Burzovní kalendář 51/52 - Co musíme vědět do nového týdne! (19.12.2023)

Trhy vstupují do závěrečných týdnů roku 2023 poté, co předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell prohlásil, že historické utahování měnové politiky je pravděpodobně u konce a diskuse o snižování sazeb se dostává na dohled. Investoři se dozvědí poslední aktuální informace o inflaci v USA a Evropě, zatímco Bank of Japan se možná blíží k dlouho očekávanému obratu ve své měnové politice. Zde je to, co potřebujete vědět, abyste mohli úspěšně začít nový týden.

Investoři čekají na nejnovější informace o inflaci v USA díky pátečnímu zveřejnění zprávy o výdajích na osobní spotřebu, což je hlavní ukazatel inflace sledovaný Federálním rezervním systémem. Ekonomové očekávají, že index cen PCE v listopadu zůstane stejný jako v předchozím měsíci, což by byl druhý měsíc v řadě, kdy by nedošlo k žádné změně. Jádrový ukazatel, který vylučuje volatilní náklady na potraviny a energii, by měl vzrůst o 0,2 %. V průběhu týdne budou zveřejněny další důležité ekonomické údaje, včetně dat o spotřebitelské důvěře, počátečních žádostech o podporu v nezaměstnanosti a objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby. Aktualizované informace o trhu s nemovitostmi zahrnou zprávy o prodejích nových i stávajících domů. V úterý bude mít prezident atlantského Fedu, Raphael Bostic, projev, který bude sledovat s velkým zájmem.

Průmyslový index Dow Jones si v pátek připsal další rekordní close, zatímco index S&P 500 skončil téměř beze změn. Přesto index SPX zaznamenal sedmý týden růstu v řadě, což je nejdelší vítězná série týdnů od roku 2017. Optimismus mezi investory však mírně ochabl po prohlášení prezidenta newyorské centrální banky Fed, Johna Williamse, který v pátek uvedl, že je příliš brzy začít hovořit o snižování úrokových sazeb. Zdá se, že tento týden jsme se dozvěděli, že předseda Fedu, Jerome Powell, nemá v úmyslu příliš tvrdě trestat ekonomiku zvyšováním sazeb bez jasného důvodu. Nikdo neví s jistotou, zda nás čeká takzvaná „Santa Clause rally“ ale zdá se, že ve světle všech těchto událostí by mohlo být na horizontu více pozitivního vývoje na trzích.

Očekávání, že by Bank of Japan mohla v příštích měsících ukončit záporné úrokové sazby, rostou, čímž by se opět stala globálním odklonem, zatímco pozornost Federálního rezervního systému a dalších velkých centrálních bank se soustředí na to, kdy začít snižovat sazby. Na nadcházejícím úterním zasedání BOJ ke změně pravděpodobně nedojde, ale investoři budou pečlivě zkoumat prohlášení banky o sazbách, zda se neobjeví náznaky, že by k obratu mohlo dojít na jejím příštím zasedání v lednu. Tento očekávaný obrat a holubičí příklon Fedu poprvé od července posunuly kurz jenu zpět na silnější stranu 141 za dolar. Guvernér BOJ Kazuo Ueda minulý týden uvedl, že centrální banka bude na konci roku a na začátku roku 2024 čelit „ještě náročnější“ situaci, což trhy otřáslo, protože spekulanti zvýšili sázky na to, že změna politiky se blíží.

Guvernér Bank of Japan, Haruhiko Kuroda, na tiskové konferenci uvedl, že případná změna měnové politiky by mohla přinést určité překvapení, avšak trhy by měly být schopny ji do jisté míry předvídat. Stále častěji se hovoří o potřebě opustit režim záporných úrokových sazeb, což by mohlo být signálem rostoucích deflačních tlaků. Kuroda poukázal na to, že v posledním měsíci byl nárůst sazeb požadován nejen finančními institucemi, ale i nefinančními společnostmi. Nicméně zdůraznil, že jakmile by centrální banka ukončila režim záporných sazeb, měnová politika by stále zůstala podporující. Šance na to, že Bank of Japan předem oznámí zvýšení sazeb, je velmi malá, a rozhodnutí bude záviset na dostupných informacích na lednovém zasedání. Reakce na tato oznámení již ovlivnily kurz japonského jenu, který oslabil, a pokles výnosů japonských dluhopisů. Při zvýšení sazeb by se tento trend mohl krátkodobě obrátit, což by mohlo mít také dopad na americký trh s dluhopisy kvůli repatriaci kapitálu. Kurz japonského jenu by pravděpodobně posílil v případě zvýšení sazeb, zejména proto, že sázka na takový krok v prosinci byla menšinová. Banka však pravděpodobně bude opatrná, zejména s ohledem na protiinflační účinky silnějšího jenu. Překvapení ze strany Bank of Japan tak může přijít až v příštím roce. Podmínky pro opuštění režimu záporných sazeb jsou relativně jasné, ale bude třeba sledovat vývoj v zahraničí, zejména v Evropě a USA, a také kondici tamních úrokových sazeb. První polovina příštího roku by mohla přinést změny, ačkoli pravděpodobně ne tak razantní jako u ECB a Fedu. Bank of Japan by pravděpodobně postupovala opatrně, udržující sazby blízko nuly nebo jen mírně nad ní.

Zlato míří ke svému prvnímu ročnímu růstu od roku 2020, a to zejména díky oslabení amerického dolaru a rostoucím očekáváním snížení úrokových sazeb v roce 2024. Nižší úrokové sazby zvyšují atraktivitu držení zlata, i když tento drahý kov neprodukuje žádný výnos. Reálné americké desetileté výnosy rostou neustále od začátku roku 2022, ale teprve v červnu se dostaly do kladných hodnot, což vedlo k poklesu ceny zlata z téměř rekordních hodnot. K datu 3. prosince 2023 dosáhla nejvyšší cena zlata hodnoty 2 146,79 USD za unci. Ceny zlata dlouhodobě setrvávaly kolem hranice 2 000 USD za unci, protože investoři předpokládali, že současný cyklus zvyšování úrokových sazeb se možná blíží svému vrcholu. Tyto předpoklady byly ovlivněny poklesem obav z globální inflace a snahou předních centrálních bank zabránit větší finanční krizi. Během tohoto měsíce také zvýšená poptávka po zlatě jako bezpečném investičním aktivu reagovala na nedávnou bankovní nestabilitu, která začala pádem dvou regionálních bank v USA.

Inflace ve Velké Británii v současné době přesahuje dvakrát cílovou hodnotu 2 % stanovenou BOE. Nejnovější údaje zveřejněné ve středu pravděpodobně potvrdí, že cenové tlaky zůstávají v porovnání s ostatními velkými ekonomikami vysoké. Hodnota libry se v tomto měsíci dostala na tříměsíční maximum vůči euru poté, co inflace v eurozóně dramaticky poklesla. To vyvolalo spekulace, že BOE bude držet úrokové sazby na vyšší úrovni déle než ECB. Nicméně, příliš vysoké úrokové sazby by mohly ohrozit britskou ekonomiku, která podle očekávání Banky Anglie v roce 2024 dosáhne stabilního stavu. To znamená, že posilování libry není jediným scénářem. Osud libry bude záviset na tom, zda centrální banka Anglie bude nadále reagovat na současný vývoj inflace, nebo zda zaujme dlouhodobější postoj, že ekonomická slabost bude potlačovat mzdy a ceny.

Ing. Libor Stoklásek, MBA
Algoimperial