Česko je ze 34 % zasaženo suchem. Snižují se i stavy spodních vod – za posledních 10 let klesla průměrná měsíční vydatnost pramenů o 127 %

ceskovdatech.cz, 21.11.2023

Vody v řekách ubývá a v poslední době se snižují i stavy spodních vod. Poukazují na to data Českého hydrometeorologického ústavu, ze kterých vyplývá, že například hodnota indikátoru standardizované měsíční vydatnosti pramenů, tzv. VAL, poklesla za posledních 10 let u hlubokých vrtů o 127 %. Spodní vody jsou přitom důležitým zdrojem pitné vody a ovlivňují i úrodnost půdy. Řešení mohou přinést vědecké projekty, mezi které spadá například Chytrá krajina. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Česko v datech.

Za posledních deset let zaznamenává Česko dramatický pokles spodních vod. Ty přitom představují důležitý zdroj pitné vody a jsou důležité i pro zemědělství. Vysychání půdy i extrémní počasí totiž ohrožuje úrodu a v konečném důsledku i dostatek potravin pro obyvatele. Momentálně je Česko zasaženo ze 34 % suchem, čemuž odpovídá přes 30 % zemědělských ztrát.

Pokles spodních vod dokládá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který průběžně monitoruje stav vody a sucha. Z dat Ústavu vyplývá, že průměrná vydatnost (VAL) u hlubokých vrtů mezi dubnem 2011 a dubnem 2022 poklesla o 127 %^{^[1]}. Zásoby spodních vod jsou navíc omezené a jejich obnova, v případě znečištění nebo úplného vyčerpání, může trvat celá desetiletí. „Příčina poklesu tkví především ve zvýšeném výparu vody ze země v důsledku narůstajících teplot. Srážek sice v tomto období napršelo o 5 % méně, než jaký je dlouhodobý průměr, hlavní problém ale spočívá v jejich rozložení. Většina vody naprší v rámci přívalových dešťů, takže následně odteče po povrchu a do podloží se nedostane,“ vysvětluje Alexandra Cholevová, analytička Česka v datech.

^{^[1]}Hodnota VAL vyjadřuje standardizovanou průměrnou hladinu neboli vydatnost vrtů či pramenů, v nichž probíhá měření. Zatímco mělké vrty spíše monitorují svrchní část podloží, hluboké vrty sahají až 300 metrů do nitra země.

Zvýšený úhrn srážek se do zásob vody v krajině pozitivně nepromítne

Nedostatek spodních vod se často přičítá obdobím sucha a malému objemu srážek. To do určité míry skutečně platí. Pokud porovnáme období v letech 2015–2019 s obdobím mezi lety 1981–2010, lze vidět, že celkový rozdíl úhrnu srážek v milimetrech činí 120 mm, což odpovídá 17% poklesu. Z dlouhodobého hlediska se ale objem srážek drží na relativně stabilních hodnotách, a bude tomu tak nejspíše i v budoucnu.

Problém nicméně spočívá především ve změně charakteru podnebí, které nyní vede k častějším výkyvům a rostoucí teplotě. Ta pak zvyšuje výpar. V budoucnu tak sice naprší stejný objem srážek jako dnes, ale do zásob vody v krajině se to pozitivně nepromítne. A ukazuje se to již nyní. V období 2015–2019 byly hodnoty vodního výparu vyšší až o 17 % než mezi lety 1981 až 2010. S rostoucím výparem se bude dál zintenzivňovat úbytek vody z povodí a půdy. Takovou situaci pak nezachrání ani případný zvýšený úhrn srážek.

To potvrzuje také Anna Lamačová z ČHMÚ, která mimo jiné upozorňuje na některé modely, podle nichž se dá v budoucnu v Česku očekávat větší množství srážek. „Záleželo by ale i na jejich rozložení v průběhu roku, vyšší srážkové úhrny v létě by se pozitivně prakticky neprojevily. Během vegetační sezóny se podzemní vody doplňují jen minimálně. Pokud by se ale zvýšily srážkové úhrny v zimě, tak by mohlo dojít k pozitivnímu efektu z pohledu zásob podzemních vod,“ dodává.

Digitalizace v boji proti suchu

Řešení, jak zvýšit stavy spodních vod, se hledá obtížně a může mít řadu podob. Například Česká zemědělská univerzita (ČZU) spustila projekt Chytrá krajina, v němž využívá technologie dodané operátorem T-Mobile. V rámci projektu se vybudovalo několik objektů, na kterých se monitorují dopady extrémních výkyvů počasí na povrchové a podzemní vody. „Na jednom z našich objektů, s názvem Amálie, je potvrzen výskyt celé řady projevů měnícího se klimatu, například se jedná o výskyt extrémních přívalových dešťů s krátkou dobou trvání a vysokou intenzitou deště. Díky těmto jevům můžeme testovat a monitorovat účinnost

Digitalizace v boji proti suchu

Opatření se zatím potvrzují jako účinná. „Jedná se o ucelený systém malých vodních nádrží a mokřadů, podporující jak retenci vody v těžišti jednoho ze dvou povodí na Amálii, tak zlepšování kvality vody v dotčených vodotečích. Dále jsme realizovali opatření na hlavních odvodňovacích zařízeních, jež výrazně zpomalují odtok drenážní vody. Tato přírodě blízká retenční opatření jsou doplněna o detailní monitoring vybraných hydrologických a meteorologických procesů. Data umožňují posoudit účinnost realizovaných opatření,“ vysvětluje profesor Martin Hanel z ČZU.

Právě sběr dat je pro projekt klíčový a je umožněn především díky spolupráci s operátorem T-Mobile. „Poskytnutí privátní 5G sítě v lokalitě Amálie a připojení pro IoT zařízení, umožňuje univerzitě například sběr dat o aktuálním stavu vod 24 hodin denně bez ohledu na stav počasí a bez nutnosti manuálního odečtu. Moderní 5G sítě navíc garantují vyšší kapacitu a nižší odezvu spojení, jež umožňují komplexní úlohy jako je měření rychlých dějů, online monitoring a snímkování krajiny pomocí dronů a další,“ popisuje Jan Hirš z T-Mobile.

Věděli jste že…? Bobři mohou pomoci v rekultivované krajině

Kvůli zvýšenému odparu mizí rychleji i vodní plochy. Například jezero Most vzniklo jako součást rekultivace bývalého hnědouhelného lomu v roce 2014. Bylo napuštěno z řeky Ohře, kvůli vysokému odparu ale jeho hladina aktuálně klesá a dopouštění jezera bez napojení na přítok je nákladné.

O pár kilometrů dál, v oblasti dnešního lomu ČSA, v současné době vzniká sukcesní jezero, které bude napouštěno postupně přirozeným způsobem. Pomalým samovolným zavodněním jezera se tak předejde jeho rychlému vysoušení a vodní plocha se stane stabilnější. Na rekultivovaném území navíc našli nový domov bobři z povodí řeky Ohře, kteří negativně ovlivňovali její tok. Na rekultivacích představují naopak vítaný element, jenž dokáže svými vodními díly krajinu dál utvářet a zadržovat v ní i více vody.