Zemní plyn, ale i kapalný propan je pro řadu domácností nenahraditelný. Odbyt plynových kotlů opět roste

Odborníci se shodují, že pro řadu domácností je plyn nenahraditelným palivem. Více jak 60 % tuzemských budov bylo postaveno nebo výrazně zrekonstruováno již před rokem 1990, a právě pro tyto objekty typické vyšší tepelnou ztrátou je vytápění plynem nejekonomičtější variantou. Závislost na ruském plynu skončila a kde není přípojka, lze využít zásobník na kapalný propan.

Aktuální topná sezóna je ta poslední, ve které lze provozovat staré kotle na tuhá paliva, jež dle příslušné normy nesplňují alespoň 3. emisní třídu. Pro mnoho domácností dává stále největší smysl plynové vytápění. Zemní plyn sice zažil v posledních dvou letech doslova cenové šílenství, podle odborníků je však to nejhorší za námi, ceny se stabilizovaly a mohou ještě klesat.

„V současné době byl z EU prakticky vytěsněn ruský plyn, výjimkou je Rakousko, Maďarsko a Slovensko, kde ale dodávky skončí příští rok. Plyn z Ruska se podařilo ze 100 % pokrýt jinými zdroji, přičemž kapacita odpařovacích terminálů na LNG je dokonce vyšší, než býval objem ruských dodávek. Vznikl tak již přebytek zdrojů nad poptávkou, což by mělo určovat tendenci ceny klesat,“ říká Vratislav Ludvík, dlouholetý poradce v plynárenství a bývalý náměstek ministra průmyslu. A dodává, že plynárenský trh přechází konečně na dlouhodobé kontrakty s dodavateli plynu, což vytváří větší jistotu a trhu dodává stabilitu.

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 bylo v Česku více jak 60 % tuzemských budov postaveno nebo výrazně zrekonstruováno již před rokem 1990. Právě pro tyto objekty charakteristické vyšší tepelnou ztrátou je podle odborníků vytápění plynem nejekonomičtější variantou.

„Při volbě nového topného systému, nebo modernizaci stávajícího je nejdůležitější racionální úvaha. Provoz nového spotřebiče by se měl plánovat na nějakých 10 až 15 let. Po této době již výrazně rostou servisní náklady a spotřebič sám bývá technologicky zastaralý,“ vysvětluje Michal Řezanina, marketingový specialista společnosti Thermona, podle kterého při porovnání pořizovacích a následných provozních nákladů ve většině případů stále vychází výhodnější vytápění plynem. „Po loňském celorepublikovém poklesu prodejů plynových kotlů, způsobeném obavami o budoucnost plynu, zaznamenáváme v letošním roce naopak zvýšený odbyt, v posledním měsíci dokonce v desítkách procent. Pozorujeme rovněž vysoký zájem domácností o servis a opravy stávajících kotlů, což zřejmě souvisí s nižší koupěschopností a snahou prodloužit interval výměny kotle na maximum,“ dodává Řezanina.

Moderní plynový kondenzační kotel dokáže oproti dříve vyráběných konvenčním kotlům uspořit několik desítek procent na spotřebě plynu. Je to tím, že využívá i teplo spalin, díky čemuž pracuje s účinností až 108 %. Dobrou zprávou je, že plynové vytápění není omezeno pouze na plynofikované oblasti. Stále více se pro vytápění využívá také LPG. Zkapalněný propan totiž v uplynulých letech nepodléhal díky nezávislosti na Rusku dramatickým cenovým výkyvům jako zemní plyn.

Přestože Česko patří k zemím s nejhustší plynovou rozvodnou sítí, ani zde není výjimkou, že plynová přípojka jednoduše není dostupná. A zdaleka nejde jen o odlehlé horské nebo příhraniční oblasti. Dle Českého statistického úřadu jsou třeba ve Středočeském nebo Jihočeském kraji okresy, kde nemá zemní plyn zaveden okolo tří čtvrtin obcí. Z výsledků Sčítání 2021 také vyplývá, že vytápění plynem ze zásobníku využívá v Česku asi 23 tisíc domácností, zájem v budoucnu zřejmě poroste.

„I v souvislosti s plynovou krizí evidujeme výrazný zájem o vytápění čistým propanem. Jde zejména o odběratele, kteří odstavili starý emisně nevyhovující kotel. Podobné zastoupení mají také zákazníci, kteří přecházejí z cenově nestabilní elektřiny, ale i majitelé novostaveb,“ popisuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas a dodává: „Novostavby často naráží na problém, že stejně jako v horských či chatových oblastech, nevzniká nová plynofikace ani v satelitech okolo velkých měst. A i když jsou rozvody dostupné, vybudování nové plynové přípojky často nedává v porovnání s instalací LPG zásobníku ekonomický smysl.“

Investice do plynového topení má perspektivu nejen díky příznivým nákladům, ale i z hlediska dekarbonizace energetiky. Biometan vyrobený v České republice může dle Svazu moderní energetiky do roku 2030 nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu. Podobný trend nastává také u LPG, v některých zemích EU se na trh již dodávají desetitisíce tun bioLPG ročně. „Do roku 2040 postupně nahradíme námi dodávané LPG také na českém trhu alternativami v podobě bioLPG, obnovitelného dimethyletheru neboli rDME, případně dalšími obnovitelnými plyny, které lze již nyní spalovat ve stávajících kotlech,“ připomíná Jiří Karlík.

Plynový kotel neslouží jen k ohřevu topného systému, ale v hojné míře i k přípravě teplé vody. Kondenzační kotle s možností přípravy teplé vody tvoří dle údajů společnosti Thermona zhruba 73 % prodejů. Nejprodávanějšími typy kotlů jsou verze v rozmezí výkonu 18 až 25 kW, které představují až 80% podíl prodejů. Pořizovací cena kotle v této kategorii se aktuálně pohybuje v průměru kolem 40.000 Kč bez DPH, případně do 60.000 Kč bez DPH u verzí s integrovaným zásobníkem.