Úloha plynu v české energetice poroste. Pro levnější elektřinu Česko potřebuje kapacitní mechanismy

Zemní plyn bude hrát v energetickém mixu Česka nezastupitelnou roli, zejména kvůli odklonu od uhlí. Uhelné elektrárny v Česku zřejmě skončí z ekonomických důvodů dříve, než se původně očekávalo, a bude potřeba je něčím nahradit. Aby byl v Česku dostatek elektřiny za přijatelné ceny, je potřeba rychle stavět obnovitelné zdroje i plynové elektrárny. Pro povzbuzení výstavby plynových zdrojů je ovšem zásadní zavést takzvané kapacitní mechanismy, které již fungují v řadě okolních států. Jde o systém, kdy jsou plynové elektrárny postaveny přímo za účelem, aby vykrývaly spotřebu a snižovaly cenu elektřiny ve špičkách, kdy je elektřiny nedostatek. Výstavba plynových zdrojů pro běžný výrobní provoz se totiž ekonomicky nevyplatí. Pokud by Česko kapacitní mechanismy nezavedlo, hrozí mu do budoucna ohrožení konkurenceschopnosti, protože by mělo dlouhodobě vyšší ceny elektřiny než ostatní státy. Jak zajistit stabilní a udržitelné energetické zdroje pro podniky, a zároveň zabezpečit tepelnou pohodu pro české domácnosti? To byla hlavní témata diskuse na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).

Expert na plyn z odboru trhu s energiemi MPO Jan Zaplatílek na úvod shrnul vývoj v posledních dvou letech a nastínil budoucí vývoj. Globální srovnání cen plynu podle jeho slov ukazuje rozdíly mezi jednotlivými kontinenty, přičemž v Evropě jsou ceny vysoké, což v uplynulém období přilákalo dodatečné objemy plynu. V posledních dvou letech se změnil především původ plynu. LNG je aktuálně největším zdrojem plynu pro Evropu, a nahradil tak dodávky z Ruské federace. S tím souvisí i značný nárůst počtu LNG terminálů. Aktuálně už jsou ceny na asijském trhu zpět o něco vyšší než v Evropě. „Z dlouhodobějšího pohledu se jeví uplatnění plynu v ČR optimističtěji, než je tomu v současnosti. Bude se nicméně měnit strukturální složení spotřebitelů, a zemní plyn bude z části nahrazován biometanem, vodíkem, syntetickým metanem a dalšími,“ uvedl Jan Zaplatílek.

Místopředseda představenstva Skupiny ČEZ Pavel Cyrani připomněl energetické trilema, tedy výzvu zajistit energetickou bezpečnost, ekonomickou dostupnost a zároveň udržitelnost. Z toho důvodu role plynu v naší energetice poroste a je třeba rychle nahradit uhelné zdroje, jinak hrozí, že budeme mít v budoucnu stabilně dražší ceny energií, než mají naši sousedé. „Plyn bude hrát stěžejní roli v teplárenství, ale i při výrobě elektřiny. Pro rychlou výstavbu plynových zdrojů zavádí země kapacitní mechanismy, které zajišťují stabilitu dodávek a snižují velkoobchodní cenu elektřiny. Není to otázka let, ale příštích týdnů a měsíců,“ řekl Pavel Cyrani. Potřebná kapacita nových plynových zdrojů vyžaduje zavedení kapacitních mechanismů, což vyžaduje legislativní změny. Čas přitom hraje zásadní roli, protože po roce 2030 přestanou mít banky zájem financovat plynové projekty. Po roce 2035 musí plynové zdroje splnit další přísná emisní kritéria, jako je přechod na nízkouhlíková plynná paliva, například nízkoemisní vodík nebo zelený metan s recyklací CO2.

Místopředseda představenstva E.ON Energie Jan Zápotočný se věnoval tomu, proč je plyn pro energetiku klíčový. Je nepostradatelný při dekarbonizaci energetiky, je hlavním řešením pro flexibilitu, a tedy řízení sítě a pro určitá průmyslová odvětví, kde nemá smysluplnou a ekonomicky únosnou náhradu. Spotřeba plynu bude podle Jana Zápotočného postupně růst a v roce 2030 dosáhne 99,6 TWh, ačkoli spotřeba plynu v domácnostech bude mít menší podíl. „Očekáváme, že spotřeba plynu bude stoupat v průmyslových odvětvích, ať už jde o energeticky náročná odvětví, dopravu nebo teplárenství,“ řekl Jan Zápotočný. Otevírá se prostor i pro jiné typy plynů, například vodík. „Páteřní vodíková síť v Německu bude mít do roku 2032 délku 9 700 km. Síť využije ze 60 % stávající infrastrukturu a bude od začátku navržena jako předimenzovaná s kapacitou 270 TWh, ačkoli pro rok 2030 se očekává poptávka méně než poloviční. Do financování vodíkové sítě se zapojí soukromý sektor,“ doplnil Jan Zápotočný.

Předseda Rady Českého plynárenského svazu a předseda představenstva společnosti Pražská plynárenská Distribuce Martin Slabý se zaměřil na to, jak zajistit budoucí přepravní trasy pro plyn do Česka. Poukázal na současnou potřebu dohnat zanedbané investice po roce 2010, jelikož nízká cena plynu nedávala návratnost investic. V Evropě je momentálně 43 LNG terminálů a dalších devět je ve výstavbě. „Dnes jsme svědky celosvětově bezprecedentní nárůstu nových projektů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které by měly zajistit dostatek plynu na trhu za přijatelné ceny,“ uvedl Martin Slabý. Zároveň dodal, že je třeba posílit plynovody v Německu.