Copernicus: Podle předpovědi CAMS se začátkem prosince výrazně zvětší ozonová díra nad jižní polokoulí

Ozonová díra v Antarktidě je epizodický jev, který se za normálních podmínek začíná tvořit v polovině srpna a během listopadu se začíná postupně zmenšovat. V roce 2023 se oblast ozonové díry vytvořila o několik dní dříve než obvykle a od konce října si udržuje plochu o rozloze něco málo přes 15 milionů kilometrů čtverečních. Služba pro monitorování atmosféry Copernicus (CAMS) pozorně sleduje její vývoj a analyzuje její možné příčiny.

Každoročně během australského jara se ve stratosféře nad jižním pólem začínají hromadit látky poškozující ozonovou vrstvu, které spolu se slunečním zářením, extrémně nízkými teplotami a polárními stratosférickými mraky vedou ke vzniku ozonové díry - drastickému snížení koncentrace ozonu ve stratosféře. Ozonová díra se obvykle uzavírá kolem konce listopadu, kdy se zvýší teploty ve stratosféře, což vede ke změně směru stratosférických větrů a rozpadu polárního víru, který tvoří silné větry cirkulující vysoko v atmosféře nad Antarktidou a izolující studený vzduch nad jižním pólem.

Oblast ozonové díry na jižní polokouli v roce 2023 (červená čára) v porovnání s předchozími roky do 28. listopadu. Ozonová díra je vypočtena jako oblast s hodnotami ozonového sloupce nižšími než 220 DU jižně od 60º jižní rovnoběžky. Kredit: CAMS.

V roce 2023 měla ozonová díra neobvyklý začátek, neboť se dříve zvětšovala a od roku 1979 se stala šestou největší v éře družic s celkovou plochou 26,15 milionu km2. Přestože se plocha ozonové díry do začátku října typickým způsobem zmenšovala, ke konci měsíce se opět zvětšila a udržuje si plochu přibližně 15 milionů km2 , která by měla podle předpovědí pokračovat i v prvním prosincovém týdnu.

Letošní neobvyklá délka trvání ozonové díry se vyrovná ozonovým dírám z posledních tří let. Od roku 2020 se ozonové díry uzavírají mnohem později než obvykle, přičemž každá z nich se uzavřela v polovině až na konci prosince. Ozonové díry v těchto letech přetrvávají tak dlouho kvůli chladnějším než průměrným teplotám ve stratosféře a silnému polárnímu víru trvajícímu až do prosince. Bylo identifikováno několik možných příčin pozorovaného silnějšího polárního víru, jako je vodní pára vháněná do stratosféry sopkou Hunga-Tonga, oscilace ve větrných vzorcích na jižní polokouli a klimatické změny (i když v této oblasti by měl být proveden další výzkum).

Ředitel společnosti CAMS Vincent-Henri Peuch k tomu cituje: "Od podpisu Montrealského protokolu jsme výrazně snížili emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, čímž jsme dali atmosféře prostor pro její obnovu. Jedná se o zdlouhavý proces, který zahrnuje mnoho proměnlivých faktorů, jež je třeba sledovat, abychom správně pochopili, jak se ozonová vrstva vyvíjí. Úspěch Montrealského protokolu je důkazem toho, jak účinná mohou být opatření na ochranu globálního klimatu."

Služba pro monitorování atmosféry Copernicus (CAMS), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory Evropské unie, podporuje mezinárodní úsilí o zachování ozonové vrstvy prostřednictvím nepřetržitého monitorování a poskytování údajů o jejím aktuálním stavu.