Boj s kunou? Musí být nenásilný. Netopýrům je lepší nechat klid

S nadcházející zimou se některá zvířata stahují do úkrytů a hrozí, že se usídlí
v domech. Vyhnat je lze za pomocí techniky, babských rad i profesionálů.

Podivné zvuky na půdě, ve sklepě i jiných částech svého bydlení mohou v následující zimě slyšet majitelé domů v České republice. Znamená to, že se tam pravděpodobně před chladem uchýlilo nějaké zvíře. A v domě bude nejen rušit, ale také dělat škody.

Je to příklad i malé šelmičky, která dokáže majitele domů výrazně potrápit. „Přes zimu jsou dle našich statistik nejčastější škody od kun,“ přibližuje mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje. Připomíná přitom, že v létě dělají lidem škody v domech hlavně ptáci a vosy.

Pozor, ať se z vás nestanou pytláci

Kuna škodí například poškozováním aut, izolací na domech i zabíjením menších domácích či hospodářských zvířat. Není zařazena mezi chráněné druhy, ale jedná se o lovnou zvěř, zabíjet ji tudíž smějí mimo dobu hájení, tedy od listopadu do února, jen myslivci, jinak se jedná o pytlačení.

Při náhradě škod může pomoci pojištění. „V rámci pojištění majetku nabízíme u rodinných domů pojištění fasády. Zaplatíme škody na venkovní fasádě hlavních a vedlejších staveb, tedy i plotu, a vnějším zateplení. Pojištění se pak vztahuje i na situace, kdy zvíře poškodí vnitřní zateplení a izolaci, což právě kuny dělávají,“ přibližuje mluvčí Directu Maťašeje.

Pojištění pomůže dokonce i v případě, kdy kuna prokouše izolaci a půdu znečistí trusem. „Hradíme i jeho odstranění ale jen v přímé souvislosti s tím, že došlo k poškození izolační a jiné skladby střechy. Pokud chce klient jen a pouze odstranění trusu, to nelze,“ konstatuje Maťašeje.

Škody po kuně, které pojišťovna řešila, přitom nemusí být zrovna malé. „Pohybují se mezi 50 a 350 tisíci korunami,“ podotýká mluvčí.

Jak na kunu? Odborníci doporučují několik taktik

· Už na podzim důkladně zablokujte všechny její přístupové cesty, stačí jí otvor o velikosti tenisáku.

· Pořiďte si psa či kočku, kuna je jako sousedy nemá ráda. Jejich chlupy při línání pak můžete pro lepší účinek rozmístit na strategická místa. Můžete také bojovat proti ohni ohněm a nasadit do boje svoji vlastní ochočenou kunu.

· Zkuste i jiné pachy, které kunám nevoní. Může to být voda po holení, vůně do auta, prádlo namočené v naftě, naftalinové či chlorové tablety. Ale pozor, zvíře si i na nepříjemný pach může po čase zvyknout.

· Kupte sklopné pasti, které zvíře nezabijí, ale uvězní – nevypouštějte ho ale hned u domu, jinak se vám vrátí, odvezte jej radši nižší desítky kilometrů daleko.

· Instalujte elektrické ultrazvukové odpuzovače.

· Umístěte reflektor s pohybovým čidlem – na světlo jsou kuny citlivé.

Levnější deratizátoři

Obecně platí, že nikdy není špatná volba přivolat ke zvířeti příslušné odborníky. Ať už se jedná o mysliveckou stráž, hasiče, ochránce přírody a pracovníky záchranných stanic či deratizátory.

Výjezd posledně jmenovaných samozřejmě není zadarmo, ale v některých případech s tím pomůže opět pojištění. „V rámci asistenčních služeb k pojištění zorganizujeme a do sjednaného limitu zaplatíme příjezd a odjezd specialisty a náklady na deratizaci i dezinsekci,“ ujišťuje mluvčí.

Deratizátoři jsou například nejlepší možnost ve chvíli, kdy se v domě přemnoží myši či jiní hlodavci. V domě decimují zásoby potravin či ohlodávají kabely a další vybavení.

Pokud jejich počty nejsou vysoké, lidé se jich mohou zkusit humánně zbavit potřísněním míst mátovým esenciálním olejem či chilli omáčkou, lze využít i elektronické ultrazvukové odstrašovače. Nejosvědčenější ovšem zůstávají tradiční metody různých pastí či jedu na hlodavce.

Veverky, netopýři, mývalové a další

Zmíněné nenásilné metody fungují také na veverky, které ve výjimečných případech také mohou okousat vybavení, vyhrabat cibule okrasných rostlin či vybrat vajíčka a mláďata z ptačích hnízd. Je chráněná, takže zabíjet ji nepřipadá v úvahu.

V poslední době se v Česku více šíří i invazivní mýval severní. Zvládá ničit nemovitý majetek i třeba sady a vinice, navíc přenáší nemoci a parazity jako je škrkavka. Usmrtit ho mohou myslivci, běžní lidé se musí omezit na metody jako zmíněné nepříjemné pachy či světlo s pohybovým senzorem. Důležité je také je k domu nelákat třeba otevřenou popelnicí plnou zbytků jídla.

Účast odborníků je většinou nezbytná, když se v domě usídlí nechtění netopýři. Všichni jsou chránění včetně hnízd a zabíjet je nepřipadá v úvahu. Pokud se majitel domu obává poškození domu jejich guanem, případně nemocí, které mohou přenášet, může zkusit otevřít všechna okna a zvíře vyhnat zvukovým plašičem, případně pošplícháním silnou voňavkou. Postup však lze uplatnit jen v případě, že ještě nehibernuje.

Pokud to nezabere, je třeba kontaktovat ochránce přírody či záchranné stanice, které netopýry z domu vyberou a postarají se o ně. Ochranáři přitom nedoporučují činit tak amatérsky. Někteří jedinci mohou člověka pokousat, a naopak člověk může ublížit jim a mimo jiné se tak vystavit riziku pokuty. „Na její placení se žádné pojištění nevztahuje. Ani na to, když si klient neodborným vyháněním způsobí škodu,“ varuje odborník.