Že pod nulou nezatopí? Majitelé horských chalup stále častěji sahají po tepelných čerpadlech

Horské hotely, penziony a boudy stále častěji sází na tepelná čerpadla. Přesto, že ještě do nedávna platilo za jisté, že při teplotách pod 5 stupňů zařízení nejsou účinná, moderní a kvalitní zařízení si dokáží poradit i v extrémních podmínkách. Pro majitele hotelů jde přitom často o jedinou možnost, jak s drahými energiemi bojovat – i když drahý plyn do hor nikdy nevedl, solární panely vám na většině hor zakáže správa chráněného území. A pod sněhem by stejně nepomohly.

„Alespoň u nás nakonec otevřeli všichni. Někdy ale byla jejich sezóna kratší, pro některé téměř likvidační a velké množství objektů změnilo vedení nebo dokonce majitele. To je ale dáno i náročností profese, vývojem sektoru a lidí na trhu práce i věkem těch, kdo hotely vedou,“ shrnuje loňskou topnou sezónu provozovatel Boudy Malá Úpa Martin Uher s tím, že znovuotevření bylo nevyhnutelně spjato i s růstem cen.

Zatímco běžná domácnost řeší účty za energie v jednotkách tisíc korun, pokud provozujete více než třicítku pokojů jako právě Bouda Malá Úpa, musíte počítat s účty často převyšujícími sto tisíc měsíčně. „Jsou to pokoje, hotelová kuchyně, často velmi chabé zateplení, a to jsme jen na začátku toho, co musí majitelé horských hotelů řešit. V době koronaviru i v loňském roce proto bylo možné v nabídkách makléřů najít objekty, které si majitelé drželi a hýčkali klidně i desetiletí, a to za velmi zajímavé ceny navzdory jinak rychle rostoucím cenám nemovitostí,“ říká odborník na oceňování majetku Jiří Skotnica z poradenské společnosti RSM.

Zákazníci si na růst cen na Malé Úpě nakonec nestěžovali – lákala je možnost návratu k turismu i ubytování v nově otevřené dependanci. V původní horské boudě nyní majitel provozuje asi polovinu pokojů a hotelovou restauraci. A v nové budově hosty nejraději ubytovává i on – naplnění dependance pro něj znamená i vysokou obsazenost a tepelné čerpadlo typu vzduch-voda výrazně snižuje náklady na provoz budovy.  

Jinou energeticky úspornou možnost nakonec horské chalupy v Národním parku Krkonoše ani nemají – levně nevyjde dřevo ani pelety, plyn do hor nebývá zaveden a solární panely na střechách, které na do krajiny nezapadnou, by v zimě stejně nebylo možné udržovat. „Pro mnohé je překvapením, že tepelné čerpadlo na principu vzduch - voda může fungovat i v tak náročných podmínkách, jako jsou ty naše. Už mám ale tento princip ozkoušený a tuším, že ho zvažuje i několik dalších provozovatelů,” uvádí Uher, který stále zvažuje i možnost pořízení dalších zařízení do hlavní budovy, u které právě pracuje na nové fasádě a izolaci.  

A za pravdu mu dávají i výrobci. Ti totiž po loňském boomu zaznamenávají pokles zájmu domácností o tepelná čerpadla. Firmy, průmyslové podniky, a především hotely však mají zájem stále větší. „Firemní instalace čerpadel s výkonem 30–500 kW jsou pro nás klíčové. Aktuálně tvoří asi třetinu našich prodejů a poptávek máme stále více. Zajistit energetický chod velkých objektů totiž není jednoduché, zákazníkům s náročnými požadavky na výkon se ale umíme přizpůsobit,“ říká Jiří Svoboda, majitel společnosti Master Therm, která stojí i za čerpadlem vytápějícím boudu na Malé Úpě. Vedle hotelů přitom k jeho „velkým“ zákazníkům nejčastěji patří výrobní firmy a velké průmyslové firmy. Nejzajímavější je pro něj využití tepelného čerpadla v místech, kde teplo přirozeně vzniká a je potřeba jej distribuovat jinam.   

Instalace na Malé Úpě ale překvapila i zkušeného experta, jehož firma za výrobou tepelných čerpadel v Česku stojí téměř 30 let. „Bourá mýty, že čerpadla vzduch-voda nejsou vhodná na hory. Kdekdo ze zákazníků nám píše, že tepelné čerpadlo na horách je nesmysl, protože když bud měsíc -5 °C, tak mu čerpadlo sežere tolik elektřiny jako za zbytek roku. Opak je ale pravdou a v tuto chvíli to vypadá, že se investice do pořízení čerpadla hotelu vrátí během pouhých 5 let,” dodává Svoboda.  

Loňská zima byla úspěšná. Letošní nemusí být pro každého 

Ani letošní sezóna nezačíná z pohledu ubytovatelů příliš klidně. „Ceny plynu opět rostou a vláda navíc upouští od plošných opatření, která v uplynulém roce firmám i domácnostem pomáhala náklady snížit. V případě energeticky tolik náročných zařízení, jako jsou hotely, lze čekat, že se řada dalších objektů letos v nabídce k prodeji objeví,“ očekává analytik RSM.  

O tom, zda hotely i v letošní zimě obstojí, nakonec rozhodnou pouze turisté a jejich ochota na horách utrácet. V loňském roce majitele hotelů podržela především česká klientela. Počet hostů se téměř vrátil na čísla před koronavirem, a to především díky domácí turistice. Čechů se do návštěvních knih zapsalo dokonce o milion více než v sezóně před koronavirovou pauzou, a ještě navýšili průměrný počet nocí, které v hotelích a penzionech strávili. Na Malé Úpě počítají s tím, že si pomohou školami a skupinovými zájezdy, nakonec ale i lednové nebo únorové kapacity vyprodají.