Dá se starší dům přeměnit na pasivní? Šetření na energiích majitelé pasivních domů neřeší

Opodstatněnost staveb, které spotřebují minimum energií na topení či chlazení, už jejich majitelé pocítili na stavu rodinných financí. Ve srovnání s ostatními zásadně ušetří. Co všechno potřebuje pasivní dům a lze do tohoto standardu předělat i starší nemovitost?

Alfou a omegou u pasivních domů je jejich roční spotřeba energií přepočtena na metr čtvereční. Pasivní dům má spotřebu od 5 do 15 kWh/m2 ročně. Spotřeba energie přitom nezávisí jen na zdrojích na topení a ohřev vody, ale také na materiálech použitých na stavbě, orientaci na světové strany, způsobu izolace i větrání neboli rekuperace a dalších faktorech.

Pokud někdo touží po pasivním domě, musí na to myslet už v projektové fázi. Podmínkou výstavby pasivního domu je dobrý architektonicko-stavební koncept budovy, ve kterém se počítá s vhodnými materiály, ale také s technologiemi a s využíváním obnovitelných zdrojů energie.

Pasivní dům se nepodaří postavit v kotlině ani na návrší. Vhodný je pozemek v mírném svahu, orientovaný na jih nebo jihovýchod. Obytné místnosti musí být dispozičně navrženy tak, aby byly orientovány na sluneční stranu. Technické místnosti mohou směřovat na sever. Při dobré souhře okolností se dá na nízkoenergetický nebo pasivní dům přeměnit dokonce i starší stavba.

Kudy proudí energie

  Při snižování spotřeby externích energií a využívání maxima přirozené energie (slunce, vítr, země) je velmi důležitá orientace domu. Pokud dům není orientován severojižně, bude finančně mimořádně nákladné předělat jej na pasivní dům, jelikož nebude možné využívat efektivní energii ze slunce. V tomto případě lze alespoň snížit jeho energetickou náročnost. Je třeba si také uvědomit, že energii přímo nebo nepřímo spotřebovávají všechny části domu, obvodové zdi, podlaha i střecha, přičemž každá z těchto částí má nějaký tepelný odpor. Při snižování energetické náročnosti nemovitosti je třeba tento odpor zvýšit, a to vhodným zateplením a eliminací tepelných mostů, tj. míst, kudy konstrukcí stavby uniká více tepla.

Netěsnosti, kterými utíkají peníze

  Tepelné mosty nejsou jen výsadou starších domů, ačkoli pravděpodobnost jejich výskytu je zde vysoká. Narušená izolace v důsledku špatně zrealizované izolace obvodových zdí, podlahy nebo střechy, degradace izolace v průběhu let, výměna oken, pohyby stavby, rekonstrukce komína, to jsou jen některé z faktorů, které mohou způsobit vznik tepelných mostů. Stát se to může i na novostavbě a dokonce i na energeticky pasivním nebo nízkoenergetickém domě.

Proto se kromě základních stavebních materiálů vyplatí klást velký důraz také na výběr vhodné tepelné izolace a její samotnou realizaci. Úkolem izolace totiž není jen zabránit úniku tepla z interiéru do exteriéru v zimním období či zamezit pronikání tepla a přehřívání stavby během horkých měsíců. „Kromě energetické úspory by měli majitelé domů zvážit i další vlastnosti izolačních materiálů, jako je zvuková izolace, prodyšnost, paropropustnost, zdravotní nezávadnost a také vliv na životní prostředí,“ upozornil Lukáš Kmenta, country manažer společnosti HBS pro Česko a Slovensko. Dlouhou životnost, minimální šanci na vznik tepelných mostů a zároveň prodyšnost, paropropustnost a dobrou zvukovou izolaci zajišťuje například stále populárnější stříkaná PUR pěna. Dá se aplikovat na podlahu, obvodové stěny i na zaizolování střechy, přičemž zateplovat tímto způsobem lze v podstatě v každém ročním období. „Obrovskou výhodou PUR stříkané izolace je i rychlá práce, běžný rodinný dům lze zaizolovat za 24 hodin,“ dodal Kmenta.

I na střeše záleží

Snižovat energetickou náročnost stavby a dosáhnout energetické pasivity pomáhá kromě orientace stavby s ohledem na světové strany i kvalitní stínící technika a také extenzivní zelená střecha, o níž není třeba se ani příliš starat. Mnohé studie z různých klimatických pásem prokázaly, že zelená střecha příznivě ovlivňuje energetickou bilanci budovy v zimě i v létě. Kromě toho, že se zlepší mikroklima v okolí domu, vznikne i malá zelená oázu, která prospívá životnímu prostředí. Zároveň je i střecha chráněna před UV zářením, což prodlužuje její životnost až o 50 let. Zkušenosti ze Švýcarska, Německa a Rakouska, které jsou lídry v biosolárních střechách, ukazují, že kombinace solárních panelů a vegetace zkrátka funguje.

Síla slunce

Samostatnou kapitolou jsou okna a jejich zasklení. Jen samotné trojsklo nestačí, u pasivních domů se jako způsob osazení oken používá předsazená montáž, kdy se rovina okna posouvá až do roviny tepelné izolace. Přes skla proniká dovnitř sluneční záření a zahřívá prostory i v zimě, pokud jsou sluneční dny. Zároveň skrze ně teplo neuniká ven. Pasivní dům se neobejde ani bez rekuperace, která se stará o správné efektivní větrání a výměnu vzduchu s minimem tepelných ztrát. Dalším zařízením, které dům s nízkými náklady na energie potřebuje, jsou sluneční kolektory. Ty mohou být umístěny dokonce i na zelené střeše. „Další vhodný prostor představuje montovaný přístřešek pro auto, střecha garáže nebo montovaného zahradního domku. Moderní montované stavby jsou pro tento alternativní zdroj energie již předpřipraveny,“ radí technik Rastislav Matuška ze společnosti Gardeon, která tyto druhy staveb pravidelně realizuje. Výstavba pasivních domů má určitě budoucnost a i když se nedají postavit všude, alespoň snižování energetické náročnosti nemovitosti vhodnou izolací, kvalitními okny a využíváním energie z okolí pro topení a chlazení, respektive ohřev vody a výrobu elektrické energie, má smysl na každém druhu stavby.