Sklo není odpad, ale surovina pro recyklaci. V Brně se ho ročně sesbírá téměř šest tisíc tun

Sklo je komodita, o kterou je dlouhodobě zájem. Cena skla na trhu roste a jeho největší výhodou je možnost téměř stoprocentní recyklace. V Brně se způsob sběru skleněných nádob v posledních letech poměrně významně změnil. V roce 2018 započala společnost SAKO Brno s obměnou kontejnerů, kdy místo původních 800 zelených kontejnerů začala instalovat takzvané DUO kontejnery. Dnes jich v Brně stojí 1 500 a ročně se nejen v nich sesbírá 5 700 tun skla, které následně putuje do skláren k recyklaci.

Co patří do kontejneru na sklo O Nevratné obaly ze skla z alkoholických či nealkoholických nápojů O Pivní lahve O Lahve od minerálních vod, sirupů a olejů O Sklenice O Tabulové sklo z oken a dveří (v menším množství) O Skleněné střepy

Sbírá se čiré a barevné sklo zvlášť. Jsou k tomu určeny speciální zelenobílé DUO kontejnery, které jsou rozděleny přesně na půl. Takto „přepůleny“ jsou i korby pěti svozových aut, jimiž společnost SAKO Brno pro svoz skla disponuje. „V současnosti se v Brně sváží sklo na nový sběrný dvůr v Líšni, odkud se průměrně každý druhý den odváží velkokapacitními vozidly do skláren k recyklaci. Tam se sklo zbavuje nečistot a příměsí včetně etiket a vršků nebo jejich zbytků. Není tedy nutné je před tříděním odstraňovat,“ popisuje recyklační koloběh Karel Jelínek, generální ředitel společnosti.

Sklo nepatří do černých popelnic a kontejnerů

Co nepatří do kontejneru na sklo O Porcelán a keramika O Drátěné sklo O Autosklo O Zrcadla O Obrazovky O Pozlacené a pokovené sklo nebo technické druhy skla O Plexisklo O Lepené a varné sklo O Žárovky O Borosilikátové sklo

Právě návratnost díky recyklaci je největší výhodou této komodity, jejíž hodnota na trhu stále roste. Proto je důležité, aby občané sklo třídili a neukládali jej do černých popelnic či kontejnerů. „Směsný odpad z černých popelnic je totiž energeticky využíván, vyrábí se z něj ve spalovacím procesu teplo a elektřina. Sklo je však nespalitelné, projde sice procesem, ale je spolu se škvárou odváženo na skládku odpadu, kde nemá další využití,“ upozorňuje Jelínek a dodává, že pokud se sklo nebude ve směsném odpadu vyskytovat, zbyde větší prostor pro jiný spalitelný odpad, který lze energeticky využít.

Technologickým koncovým bodem při recyklaci jsou sklárny. Z Brna se dostává sklo například do velkokapacitní sklárny v Kyjově, kde disponují linkou na třídění a vyčištění skla.

 

Sklo je zdroj, nikoliv odpad

„S ohledem na recyklaci nepovažujeme sklo za odpad, ale za zdroj, protože nové skleněné obaly obsahují až devadesát procent použitého skla. Sklo je navíc stále populárnějším obalovým materiálem, zejména v domácnostech. K ochraně potravin a dalších surovin nepotřebuje žádné další vrstvy, stačí mu jedna. Čím více se ho vytřídí, či spíše recykluje, tím je další proces výroby ekologičtější. Při recyklaci navíc sklo neztrácí žádné své původní vlastnosti. Za každých deset procent střepů, které přidáme do vsázky, šetříme přibližně tři procenta energie a sedm procent oxidu uhličitého,“ přibližuje Antonín Pres, výrobní ředitel Vetropack Moravia Glass.

Důležitým faktorem pro recyklaci skla je kromě ekologie a ekonomické návratnosti také její rychlost. „Průměrná doba, za niž se může recyklovaný skleněný produkt objevit znovu na vašem stole, je sedmdesát dní. Recyklovaná láhev se tak teoreticky může v domácnosti protočit během roku i pětkrát. To je oproti plastům obrovská úleva pro planetu. Platí tedy, že čím více skla vrátíme do oběhu, tím více ušetříme naše životní prostředí,“ uzavírá odborník.