Živý nebo umělý? Výběr vánočního stromečku z pohledu udržitelnosti

S blížícími se vánočními svátky začíná většina lidí přemýšlet nad výběrem ideálního stromečku. Toto zdánlivě jednoduché rozhodnutí v sobě skrývá řadu otázek týkajících se udržitelnosti a dopadu na životní prostředí. V době rostoucího zájmu o udržitelný životní styl se tak výběr mezi živým a umělým vánočním stromečkem stává zajímavým ekologickým dilematem. Je z hlediska dopadu na životní prostředí lepší živý a voňavý smrček, jedlička či borovice, nebo umělý stromeček, který po Vánocích odstrojíte, uložíte do sklepa a za rok opět využijete?

Volba mezi živým a umělým stromečkem by ideálně měla odrážet nejen osobní preference každé rodiny, ale také dopady na životní prostředí. V dnešní době, kdy technologie hrají stále významnější roli, přichází s pomocnou rukou i platformy, které nabízejí nástroje pro výpočet a správu uhlíkových stop, což jednotlivcům i společnostem umožňuje lépe pochopit jejich dopad na životní prostředí a činit informovanější a udržitelnější rozhodnutí.

Živý stromek: menší uhlíková stopa, ale pozor na správné zpracování
Přírodní vánoční stromečky, často pěstované v místních školkách, představují ekologicky šetrnější variantu. Hlavním důvodem je jejich relativně nízká uhlíková stopa.

„Když je stromeček po svátcích využit na dřevo nebo spálen, dosahuje jeho uhlíková stopa zhruba 3,5 kg CO2,“ říká Karel Kotoun, CEO společnosti Green0meter, ale zároveň dodává: „Pokud ale stromek po Vánocích skončí na skládce a rozkládá se, jeho uhlíková stopa dramaticky vzroste až na 16 kg CO2.“ Další výhodou živých stromků je samozřejmě i fakt, že při svém růstu pohlcují CO2, což jednoznačně prospívá životnímu prostředí.

Umělý stromek: vyšší uhlíková stopa, ale výhoda opakovaného využití
Umělé stromečky mají výrazně vyšší počáteční uhlíkovou stopu, odhadem okolo 40 kg CO2. Tu lze však výrazně snížit jeho dlouhodobým používáním, ideálně po dobu alespoň 10 až 15 let.

„Životní cyklus obou typů stromů ukazuje, že umělé stromečky mají uhlíkovou stopu deset až dvacetkrát větší než přírodní stromečky. Dlouhodobé opakované využívání ale jejich počáteční negativní dopad na životní prostředí vyrovnává,“ doplňuje Karel Kotoun.

Který je tedy ekologičtější?
Živý stromeček může být lepší volbou, pokud je z lokálních zdrojů a správně recyklovaný, umělé stromečky však nabízejí možnost dlouhodobého udržitelného používání. „V rámci ekologicky uvědomělého výběru by si měl každý položit otázku, zda je s preferovaným typem stromku schopen zacházet udržitelně,“ vysvětluje Karel Kotoun. V případě živého stromku to znamená správnou likvidaci, u umělé varianty jde především o to, aby stromeček našel uplatnění i v dalších letech.

„Pokud si člověk pořídí umělý stromek, za pár let ho vyhodí a koupí další, který následně skončí podobně, uhlíková stopa závratně roste,“ uzavírá Karel Kotoun z platformy Green0meter, která umožňuje vyčíslit dopady na životní prostředí a učinit ekologické rozhodnutí.