9 z 10 Čechů řeší energie více než před rokem. V úsporných opatřeních se však nevyznají a investují do nich menší částky. Změnit to mohou na Dnech pasivních domů

Turbulentní situace, která na energetickém trhu panuje od loňského roku, přiměla 90 % Čechů více přemýšlet o své spotřebě energie. Téměř tři čtvrtiny Čechů si zároveň myslí, že se v budoucnu prudké zdražování energie může opakovat. I přesto k úspoře energie podnikají pouze menší kroky, nejčastěji méně svítí, vytápí, případně napouštějí teplou vanu. Vychází to z aktuálního průzkumu Budovy21. Opatření většího rozsahu, např. zateplení stěn či oken nebo pořízení fotovoltaické elektrárny či úspornějšího plynového kotle, provedla méně než desetina lidí. Přes třetinu z Čechů totiž nezná finanční návratnost těchto opatření. Dobrou příležitostí, jak se o finanční návratnosti dozvědět a seznámit se s fungováním energeticky úsporných budov je akce Dny pasivních domů 10.-12. listopadu.

Češi volí opatření s nízkou vstupní investicí

I když téměř 90 % Čechů za poslední rok řeší spotřebu energie více než dříve, úsporná opatření ve fungování domácnosti volí menší. Největší podíl Čechů, více než polovina, v posledním roce méně topilo, případně oddalovalo zahájení topné sezóny. Téměř stejné procento Čechů méně svítilo nebo využívalo úsporné žárovky. Lehce pod polovinu respondentů pak snížilo svou spotřebu teplé vody. Vyplývá to z průzkumu Budovy21, který proběhl v průběhu letošního října. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Přes pětinu respondentů z a vidinou ušetření na spotřebě energie zakoupilo úspornější spotřebiče. Lépe těsnící okna si pořídilo 11 % Čechů.

Méně využíváme dotace

Téměř tři čtvrtiny Čechů si myslí, že se v budoucnu může opakovat prudké zdražování energie. I když po zkušenosti s letošní energetickou krizí více přemýšlí nad svojí spotřebou, zatím méně než loni využívají dotace pro účinnější opatření.

„Jednou z možností, jak se s cenou energie mohou obyvatelé v budoucnu lépe vypořádat, je investice například do zateplení domu, výměny oken či pořízení šetrnějšího zdroje vytápění. Nejvyšší a trvalou úsporu energie přinese ale komplexní renovace domu, na jejíž přípravu i realizaci mohou Češi čerpat dotace z programu „Nová zelená úsporám“. Letos takovou formu podpory využilo i přes nárůst cen energie kolem 10 % respondentů, tedy o něco méně než loni,” vysvětluje Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu.

Přes 40 % respondentů by k realizaci větších úsporných opatření nejvíce motivovala dostatečná a široce dostupná finanční podpora ze strany státních dotačních programů. Program Nová zelená úsporám podporuje energeticky úsporné renovace domů dlouhodobě, ale pouze formou dotací vyplácených zpětně. Tuto bariéru nově odbourává pomocí dotačního titulu Oprav dům po babičce, který zavádí přidělení dotace předem a zároveň i financování pomocí nízkoúročených úvěrů.

Co Čechy odrazuje od investic do úsporných opatření?

Téměř polovinu Čechů od investice do úsporných opatření odrazuje vysoká počáteční investice. Pro více než čtvrtinu Čechů je pak největší překážkou dlouhá finanční návratnost. Avšak více než třetina Čechů nezná reálnou finanční návratnost u jednotlivých úsporných opatření, která vedou ke snížení spotřeby energie. S příchodem vyspělejších technologií a zvyšováním cen energií, se doba, za kterou se investice navrátí, významně zkrátila: „Například investice do zateplení měla před 10 lety návratnost okolo 20 let, s dotací to pak bylo necelých 15. Když dnes ale domácnost využije dotace z programu Nová zelená úsporám, investice se běžně vrátí už do 10 let, často i dříve.
To je pětkrát kratší doba, než je běžná životnost opatření,“ vysvětluje Pavel Zemene ze Sdružení EPS ČR.

Češi stále věří mýtům týkajících se úsporných opatření

Téměř čtvrtina Čechů věří, že se tepelné čerpadlo vyplatí především v nezatepleném domě. 40 % respondentů si pak myslí, že pokud mají ve svém bytě či domě okna s dvojskly, mají bydlení dostatečně zaizolované. Odborníci se však shodují na tom, že vybavení domu okny s trojskly je daleko účinnější. Třetina respondentů se také obává, že pokud svůj dům zateplí polystyrenem, nebude dům moci „dýchat“ a v domácnosti se jim kvůli tomu objeví plísně. Navíc se více než dvě pětiny Čechů domnívají, že polystyren není ekologický materiál: “Jedná se o časté mýty, které o polystyrenu kolují. Se správně realizovaným zateplením pěnovým polystyrenem můžeme totiž naopak vzniku plísní v domě úplně předejít. Materiál je navíc tvořen z 98 % vzduchem, a tudíž je plně recyklovatelný,” vysvětluje Pavel Zemene ze Sdružení EPS.

„Češi mají stále v hlavě uložené mýty, které se o zateplování a dalších krocích k úspornějšímu bydlení ve společnosti opakují. V Centru pasivního domu se dlouhodobě snažíme vše vysvětlovat a ukazovat na příkladech dobré praxe. Snažíme se lidem pomáhat na cestě k dlouhodobě zdravému prostředí a co nejnižším výdajům za energie a ohleduplnosti k životnímu prostředí. Proto v České republice pořádáme Dny pasivních domů, kde mají všichni příležitost vidět jednotlivá úsporná opatření naživo a dozvědět se, jak se žije v domě s nízkou energetickou spotřebou,“ říká Tomáš Vanický, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu.

Češi souhlasí s omezováním uhlí jako zdroje vytápění

Více než třetina Čechů věří, že vytápění domácnosti dálkovým zdrojem tepla (zásobování teplárnou) je ohleduplné vůči životnímu prostředí. „Oblast teplárenství však představuje velký potenciál pro snížení emisí skleníkových plynů. Stále ještě 55 % dodaného tepla pochází z uhlí a další čtvrtina ze zemního plynu. Teplárny přitom zásobují přes 1,7 milionu domácností,“ vysvětluje Michaela Valentová z FEL ČVUT.

Téměř 60 % Čechů přitom souhlasí s tím, že by mělo pomalu docházet k omezování používání uhlí jako zdroje vytápění. To ale neplatí u těch domácností, které uhlí na vytápění využívají. Jde pouze o necelá 4 procenta domácností, 80 % z nich je ovšem proti omezování uhlí. Polovina z nich zatím neplánuje způsob vytápění měnit, další čtvrtina o tom v dlouhodobém horizontu uvažuje.

Průzkum pro společnost Budovy21 probíhal ve dnech 10. až 13. října na reprezentativním vzorku 1 050 respondentů ve věku 18-65 let ze všech krajů České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.