Trend aktuální topné sezony – kombinace akumulačního krbu či kamen s tepelným čerpadlem do hybridního systému

Tepelné čerpadlo se u evropských rodinných domů stává hlavním zdrojem vytápění. Může za to zejména hledání alternativ k plynu, z čehož těží i rostoucí popularita vytápění dřevem. Spolu s tím se zvyšuje i zájem o kombinaci obou variant vytápění v podobě takzvaného hybridního systému. Akumulační krb či kamna v takovém případě slouží jako záložní zdroj k tepelnému čerpadlu, uživatelé ho přitom volí kvůli snahám o maximální energetickou nezávislost či prodloužení životnosti tepelného čerpadla. Hybridní systém vytápění má podle kamnářů podobný podíl u novostaveb i rekonstrukcí.

Ve snaze hledat alternativy k vytápění plynem se řada tuzemských uživatelů přeorientovala na tepelná čerpadla. Kopírovali tak v podstatě celoevropský trend, kdy se z tepelného čerpadla stal nový hlavní zdroj vytápění rodinného domu. Ačkoliv byl tuzemský růst poptávky po tomto řešení v posledním roce enormní, řada uživatelů v Česku stále upřednostňuje klasické vytápění dřevem. K tepelnému čerpadlu tak chtějí připojit i krb či kamna.

„Tito lidé preferují přírodní variantu vytápění a nechtějí se o ni ochudit. Se dřevem si spojují pohodu a teplo domova, vyhledávají sálavé teplo, které proudí z krbu či kamen, případně je jen přitahuje a fascinuje pohled do ohně,“ uvedl Richard Dorazil ze společnosti Hoxter, která se zabývá výrobou krbových a kamnových systémů.

Kombinace tepelného čerpadla a akumulačního vytápění dřevem se označuje jako takzvaný hybridní systém. Důvodem, proč ho lidé častěji preferují, je i snaha o maximální energetickou nezávislost. „S energetickou krizí těchto lidí v Česku výrazně přibylo. Vytápění dřevem vnímají jako variantu, která jim zajistí teplo i v případě rapidního růstu cen energií či blackoutu. Kombinaci tepelného čerpadla a krbu či kamen vyhledávají uživatelé novostaveb i rekonstruovaných objektů. Podíl obou typů je velmi podobný,“ doplnil Dorazil.

Zejména v oblastech, kde teploty často klesají hluboko pod bod mrazu, je motivací uživatelů i snaha ušetřit. Při extrémně nízkých teplotách se totiž rapidně zvyšuje spotřeba tepelného čerpadla. „Chová se prakticky jako elektrokotel, jeho používání tak přestává dávat ekonomický smysl a lidé raději sahají po polínku. Zároveň tím šetří i životnost tepelného čerpadla,“ zmínil Richard Dorazil s tím, že se zpravidla jedná o lokální krby či kamna s aktivní akumulační masou, do níž se hromadí tepelná energie a následně z ní dlouhé hodiny sálá do prostoru.

Hydraulické propojení tepelného čerpadla a vytápění dřevem

Pokročilejší a zároveň i nákladnější variantou je kombinace krbu či kamen a tepelného čerpadla s takzvaným hydraulickým propojením. V takovém případě jsou obě zařízení napojená na akumulační nádrže, které jsou využívány nejen pro vytápění, ale například i pro ohřev teplé užitkové vody.

„V případě vytápění dřevem hovoříme o teplovodních systémech, nejčastěji se jedná o teplovodní krby nebo krby s teplovodním výměníkem. Ty díky svému vysokému výkonu hromadí tepelnou energii právě do akumulační nádrže s vodou, kam ukládají nespotřebované přebytky tepla,“ uvedl Vít Brodský ze společnosti Mistr topič, která se zabývá instalací krbů, kamen a tepelných čerpadel. Obě zařízení jsou přitom v případě tohoto hybridního systému dimenzována tak, aby zvládla vytopit daný objekt i samostatně.

Tepelné čerpadlo v případě hydraulického propojení využívá v hybridním systému zhruba jen 20 procent veškeré kapacity akumulační nádoby. Zbylá kapacita je vyčleněna pro přebytkovou energii z teplovodního krbu či kamen. Při běžném provozu tak vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo. Nicméně v momentu, kdy se uživatel rozhodne zatopit dřevem, tepelné čerpadlo díky vzájemnému hydraulickému propojení svůj provoz automaticky utlumí nebo úplně vypne. Záleží vždy na množství tepelné energie, které do akumulační nádrže z teplovodního krbu či kamen jde, a také na tepelné potřebě domu. Ta může vzrůst zejména při velmi nízkých venkovních teplotách. V takových případech je pak kvůli vysoké potřebě tepla možné, že oba zdroje fungují současně ve vzájemné symbióze.

„Drtivou většinu topné sezony se však teploty pohybují v normálu, průměrná teplota topného dne činí 2 až 3 stupně Celsia. V takových případech bývá při topení dřevem výroba tepla dvakrát až třikrát větší než jeho spotřeba v domě. Při provozu krbu či kamen se pak tepelné čerpadlo zpravidla automaticky vypne,“ uvedl Vít Brodský s tím, že lidé vytápění dřevem používají zpravidla nárazově, a to zhruba dvakrát až třikrát týdně. Pokud pak například v noci dřevo dohoří, dům si následně bere tepelnou energii z akumulační nádrže tak dlouho, dokud její množství neklesne na systémem nastavené minimum. Poté se opět zapíná tepelné čerpadlo a kontinuálně přebírá funkci hlavního zdroje tepla.