Zdvojnásobení daně z nemovitosti je chybou, zaplatí ho nájemníci. Správné by bylo tuto daň zrušit

Poslanecká sněmovna v pátek 13. října schválila vládní konsolidační balíček. O jeho jednotlivých parametrech bychom mohli diskutovat donekonečna, co člověk, co jiný názor. Jedna věc z něj ale výrazně vyčnívá. Tou je zdvojnásobení nespravedlivé daně z nemovitosti, na které doplatí nejen všichni majitelé nemovitostí, ale i nájemníci. Nehledě na to, že jde o jasné popření předvolebních slibů vládních stran, které slibovaly, že nebudou zvyšovat daně. Stejně tak je to i v rozporu s opakovanými deklaracemi představitelů vlády o tom, že dostupnost bydlení je jednou z jejich priorit. Dnešní zdražení je s tím v přímém rozporu.

Férovější by bylo daň z nemovitosti úplně zrušit, po čemž volám už poměrně dlouho. Žádná jiná daň není tak nespravedlivá, jako právě poplatek státu za to, že můžu bydlet ve vlastním bytě či domě. To už rovnou můžeme zavést daň za vlastnění auta, televize nebo třeba mobilního telefonu. Ten má přece každý, to by bylo peněz do státního rozpočtu. Ale zpátky na zem.

Proč je daň z nemovitosti nespravedlivá? Představuje typický příklad dvojího zdanění. Stát v tomto případě daní majetek, který si jeho občan pořídil z příjmů, které už zdaněny byly. Pokud nemovitost pořídil jako investiční a dále ji pronajímá, platí navíc také daň z příjmu. Tak evidentní příklady souběhu více daní jen tak nenajdeme.

Daň z nemovitosti je také nepředvídatelná a její výše se často mění. Její výši totiž určují jednotlivé obce, které si jejím výběrem vylepšují obecní rozpočty. Zatímco jedna může vybírat méně, soused bydlící jen o pár stovek metrů dále v druhé vesnici kvůli vyššímu koeficientu za srovnatelný dům zaplatí více. Že je možnost navýšit si tímto způsobem příjmy velmi lákavá, dokládá mimo jiné to, že každý rok koeficient zvedne zhruba desetina obcí. Systém této daně je tak naprosto netransparentní, protože se může každý rok měnit podle libovůle místní radnice. Starosta si může říct, že chystá větší výdaje a potřebuje je pokrýt, tak jednoduše zvýší koeficient daně a obere majitele domů a bytů. Naopak když se blíží volby a stávající vedení města chce získat lidi na svou stranu, tak není nic jednoduššího, než na poslední rok daň snížit. I když pravda, k druhé popisované situaci dochází přece jen o poznání méně.  

Dlouhodobě upozorňuji na to, že je tato daň feudalistickým přežitkem. V daleké minulosti byla zaváděna jako náhrada daní z příjmu, které tehdejší státní útvary dokázaly jen velmi těžko zjišťovat a vymáhat. Daň z jasně dohledatelného zámku či statku se určuje a vybírá přece jen jednodušeji. Současný daňový systém je však mnohem efektivnější, takže tento důvod pominul. Ostatně i Světová banka doporučuje málo rozvinutým zemím udržovat daň z pozemků jako alternativu pro daň z příjmu. Česko však patří k vyspělým zemím světa. Je proto ostuda, že nejen že stále trvá na přežitcích z dob feudalismu.

Podle statistik se na dani z nemovitosti ročně vybere kolem dvanácti miliard korun, přičemž stát náklady na výběr této daně vyjdou na 1,2 miliardy korun. Z hlediska nákladů na její inkaso tak tato daň patří k vůbec nejhorším. Za efektivní se obecně považuje taková daň, u které vyvolané náklady na správu a výběr nepřesáhnou pět procent. Daň z nemovitosti tuto hodnotu překračuje dvojnásobně.

Efektivita se příliš nezlepší ani po jejím výrazném zvýšení. Ministr financí ostatně už dříve při představování plánu na její zdvojnásobení připustil, že dvojnásobné zvýšení daně nepřinese dvanáct miliard korun navíc, ale „jen“ šest až osm miliard korun. Zbývající minimálně čtyři miliardy korun tak nejspíš spolknou náklady na výběr této daně, čímž se její už tak velmi nízká efektivita ještě více propadne. Další argument proti nejen zvyšování, ale vůbec existenci této daně.

Stát na zrušení této daně neprodělá, ale vydělá. Kromě toho, že ušetří miliardy korun na neefektivním výběru, další peníze mu přinesou čtyři miliony majitelů nemovitostí, kteří tyto ušetřené peníze utratí za jiné zdaněné zboží a služby. Zvýší se tím v současnosti utlumená spotřeba domácností a přispěje to k nastartování celé ekonomiky. A to přinese státnímu rozpočtu další příjmy. Snad na to budou pamatovat senátoři a tuto nespravedlivou a dávno přežitou daň prostřednictvím pozměňovacího návrhu zruší a umožní tento krok udělat i poslancům.

RNDr. Evžen Korec, CSc.

Generální ředitel a předseda představenstva

EKOSPOL a. s.