Takřka polovina českých dětí se u svých kamarádů setkala se sebevražednými myšlenkami či sebepoškozováním, ukázal průzkum NUDZ

Duševní zdraví je stále častěji zmiňovaným tématem, o které se zajímá 65 % českých dětí a dospívajících. Psychické onemocnění trápí v Česku podle organizace UNICEF zhruba 11 % dětí. Častěji se jedná o chlapce. Z průzkumu Česka v datech, společnosti T-Mobile, organizace Nevypusť duši a G82, který byl proveden se 400 dětmi ve věku 12–19 let, vyplynulo, že se 47 % dětí setkalo se sebepoškozováním či sebevražednými myšlenkami u kamarádů. K psychické pohodě jim pak nejvíce pomáhá kontakt s kamarády nebo domácí mazlíčci.

Podle britské Nadace Mental Health se až třem čtvrtinám dětí trpících psychickými poruchami nedostává adekvátní pomoci. O to horší je zjištění organizace UNICEF , podle které trápí v Evropě duševní onemocnění a poruchy v průměru 16,3 % dětí ve věku od 10 do 19 let. V Česku se jedná o relativně nízkých 11 %, což odpovídá celkové situaci v bývalém Východním bloku. Nemusí to ale znamenat, že se děti z postsovětských zemí nepotkávají s psychickými problémy, naopak to může být dáno sociokulturním prostředím bývalých členů SSSR, kde duševnímu zdraví nebylo věnováno tolik pozornosti. „Historicky u nás není diskuse o tématu duševního zdraví normou. Výzkumy se k nám dostávají až nyní s urgencí v pocovidové době, jejíž dopady přímo vidíme, a proto je také víc zkoumáme,“ vysvětluje Barbora Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši.

Obecně duševní onemocnění častěji postihují dívky, ale i zde se země bývalého Východního bloku od zbytku Evropy odlišují. V Česku, Polsku, na Slovensku nebo třeba v Pobaltských zemích se s psychickými onemocněními častěji potýkají chlapci. Největší zastoupení mají v Evropě deprese a úzkosti, kterými trpí až 55 % dětí. Následuje ADHD a další poruchy chování.

Z průzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) navíc vyplývá, že jsou na tom děti o poznání hůř, než se dosud předpokládalo. „Celkem 30 % dotazovaných projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. 4 z 10 oslovených žáků pak reportují známky středně těžké až těžké deprese. Dá se tak říct, že v průměrné třídě o dvaceti žácích jich šest vykazuje příznaky úzkosti, osm má příznaky středně těžké až těžké deprese a dalších pět má mírné deprese,“ popisuje Matěj Kučera, analytik NUDZ.

O duševní zdraví se zajímá 65 % českých dětí

Projekt datové žurnalistiky Česko v datech v loňském roce společně s T-Mobile, G85, Simply5 a Nevypusť duši, jak se na psychické zdraví svých dětí dívají jejich rodiče. „Letos jsme se zaměřili přímo na děti a dospívající. Z více než 400 rozhovorů vyšlo najevo, že se psychická pohoda a duševní zdraví stává pro české děti důležitým tématem, o které se zajímá 65 % z nich. Uvědomujeme si, že technologie a téměř všudypřítomný internet mají svůj podíl viny na zhoršující se duševní zdraví. Také proto se tématu v T-Mobile dlouhodobě věnujeme v rámci naší společenské odpovědnosti,“ vysvětluje Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.

Přestože podle UNICEF trápí v Česku psychické problémy častěji chlapce, v zájmu o toto téma jasně vedou dívky, a to především ty starší. Dívky ve věku 16–19 let o duševní zdraví projevují velký nebo částečný zájem v 93 % případů, zatímco u chlapců jde o 69 %.

Pro děti je důležitá pohoda a spokojenost. Potřebují ale i oporu v kamarádech

Psychickou pohodu dětí ovlivňuje řada externích faktorů, mezi které spadá i celková spokojenost s životem. Podle britského průzkumu spokojenost a štěstí dětí v průběhu posledních deseti let klesá, a to napříč různými kategoriemi života. Zatímco v roce 2010 ohodnotily britské děti ve věku od 10 do 15 let své celkové štěstí známkou 8,2 bodů z 10, v roce 2021 už tento podíl klesl na 7,6. Právě pohoda a spokojenost jsou přitom faktory, které považuje za důležité pro svůj spokojený život i 87 % českých dětí a dospívajících.

Téměř polovina dětí se u kamarádů setkala se sebepoškozováním či sebevražednými myšlenkami

Podle průzkumu děti a adolescenti u svých kamarádů nejčastěji pozorují neklid, nesoustředěnost a nepozornost. S takovým chováním se u nich setkaly téměř ¾ z nich. Obdobně často vnímají i lhaní či podvádění nebo zvýšenou agresi. Nejméně si děti vzpomněly na setkání se sebepoškozováním či sebevražednými myšlenkami, i tak se ale jedná o alarmující čísla. „Celkem se jedná o 46,5 % dětí ve věku 12–19 let, které mají ve svém okolí někoho, kdo minimálně přemýšlel nad ubližováním sobě samému. Zatímco u chlapců jde o zhruba třetinu respondentů, dívky se s takovým chováním setkaly v téměř 60 % případů,“ upozorňuje Tomáš Odstrčil, analytik Česka v datech.

Sebevraždy jsou přitom podle již výše zmíněné studie UNICEF druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí, a to hned po dopravních nehodách. Až 1 200 evropských dospívajících ve věku od 10 do 19 let si každoročně vezme život, což odpovídá zhruba třem úmrtím denně. „V loňském roce registrujeme nárůst celkového počtu sebevražd v Česku o 6,5 % oproti klesajícímu trendu z dřívějších let. Ke zvýšení počtu sebevražd došlo zejména v mladších věkových kategoriích 15–19, 20–24 a 30–34 let,“ upozorňuje Roksana Táborská z NUDZ.

Kamarádi i domácí mazlíčci pomáhají k duševní pohodě

K dosažení duševní pohody dětem a mládeži podle jejich přesvědčení nejvíce pomáhá kontakt s kamarády a to, že se mají komu svěřit. Za podobně důležitý považují i pravidelný spánek a velkou naději vkládají i do domácího mazlíčka.

Pokud by děti měly podezření na to, že některý z jejich kamarádů zažívá psychické problémy, nejčastěji by si chtěly promluvit přímo s ním – zhruba ve ⅔ případů. Druhým nejčastějším partnerem pro komunikaci o psychických problémech jsou pak vlastní rodiče, kteří výrazně vedou nad všemi ostatními dospělými, na které by se děti chtěly v případě potřeby obrátit. Přesto by za rodiči šlo s problémy svých kamarádů jen 40 % dětí. „V tomto případě nás trochu překvapil rozdíl u dětí, které deklarují zhoršený vztah s rodiči. Ty mají v řádu desítek procent menší ochotu se rodičům svěřovat. Volily by raději služby online nebo své kamarády," doplňuje Barbora Pšenicová z Nevypusť duši. Na internetu by jinak celkově hledalo pomoc každé páté dítě a na linku pomoci by se pak obrátilo každé desáté.