nečistoty pak mohou pronikat hlouběji do dýchacích cest, odkud se jich tělo obtížněji zbavuje. Vysychat mohou i oči, což má za následek pálení až řezání spojivek. Také pokožka při pobytu v suchém vzduchu ztrácí vodu. I lidé se zdravou kůží mají náhle popraskané rty nebo suché ruce, atopikům suchý vzduch zhoršuje kožní zánět a svědění. Dlouhodobé vystavování se suchému vzduchu znamená zátěž pro celé tělo. U někoho může vyvolat bolesti hlavy, u jiného únavu nebo problémy se soustředěním,” vyjmenovává dopady suchého vzduchu na zdraví Michal Závacký.
Co pomůže
- I v tomto případě je jako první dobré změnit způsob větrání – namísto celodenně pootevřené „ventilačky“ vyvětrat krátce a pořádně.
- Pokud tato změna nestačí, pořiďte si elektrickýn zvlhčovač vzduchu. „I ty nejslabší jsou schopny do vzduchu doplnit několik litrů vody za den. U přístrojů najdete údaj o zvlhčovacím výkonu a také maximální velikost místnosti, pro kterou je vhodný,” vysvětluje Závacký.
Co naopak nefunguje
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Tipy a triky
- Ani Vídeň, ani Krakov - Vydejte se za pohádkovým adventem na jih Španělska
- Jak vybrat vánoční dárky pro obchodní partnery: Co je daňově uznatelné v roce 2024?
- Jídelníček při nemoci. Pomáhá čaj s medem a citronem? A ovocné šťávy? (Jezte, ať vám to sluší) (audio)
- Lidé letos na podzim vysázeli v lokalitě V Pytli tisíce stromků
- Jaká je budoucnost videokonferencí? Trendy v roce 2025
- I drobné signály mohou mít vážný význam. Střevní mikrobiom s námi neustále komunikuje, stačí mu jen porozumět