Rok 2024 nabízí příležitost ke zhodnocení investic do bioplynu

•   V porovnání s využitím bioplynu pro pouhou výrobu elektřiny dosáhne výnosnost společné výroby elektřiny a tepla v příštím roce dvojnásobku
•   Prodej služeb výkonové rovnováhy může provozovatelům bioplynových stanic s kogenerací generovat až 80 000 eur ročně
•   Biometan dokáže v ČR nahradit až 20 % zemního plynu, nemusí však stačit výrobní kapacity

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, poskytování služeb výkonové rovnováhy, úprava na biometan a jeho vtláčení do distribuční sítě nebo využití v dopravě. To jsou čtyři základní oblasti, jež podle poradenské společnosti EGÚ Brno nabízejí v nadcházejícím roce zhodnocení investic do výroby bioplynu. Umožní to zejména podpora bioplynových stanic ve výši 2,4 miliardy eur, kterou začátkem listopadu notifikovala Evropská komise s účinností od roku 2024.

„Provozovatelům bioplynových stanic doporučujeme například zvážit investici do společné výroby elektřiny a tepla. Zatímco využití bioplynu pro pouhou výrobu elektřiny s cílem dosažení zisku vyžaduje, aby náklady na bioplyn nepřesáhly 50 eur/MWh, při využití kogenerace vzroste výnos právě o zisk z prodeje tepla. Podpora bioplynových stanic s kogenerační jednotkou do 500 kWe vypsaná od roku 2024 navíc posouvá hranici přijatelných nákladů na 80–100 eur/MWh, čímž se ziskovost takového řešení minimálně zdvojnásobuje,“ uvedl Petr Čambala, řídící konzultant EGÚ Brno.

Nemá-li provozovatel bioplynové stanice možnost dodávat teplo, může využít kogenerační jednotku k navýšení zisku prostřednictvím prodeje tzv. služeb výkonové rovnováhy. Ty pomáhají zajišťovat dostatek elektřiny v elektrické síti a v souvislosti s odstavováním uhelných elektráren, které dosud hrály na tomto poli prim, se v nejbližších letech očekává rostoucí zájem po nových dodavatelích . „Podle našich výpočtů může prodej služeb výkonové rovnováhy generovat roční příjem ve výši až 80 000 eur za každý zapojený MW,“ informoval P. Čambala.

Vzniká vyčištěním bioplynu v bioplynových stanicích. Jde o nízkoemisní plyn se shodnými vlastnostmi a složením, jako má zemní plyn. Může tak být bez dalších úprav plynových zařízení či infrastruktury vtláčen do distribuční sítě, kde nahrazuje fosilní plyn, nebo využit pro pohon vozidel.

Další technologií, která bude od nového roku podporována tzv. zeleným bonusem, je úprava bioplynu na biometan. Jeho prodej nepodléhá tržním výkyvům jako elektřina a nově bude možné profitovat z prodeje záruk původu udržitelného biometanu vtláčeného do distribuční sítě. A to nejen pro účely například vytápění, ale také pro využití v dopravě k pohonu plynových vozidel v podobě tzv. BioCNG a BioLNG. Zatímco cena klasického CNG se dnes na plnicích stanicích pohybuje kolem 110 eur/MWh (36 Kč/kg), cena biometanu ve formě BioCNG se díky státní podpoře stává plně konkurenceschopnou. Podle Čambali se může v příštím roce pohybovat okolo 90 eur/MWh (30 Kč/kg) a pro provozovatele bioplynových stanic se tak segment dopravy stane další perspektivní oblastí.

Upravený bioplyn na nízkoemisní biometan může v tuzemsku do roku 2030 nahradit až 20 % dodávek fosilního zemního plynu. Podle EGÚ Brno ale v České republice hrozí problém s nedostatkem produkčních kapacit a lze očekávat, že potenciální poptávka v budoucnu až pětinásobně překročí nabídku. Je proto důležité se nyní správně rozhodnout, do jaké technologie investovat a jak bioplyn nejlépe využít.

„U bioplynových stanic bez podpory nebo s končící podporou doporučujeme prozkoumat možnosti připojení na distribuční síť zemního plynu a investovat do technologie separace biometanu. Pokud tato možnost není reálná, mohou se zaměřit na poskytování služeb výkonové rovnováhy, k čemuž stačí připojení k elektrické síti. U provozovatelů nových bioplynových stanic pak evidujeme rostoucí zájem o návrh kombinovaného řešení zajišťující výnosy ze všech oblastí od výroby elektřiny a tepla přes služby výkonové rovnováhy, dodávek biometanu do sítě až po prodej záruk původu,“ uzavřel P. Čambala.